Hliněná mazanina stěn a stropů dřevěných staveb
Použití hlíny bylo (nejen) na stavbách lidové architektury velmi časté a to i v kombinaci s dřevěnou konstrukcí. Hliněná mazanina nanášená na roubené stavby podstatnou měrou snižovala jejich vysoké požární riziko. U roubených stěn náleží mazanina k jednomu z nejstarších způsobů povrchové úpravy, přičemž slouží jako podklad pro vrchní vrstvu omítky nebo nátěru. Pro vrstvu mazaniny je někdy užíván též název mazanice.
Hliněná mazanina na domy a sýpky
Hliněná mazanina plnila funkci protipožární ochrany dřevěné konstrukce, jejíž požární odolnost zvyšovala. Zároveň zlepšovala tepelně-izolační vlastnosti, zahrnující zvýšení tepelného odporu vícevrstvé stěny i velmi dobrou akumulaci tepla. Nanášena byla v silné vrstvě na vnější stranu roubených stěn, případně rubovou stranu povalového stropu. Nanesením mazaniny z exteriéru docházelo k výrazné proměně vnějšího výrazu stavby, spočívajícím v úplném zakrytí roubené konstrukce. Kromě stěn jsou hliněnou mazaninou pokryty i přečnívající zhlaví stropních trámů, jejichž hrany jsou zaobleny.
Dům v kožichu
Mazanina byla užívána na tzv. “dům v kožichu”, což je regionální název pro roubené domy opatřené mazanicí. Domy v kožichu se vyskytují zejména v oblastech s vhodnou a snadno dostupnou hlínou požadované kvality, přičemž jako příklad lze uvést nížinný region Polabí. Kromě tohoto regionu se ovšem hliněné mazaniny užívalo i jinde, zvláště v minulosti.
Mazanina z hlíny se běžně používala pro výplně spár mezi trámy, kde sloužila k jejich utěsnění. Těsnící funkce hlíny bylo užíváno rovněž u zděných staveb, zvláště samostatně situovaných sklepů. Kromě roubených stěn byla mazanina užívána také na stěny hrázděné, resp. jejich starší výplně, i stěny vyplétané [1]. Kromě stěn a stropů mohly být jako dřevohliněné provedeny rovněž starší typy komínů, předcházející komínům tahovým. Dalšími typy staveb s vysokým podílem hliněné mazaniny byly některé hospodářské stavby, zejména sýpky. Příkladem může být významný soubor sýpek v regionu Opavska a Hlučínska, ale i v regionech dalších.
Příprava podkladu
Pro lepší přilnavost mazaniny byly roubené stěny z hrubě opracovaných trámů zpravidla ještě opatřeny kolíky z tvrdého a vyschlého dřeva, zatlučenými do trámů po celé ploše omazávané stěny. Zatloukány byly šikmo dolů, tj. proti směru možného sesunutí mazaniny z podkladu tvořeného svislou rovinou. Někdy mohou být dubovými kolíky opatřeny i vodorovné plochy, tj. dřevěné stropy tvořené těsně vedle sebe kladenými povaly (povalový strop) nebo trámy (typlový strop).
Příprava mazaniny
Hliněná mazanina byla vyráběna z hlíny promíchané s příměsemi za účelem dosažení požadovaných vlastností. Pro přípravu mazaniny se hlína musela vlhčit a hníst, ručně nebo prošlapáváním. Před tímto zpracováním byla promíchána se slámou nebo jiným vazným a vylehčovacím materiálem (např. plevami), zaručujícím soudržnost materiálu. Příměsi zároveň zabraňují nadměrnému praskání mazaniny v důsledku postupného vysychání hliněné vrstvy.
Kromě tohoto zajišťují příměsi i dostatečnou pružnost hliněné omazávky. Pružné chování je nezbytným předpokladem pro udržení mazaniny na roubené stěně, charakterizované rozměrovou nestálostí vlivem možného dotvarování způsobeného svislým zatížením i poddajností tesařských spojů. Pokud by mazanina nebyla dostatečně pružná, došlo by při první deformaci stěny k oddělení mazaniny od podkladu, tvořeného na sobě ve vodorovných vrstvách kladenými trámy.
Autor textu ke kapitole Hliněná mazanina jako protipožární ochrana staveb a tepelná izolace © Martin Čerňanský
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Wood shingle. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2023-3-7]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Wattle_and_daub
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
