Venkov v ČR a zemích EU – trvale udržitelný rozvoj venkova

V souvislosti s kapitolou o územním rozvoji je nutno konstatovat, že ve vyspělých státech Evropské unie je venkovu věnována daleko větší pozornost a je daleko více podporován než v případě později přijatých členských zemích včetně České republiky.

Základním rysem našeho venkovského prostředí je kulturní krajina s převahou zemědělských ploch a/nebo lesních porostů. Snímek zachycuje zvlněnou podhorskou krajinu CHKO Šumava, vystavenou trvale neudržitelnému rozvoji v důsledku nové výstavby. ObecStachy, okres Prachatice (foto: MaČe • fotogalerie)

Venkov v EU

Venkovské prostředí je v řadě západoevropských zemí vnímáno s daleko větším respektem, úměrným jeho nezastupitelnému významu pro trvale udržitelný rozvoj společnosti. Často tomu rovněž odpovídá daleko ohleduplnější přístup a citlivější řešení problémů ve venkovském prostoru.

Nepříliš uspokojivá situace našeho venkova přitom zdaleka není jen přirozeným a nevyhnutelným vývojem v důsledku společenského pokroku. Mnohé z vyspělých evropských zemí, kterým se vyhnula kolektivizace zemědělství, si naopak nadále udržují kontinuitu vývoje a tradiční podobu venkovských sídel i staveb včetně charakteru okolní krajiny.

Venkov v ČR

V našem prostředí byla pozornost bohužel dlouhou dobu soustředěna především na průmysl, především v období po 2. světové válce. Početně i ekonomicky oslabené prostředí venkova přitom nebylo z tohoto jednostranného úhlu pohledu považováno za rovnocenného partnera. Kulturní, sociální, ekologické a další faktory přitom nebyly brány v úvahu vůbec nebo jen minimálně. S výjimkou střediskových obcí přestala být dostupná řada služeb, rušeny byly školy apod.

Po dlouhou dobu byla vesnická sídla a to zejména s menším počtem obyvatel znevýhodněna nerovnoměrně přerozdělovanými finančními prostředky. Nebyla přitom zohledněna velikost katastrálního území, které obce spravují s daleko menšími počty lidských sil i finančních a materiálních zdrojů. Vlivem pomalejšího navyšování rozpočtů oproti městům došlo ke značné disproporci ve výši příjmů i kvality života. Mezi problematické jevy mnohde náleží obtížně pracovní uplatnění mladší generace i stárnutí obyvatelstva. Oproti výše uvedenému je přitom důležité:

• zlepšení kvality života
• podpora konkurenceschopného zemědělství
• posílení místního ekonomického prostředí
• vytváření pracovních míst
• ochrana místních přírodních a kulturních zdrojů

Mezi další cíle náleží rovněž zvýšení, zlepšení nebo posílení:

• organizační schopnosti mikroregionů
• občanského vybavení obcí
• občanských iniciativ
• odbytu místní domácí produkce
• přiměřený rozvoj turistického ruchu

Investice a rozvoj

Z hlediska trvale udržitelného rozvoje není možné vnímat venkov pouze jako ekonomicky snadno dostupné území pro investice do nových

• průmyslových areálů
• komerčních či zábavních center
• obytných souborů

Z dlouhodobého hlediska mohou představovat výše uvedené investice neúměrná rizika pro tradiční podobu venkovského prostředí, mnohdy nepoměrně vyšší než jejich společenský přínos v důsledku vzniku nových pracovních míst a infrastruktury.

Neregulovaná výstavba ve volné krajině může trvale narušit krajinných ráz, v případě nevhodného umístění rovněž vesnická sídla včetně panoramatických hodnot.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Venkov v ČR a zemích EU © Martin Čerňanský