Větrné mlýny a mlýnské složení – vybavení mlýnů a typy mlecího složení

Historický větrný mlýn je stavba sloužící ke šrotování a mletí obilného zrna.K tomuto účelu byly větrné mlýny (i vodní) vybaveny postupně zdokonalovaným mlecím složením různého typu.

Mlecí složení větrných mlýnů

foto: Větrný mlýn – paleční kolo

Pohled do střešního prostoru větrného mlýna s palečním kolem na hřídeli.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto: MaČe • fotogalerie

Mlecí složení větrného mlýnu má obdobné uspořádání jako podstatně rozšířenější mlýny na vodní pohon. Vlivem větru se otáčející lopatky včetně vodorovné hřídele, na které je umístěno paleční kolo. Z palečního kola se pohyb přenáší pomocí malého cévového kola na svislou hřídel. U mlýnu německého typu otáčí svislá hřídel přímo horním mlýnským kamenem – pohon shora, kdežto u holandského typu dochází k otáčení kamene pomocí převodu pod kameny – pohon zdola.

Výkon a typy mlecího složení

Z důvodu proměnlivosti povětrnosti byl výkon mlecího složení větrného mlýna podstatně menší než v případě mlýnů na vodní pohon. Ve větrných mlýnech se můžeme stejně jako u vodních setkat se 3 typy složení, jejichž použití nezávisí na řešení stavby větrného mlýna. Jedná se o

• české složení
• poloumělecké složení
• umělecké složení

České složení ve větrném mlýně

foto: Větrný mlýn – moučnice

Interiér mlýna s mlecím složením tvořeném zdobenou moučnicí opatřenou datací rokem 1828 (stavba mlýna 1819).
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto: MaČe • fotogalerie

Obdobně jaku u vodních mlýnů převažuje i u mlýnů větrných tzv. české složení, odlišující se pouze umístěním větrem roztáčené hřídele v horní části stavby (u vodních mlýnů v části dolní). Mezi typické rysy českého složení ve větrných mlýnech náleží zejména nutnost vynášet obilí do patra, nepřítomnost strojního předčištění a prosévání v moučnici s mlynářským pytlíkem.

Poloumělecké složení

Tento typ vznikl vylepšením českého složení. Vylepšení spočívalo zejména v upravování a přidávání strojů na čištění obilí a nahrazení mlynářského pytlíku v moučnici hranolovým vysévačem.

Umělecké složení

Instalaci pokročilého uměleckého složení do větrného mlýna bránila především nedostatečná půdorysná plocha stavby i počet volných podlaží. Oproti polouměleckému složení je charakterizováno lepší přípravou obilného zrna včetně odstraňování slupky, tříděním moučných produktů i automatizovanou dopravou zrna a meliva – kapsové výtahy. Použití uměleckého složení je proto zcela vyjímečné a ojedinělé.

Další vybavení větrných mlýnů

V důsledku velké závislosti na proměnlivé povětrnosti nebylo větrného kola užíváno pro pohon dalších zařízení, narozdíl od vodních mlýnů doplněných mnohde o vodní pilu, hamr, valchovnu nebo stoupu. Vyjímkou jsou pouze drobná doplňková zařízení, jako je krupník (kámen na výrobu krup), jahelka (mlýnek na proso) nebo čistička hrachu.

Nové technologie – motory

Do větrných mlýnů jsou nové průmyslové technologie zaváděny až v 1. polovině 20. století po vzoru vodních mlýnů, majících k tomuto lepší předpoklady. Pomalý postup inovací ostatně souvisí i se sociálním postavením, neboť mlynáři pracující ve větrných mlýnech byly poměrně chudí a věnovaly se i nadále hospodářské činnosti (výkon větrného mlýna je nedokázal uživit). Ve zděných mlýnech instalované motory zpočátku „pouze“ pomáhají při bezvětří, později však větrné kolo zcela nahrazují.

Autor textu a fotodokumentace k Mlynářství – vybavení větrných mlýnů a typy mlecího složení © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy k tématu:

Podrobnější informace o technologickém vybavení větrných mlýnů lze nalézt na www.povetrnik.cz, ze kterých byly čerpány i údaje pro tento text.