Fary – farní úřad a dům správce farnosti
Fara je objekt sloužící výkonu církevní správy a zároveň slouží jako obydlí správce farnosti (kněze). Budovy farních úřadů se nacházejí v logické provozní návaznosti na objekt farního kostela, jehož stavební areál různě dotvářejí.
Neumětely, okres Beroun – patrový objekt zděné fary typických barokních forem charakterizovaných symetrickým řešením se středním rizalitem opatřeným frontonem a mansardovou střechou zde poměrně strmého sklonu (stav 2017, foto© MaČe • fotogalerie).
Poloha fary
S ohledem na zmíněnou blízkost kostela se fary často nacházejí ve vyvýšené poloze, umocňující vedle architektonického vzhledu jejich výrazné a dominatní uplatnění v obraze vesnického sídla. Některé fary se ovšem mohou nalézat i uprostřed návesního prostoru nebo v okolní zástavbě.
Neumětely, okres Beroun – areál zděné fary situované nedaleko kostela na kratší západní straně návsi, vlastní objekt farního úřadu se vyznačuje okapovou orientací a je poněkud ustoupen z návesní fronty i v důsledku konfigurace terénu a cestní sítě (stav 1840, mapa © ČÚZK, zdroj map: archivnimapy.cuzk.cz).
Orientace a forma
Svojí architektonickou formou náleží kostely a farní úřady mezi nejhonosnější stavby v prostředí vesnice. Oproti převážné většině obytných staveb se fary velmi často vyznačují okapovou orientací na stavební parcele a valbovou, polomansardovou nebo mansardovou střechou. V některých regionech je časté i patrové uspořádání farních úřadů.
Zhoř, okres Pelhřimov – přízemní objekt zděné barokní fary v ruinách odhalujících dvojici komínových těles a rub lichoběžníkových štítů. Střešní konstrukce již zřícena, částečně zachovány stěny a některé klenby opatřené výdřevou (stav 2005, foto© MaČe • fotogalerie).
Technický stav a fary na prodej
S ohledem na společensko-politický vývoj 2. poloviny 20. století se mnoho mimořádně hodnotných far nachází ve velmi špatném nebo dokonce havarijním stavu. Některé staré a své původní funkci nesloužící fary jsou v současnosti určeny na prodej do soukromého vlastnictví, představujícího pro řadu z nich nejspíše poslední možnost jejich záchrany.
Roubené a zděné fary
Z hlediska půdorysného uspořádání jsou fary, sloužící rovněž potřebám bydlení, poplatné stavbám domů. Svoji architektonickou formou se však postatně odlišují, stejně jako dobou užití nových materiálů a slohového projevu.
Bořejov, okres Česká Lípa – roubená patrová fara z 1. pol. 18. století, s patrem opatřeným pavlačí a vynášeným podstávkou. Valbovou střechu se dvěmi komíny kryje břidlicová krytina (stav 2005, foto© MaČe • fotogalerie).
Roubené fary
Dřevěné fary roubené konstrukce se od běžných roubených staveb odlišují především tvarem střechy, kde namísto sedlové střechy převládá střecha valbového tvaru. Odlišné je rovněž situování na stavební parcele, kdy i v prostředí převažující štítové orientace jsou fary orientovány často okapově.
Dříve než na obytných stavbách nachází na farách uplatnění i nespalná střešní krytina, nahrazující zpravidla dřevěný šindel používaný na farní úřady i v oblastech s naprostou převahou doškové krytiny. Základní trojdílná dispozice se vstupem uprostřed delšího průčelí je však naprosto poplatná obytným stavbám, plně vyhovující provozu farního úřadů rovněž s funkcí bydlení.
Z hlediska konstrukčního odrážejí fary místní stavební zvyklosti a tak se např. v severních Čechách v oblasti CHKO Kokořínsko můžeme setkat s patrovými farami s podstávkou a pavlačí, jimiž se rovněž vyznačují zdejší patrové domy.
Zděné fary
Starší obekty zděných far představují renesanční stavby kryté sedlovou střechou s vysokými štíty. Renesanční fary se v prostředí vesnice dochovaly zcela vyjímečně.
Dnes se můžeme veskrze setkat s farními úřady barokních forem, ponejvíce reprezentovanou okapově orientovanou kamennou stavbou přízemního nebo patrového uspořádání. Charakteristická je rovněž náročná plastická výzdoba průčelí a mansardová nebo valbová střecha kryta šindelovou a později pálenou krytinou.
Rousínov, okres Rakovník – barokní fara přízemního uspořádání vystavěná z kamene a opatřená plastickou výzdobou, v důsledku opadání omítky z velké části již zaniklou (pilastry, šambrány atd.). Mansardová střecha opatřena ležatými větracími otvory je kryta pálenou krytinou (stav 2005, foto© MaČe • fotogalerie).
S ohledem na obývání patra mají početně převažujcí fary vyvinuté topeniště po obou stranách trojdílného půdorysného jádra, jak je patrné i ze dvou komínových těles pronikajících nad střešní roviny. Základní trojdílný půdorys farního úřadu je často rozšířen o další prostory nebo o dispoziční znaky slohové architektury, např. enfiládu (umístění dveří na osu umožňující přímý průhled mezi jednotlivými místnosti).
U zděných far nacházejí široké uplatnění klenby, používané zejména na zaklenutí vstupní síně a případně i další prostor přízemí. Patra jsou zpravidla zastropeny trámovými stropy.
Autor textu a fotodokumentace k Fary, farní úřady © Martin Čerňanský