Prostor dvora u dvorů na Poličsku a jižním Litomyšlsku – hospodářský dvůr, hnojiště a záchod

Dům a hospodářské stavby vymezovaly prostor dvora pravidelného čtyřstranného půdorysu různé velikosti. Využítí dvora se přitom oproti minulosti zásadní měrou změnilo.

Pohled do prostoru čtyřbokého dvora z pavlače domu, do dvora otevřena kolna a krytý průjezd (foto: MaČe • fotogalerie).

Hospodářský dvůr

V minulosti sloužil hospodářský dvůr, jak ostatně napovídá samotný název, výhradně hospodářským účelům spojených se zemědělským provozem usedlosti. Rozměry dvora přitom musely umožňovat umístění hnojiště i vjezd, případně průjezd vozu. Tomuto byla přizpůsobena i šířka krytého vjezdu, stejně jako do dvora otevřený prostor vozové kolny. Vlastní plocha dvora přitom byla vyspádována s ohledem na odtok zejména dešťové vody.

Po celém půdorysném obvodu dvora nebo jeho části byl proveden zpevněný a často též oproti terénu zvýšený chodník odpovídající šířky. Z chodníku byl přístupný dům a hospodářské stavby, které byly takto zároveň komunikačně propojeny. Chodník byl zpravidla vydlážděn z velkých kamenných desek nebo malých valounů, které mohly být později překryty vrstvou betonu a pohledově se neuplatňují. Shora byl chodník chráněn a kryt přesahy sedlových střech, kryjících takto jednotlivá zápraží a to zejména domu a chlévů. Kamenem byla někdy z důvodu vysokého provozního zatížení zpevněna i podlaha vozové kolny, případně celého dvora.

V současnosti již většina dvorů neplní hospodářskou funkci a slouží rekreačnímu využití, případně zčásti jako okrasná či užitková zahrádka. Vlastní prostor výhradně soukromého charakteru bývá obvykle zcela nebo zčásti zatravněn.

Zatravněný prostor bývalého hospodářského dvora čtyřboké usedlosti (foto: MaČe • fotogalerie, půdorys dvorce © V. Mencl. Lidová architektura v Československu, str. 279).

Hnojiště

V případě čtyřbokých usedlostí na Českomoravské vrchovině bylo hnojiště, sloužící k ukládání chlévské mrvy, situováno v přímo v prostoru hospodářského dvora. Velikost přitom souvisela s počtem ustájených zvířat a proto i v případě velkých dvorů zaujímalo hnojiště převážnou část plochy dvora.

Pevnější ohrazení hnojiště mohlo zprvu u některých usedlostí chybět, resp. bylo tvořeno zvýšeným zápražím. Později se mohlo využívat prken a nakonec i trvanlivějšího betonu. Od 2. poloviny 20. století byla hnojiště ve dvoře zpravidla rušena nebo přinejmenším přemístěna do prostoru zahrady za usedlostí.

Záchod

V prostoru hospodářského dvora stával rovněž záchod, stavěný zprvu samostatně mimo dům. Z provozních důvodů byl obvykle umístěný na hnojišti, resp. na jeho okraji či přímo v rohu. Viz. půdorysy čtyřbokých dvorů na stránce Půdorys a stavby dvora.

Záchod měl zpravidla formu jednoduchého dřevěného přístřešku z prken, přístupného ze zápraží v blízkosti vstupu do domu nebo výměnku. Shora byl opatřen pultovou střechou, spádovanou mimo vstup a zápraží. V současné době většina záchodů situovaných ve dvoře již zanikla (společně se zrušením hnojiště) a byla nahrazena moderním sociálním zařízením v rámci dispozice domu.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Poličsko a jižní Litomyšlsko – hospodářský dvůr © Martin Čerňanský