Čuček – zdobný architektonický prvek

Kulový, šiškový či jiný útvar ukončující štíty, popř. štítové římsy (u vyspělé zděné lidové architektury) (lit. 016: J. Vařeka, str. 27).

Čuček je zdobný architektonický prvek pilířkovitého nebo oválného tvaru, užívaný ve slohové architektuře renesančního, barokního i klasicistního tvarosloví. Na stavbách lidové architektury často dochází k jeho zjednodušení, přičemž v nejméně náročném provedení může být vyzděný z kusového staviva jako pilířek profilovaného tvaru. Běžné jsou však i čučky v podobně náročného kamenického čláku z jednoho kusu kamene vytesaného do požadovaného tvaru (koule, piniová šiška, kalich, malá váza apod.).

Často byly čučky prováděny rovněž jako keramické tvarovky z pálené hlíny, mající podobu nejrůznějších hrotů jehlancového nebo kuželového tvaru. Keramické tvarovky mohly být opatřeny i glazurou. Vedle zvoncovitě tvarovaných štítů zděných staveb, zejména domy a sýpky z oblasti jihočeských Blat, se s čučky setkáváme rovněž na atikových nástavcích zděných bran nebo pilířových vjezdech. I zde mohou být čučky umístěny přímo na vrcholu a po stranách vjezdového otvoru, obdobně jako je tomu u domových štítů s umístěním čučků na ose štítového průčelí a obou nároží.

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.