Klasicismus a klasicistní stavby 1. poloviny 19. století

Období klasicistního slohu charakterizuje změna materiálové základny směrem ke zděným stavbám, nahrazujícím starší vrstvu dřevěných (tj. hořlavých, spalných) staveb. Nástup zděných staveb souvisel nejen s protipožárními nařízeními, ale rovněž i vlivem zděné slohové architektury.

Protipožární opatření

Na přelomu 18. a 19. století vyvrcholila ve venkovském prostředí tradiční dřevěná výstavba. Vzápětí následuje přerušení dalšího vývoje administrativním zákazem budování novostaveb z tohoto materiálu. Důvodem zákazu byla především v této době přijímaná protipožární opatření, mající dopad i na přestavby starších staveb. Tato opatření ovšem nebyla vždy a všude důsledně respektována.

Kamenné a cihelné stavby

Zděné stavby z období klasicistního slohu mají stěny zbudované z lomového kamene, cihel nebo smíšeného zdiva (kámen + cihly). Stavby se opět vyznačují kamenicky opracovanými články (portálky a ostění), které však postupně ustupují cihelnému provedení otvorů. Nástup cihel do vesnického stavitelství nastává s rozvojem klenební práce už v 18. století, ovšem jejich výraznější použití souvisí právě až s 19. stoletím.

Trámové stropy s podhledem

Zděné stavby jsou i nadále ve velké míře doprovázeny trámovými stropy, přičemž pohledová varianta s viditelnými trámy je právě z protipožárních důvodů užívána jen ojediněle. Namísto toho jsou běžné trámové stropy s omítaným podhledem, navazujícím na svislé stěny fabionovou úpravou po obvodu.

Plackové klenby

Vedle trámových stropů se v plné míře uplatňuje také zaklenutí přízemních prostorů, přičemž naprostou převahu získávají plackové klenby. Tento typ kleneb je charakteristický úhlopříčným vyzdíváním z rohů a o mistrném ovládnutí této klenební techniky vesnickými staviteli svědčí řada vícelodních prostorů s podporami.

Stolicové krovy a pálená krytina

Základním typem krovové soustavy na pozadí doznívajících starších variant je hambalková soustava se dvěmi stolicemi (podélnými rámy), podpírajícími konce hambalků. Soustava se vyznačuje větší únosností a je určena pro nastupující těžkou nespalnou krytinu, vyskládanou z pálených tašek.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Klasicismus a 1. polovina 19. století © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

Lidové stavby. Architektura českého venkova © Jiří Škabrada

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *