Roubené stěny staveb – trhliny a deformace stěnových trámů

Kromě podezdívek jsou u roubených staveb vystaveny poškození nebo poruchám rovněž samotné stěnové trámy. Kromě trhlin a deformace je častá rovněž degradace vlivem vlhkosti a nedostatečného vysychání. Vedle kontaktu se spodní částí stavby nebo zatékáním k tomuto mohou přispět rovněž nevhodné stavební úpravy. K poškození roubených stěn staveb přirozeně nedochází jen v samotných trámech, ale rovněž ve spojích a sparách včetně trhlin.

Podélné výsušné trhliny v trámech roubené stěny

Podélné a k jádru směřující výsušné trhliny u starších kuláčů i mladšího hraněného trámu. Dřevo napadeno dřevokazným hmyzem. Obec Kychová, okres Vsetín (foto: MaČefotogalerie).

Trhliny v trámech

Přestože se všechny vážné deformace podezdívky přenášejí do roubené stěny stavby, statické trhliny v trámech nejsou zpravidla nikterak časté. Důvodem jsou především vlastnosti dřeva a poddajné chování jednotlivých stavebních prvků včetně tesařských spojů.

Obecně jsou proto dřevěné konstrukce méně náchylné ke vzniku statických trhlin od vynuceného přetvoření základové spáry, zejména pak ve srovnání se základovým zdivem nebo podezdívkami. Zdivo je ovšem trvanlivější a lépe odolává vlhkosti, z tohoto důvodu bylo jeho užití pro spodní stavbu nezbytné.

V případě většiny trhlin v trámech roubené stěny se zpravidla jedná o tzv. výsušné trhliny. Výsušné trhliny jsou rovnoběžné s vlákny dřeva a vznikají rychlým sesycháním za nepříznivých podmínek.

Deformace stěny

Poddajnost prvků a spojů je schopna zabránit vzniku statických trhlin zpravidla za cenu deformace stavební konstrukce. K této deformaci může docházet:

  • změnou tvaru či rozměrů stavebních prvků
  • posunem či natočením tesařských spojů a prvků

V důsledku tohoto přetvoření či pohybu dochází k podstatnému „vymizení“ napětí, které by v mezním případě vedlo ke vzniku trhlin v nejvíce namáhaném průřezu u nejvíce zatíženého prvku.

Deformace roubené stěny sleháváním

Deformace roubené stěny postupným sleháváním v místě roubeného přízemí. Obec Nosálov, okres Mělník (foto: MaČefotogalerie).

Kromě pohybů v podloží stavby vznikají deformace rovněž v důsledku postupného slehávání roubených stěn. Těmto svislým deformacích je u historických staveb zpravidla bráněno samotným konstrukčním řešením, spočívajícím v provedení podpěrných rámů ve formě tesařských stolic (podstávky atd.).

Pokud podpěrné rámy provedeny nejsou nebo již neplní svou funkci, deformace může být na první pohled patrná výrazným poklesem stěny i stropní konstrukce. Tento pokles se zpravidla zvyšuje se vzdálenosti od pevné, tj. zděné části domu (kuchyňský kout, hospodářské prostory atd.).

Poškození a výměna trámů roubených stěn

Příklady poškození trámů roubených staveb a jejich částečná nebo úplná výměna za nové stejného provedení (foto: MaČefotogalerie).

Poškození trámů vlhkostí

Mezi nejvíce ohrožené části roubených stěn přitom zpravidla náleží :

  • spodní prahové trámy – trámy ležící na zděné podezdívce, vzlínající vlhkost
  • konstrukční spoje – uložení stropních či vazných trámů na stěnové trámy, zvláště pokud jsou odkryté nebo špatně zakryté
  • stavební otvory – vodorovné trámy pod parapety oken, zatékání
Vyměna dožilých trámů roubení

Výměna dožilých trámů roubené stavby v kontaktu s podezdívkou a pod okenním otvorem. Obec Nosálov, okres Mělník (foto: MaČefotogalerie).

Z uvedeného důvodu byly prahové trámy již v minulosti často prováděny z tvrdšího a tudíž trvanlivějšího dubového dřeva. Zcela běžná byla rovněž jejich výměna (po nazdvižení poměrně „lehké“ dřevěné stavby) za trámy nové nebo postupné přezdívání zdola. Zvláště vysoké riziko nastává u trámů uložených na nevyspádované podezdívce bez utěsnění vodorovné spáry a samozřejmě v případě chybějící hydroizolační vrstvy. Ve stěně nejníže umístěné trámy jsou zvýšenou měrou vystaveny vlhkosti z různých příčin. Nejčastěji se přitom jedná o:

  • vzlínání zemní vlhkosti (chybějící hydroizolace)
  • působení srážkové vody (chybějící okapy a spád od objektu)
  • sněhová pokrývka (vysoká vrstva po dlouhou dobu)
  • kondenzace vodní páry (studený povrch zdiva a tepelné mosty)
  • provoz (odstřikování vody či bláta od dopravy, posypové soli)

Napadení dřeva

Se zvýšenou vlhkostí dřeva souvisí zejména riziko biologického napadení trámů a to zejména:

  • hnilobou
  • dřevokaznými houbami (včetně plísní)
  • dřevokazným hmyzem
  • rostlinami (řasy, mechy, lišejníky atd.)

Nevhodné stavební úpravy

V případě neprodyšného uzavření stěny parotěsnou vrstvou vyznačující se vysokým difúzním odporem mohou být ohroženy v podstatě všechny stěnové trámy. Z tohoto hlediska náleží mezi nevhodné stavební úpravy zejména na vnějším líci provedené:

  • tvrdé cementové omítky
  • parotěsné fólie
  • parotěsné povrchové nátěry
Uvolnění výplní spár mezi trámy

Časté poškození spár mezi trámy představuje „vypadávání nebo vydrolení“ hliněné mazaniny sloužící k utěsnění a zamezení infiltrace právě netěsností spár (foto: MaČefotogalerie).

Zatékání mezi prvky

Z hlediska četnosti poškození jsou konstrukční spáry a tesařské spoje zvláště náchylné na zatékání dešťové vody, zejména v kombinací s působením silného větru.

Největší riziko přitom představují spáry a spoje otevřené do exteriéru, případně jejich netěsné výplně. Zvláště problematické jsou přitom plochy, jejichž tvarování neumožňuje rychlé odvedení vody a naopak dovoluje snadné zatékání do konstrukce.

Výplně mezi prvky

K úplnému uvolnění výplní mezi trámy nebo snížení jejich těsnící funkce dochází zpravidla v důsledku:

  • pohybů konstrukce nebo její části
  • působením klimatického prostředí
  • působením hmyzu (méně časté a při chybějícím nátěru)

Pohyby konstrukce mohou být přitom zapříčiněny deformací od vynuceného přetvoření či zatížením nebo běžným „pracováním“ dřeva. Při tomto dochází k opakovaným změnám objemu (vysychání, bobtnání) v závislosti na vlhkosti vnějšího prostředí. Kromě tohoto může k vysychání docházet rovněž v důsledku vytápění domu, působícím zejména na povrchy v interiéru.

Z hlediska působení klimatického prostředí zahrnujícího rovněž zmiňovanou vlhkost vzduchu je životnost výplní mezi trámy snižována velkou měrou působením povětrnosti, deště, mrazu, vysokých teplot atd. Kromě zatékání znamenají chybějící výplně spar přirozeně i zvýšení tepelných ztrát včetně možné infiltrace vzduchu.

Rizikové části stavby

Mezi spáry a spoje roubené stavby nejvíce ohrožené možným zatékáním přitom náleží zejména:

  • vodorovné spáry mezi trámy
  • vodorovné spáry mezi trámy a podezdívkou (bývá silnější)
  • vodorovné spáry v místě otvorů – nadpraží a zejména parapety
  • svislé spáry po stranách otvorů – stojky či sloupky oken, zejména v dolní části, kam voda stéká

Trhliny v trámech

Obdobně jako konstrukční spáry mezi trámy mohou být riziku zatékání vystaveny statické nebo výsušné trhliny větších šířek. U roubených staveb opatřených v některých regionech typickou vnější povrchovou úpravou (hliněná mazanina, omítka) riziko zatékání v ploše stěny odpadá.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Konstrukční spáry roubených stěn © Martin Čerňanský