Přezdívání roubených domů – zděné kuchyně, chlévy a sokl domu

K postupnému použití kamene namísto dřeva omazaného hlínou docházelo z několika důvodů. Hlavním bylo přirozeně riziko požáru, ale zcela opomenout nelze ani působení vlhkosti.

Přezdívání roubené části domu od spodní části staveby s ponecháním podstávky. (foto: MaČefotogalerie).

Zděná kuchyně

Zvýšené požární riziko souviselo zejména s otevřeným ohništěm, na kterém byly připravovány pokrmy a to často ještě v době po zavedení sporáků. Kuchyně, resp. kuchyňská část síně, proto často náležela k první prostoře domu provedené ve zdivu. Od počátku zděný byl přirozeně mohutný blok pece na chleba včetně příslušné části stěny s otvory sloužícími k obsluze pece nebo odvodu dýmu výše.

Významnou měrou se na použití kamene namísto dřeva podílely požárové řády, vydávané v rámci protipožárních opatření za panování Marie Terezie a Josefa II.

Zděné chlévy

K dalším prostorám domu, které začaly být přezdívány nebo v případě mladších staveb od počátku prováděny jako zděné byly chlévy (u domů chlévního typu). Oproti kuchyni byla hlavním důvodem přechodu na trvanlivější materiál vysoká vlhkost, na které se podílela produkce vodní páry od ustájených hospodářských zvířat.

Světnice a komory

Oproti tomuto světnice, komory (u domů komorového typu) a patro domu, ve kterém se zpravidla nalézaly další komory či obytná místnost, zůstávají roubené podstatně déle. Kámen je sice trvanlivější materiál, avšak špatně tepelně izolující a studený, tj. s nízkou dotykovou teplotou.

Problematika zemní vlhkosti je přitom často řešena již na úrovni konstrukčního, resp. materiálového řešení domu. Spodní, tj. prahové trámy mohly být totiž vyrobeny z tvrdého dubového dřeva, mající oproti běžně používanému smrku větší trvanlivost.

V řadě případů však k poškození trámů vlhkostí vzlínající z podloží dochází a je nezbytné přistoupit k opravě. Při této jsou spodní trámy zpravidla vyměněny za nové včetně případného vložení vodorovné hydroizolace. Po dobu provádění výměny trámů byla stěna nad trámy zpravidla vynášena hevery.

Sokl a část stěny

Později dochází namísto výměny trámů k postupnému přezdívání a to zpravidla již za použití pálených cihel. Kromě soklové části světnice domu může být přezděna i jiná část, např. nároží, parapet, průčelní stěna. V některých případech mohlo být roubené přízemí přezděno zcela, případě obezděno nebo omítnuto s možných ponecháním podstávky domu.

Závažný konstrukční problém přitom představují nevhodné zásahy u podezdívek, pokud v důsledku jejich provedení jsou dřevěné sloupky podstávky zčásti nebo dokonce zcela obezděny.

Přezdění nebo přizdění stěny podstávkového domu

K přezdívání roubených domů s podstávkou dochází v řadě různých variant. Kromě postupného přezdívání stěn od spodní části stavby existují i další řešení. Tyto zpravidla reprezentuje úplné přezdění stěny nebo přizdívka (plenta).

Chrastava - podstávkový dům s hrázděným patrem

Patrový dům s podstávkou, jehož roubené stěny v přízemí byly nahrazeny zdivem. Konstrukce patra je hrázděná, štít obložen břidlicí foto: MaČefotogalerie).

Přezdění stěny / pletna

Kromě postupného přezdívání roubené stěny domu po výšce, počínaje spodní částí stavby vystavenou zvýšenou měrou zemní vlhkosti, se v některých případech přistoupilo k přezdění stěny v celém rozsahu. Alespoň takto se situace na první pohled jeví a jen podrobnější prohlídka může odhalit, zda se jedná o úplnou náhradu nebo jen přizdívku (plentu) s ponecháním roubené konstrukce.

Někdy může být situace částečně prozrazena již samotnou podstávkou, která je zdivem obezděna a z exteriérové strany lícuje s rovinou zdiva. V jiných případech podstávka nadále více či méně vystupuje oproti stěně, ovšem již nikoliv o celý profil sloupku, pásku a ližiny. V součtu může být tloušťka roubené stěny s plentou obdobná s tloušťkou celozděné stěny a situaci nelze z exteriéru bezpečně určit, zvláště pokud je roubení omítnuto i v interiéru společně s ostěním okenních otvorů.

Společným jmenovatelem výše uvedených stavebních zásahů může být nejen uvedené nahrazení dřeva obecně trvanlivějším materiálem (kámen, cihly), ale rovněž zvýšení požární odolnosti. Zvláště pak ve spojení s omítnutím celé konstrukce. Na druhou stranu je zdivo oproti dřevu materiál pocitově i dotykově chladnější a zakrytí sebou přináší nemožnost kontroly dřeva a zvýšené riziko nepozorované degradace. Problematický může být i zvětšený kontakt zdiva se dřevem, zvláště pokud není zdivo izolováno a navlhá.

Omítání a přezdívání stěn roubeného domu s podstávkou

Přezdívání roubené části domu s ponecháním podstávky bez omítnutí nebo jejím částečném omítnutím (Foto: MaČefotogalerie).

Povrchová úprava

Z architektonického hlediska představují výše uvedené stavební zásahy podstatnou změnu vnějšího vzhledu domu, třebaže v řadě historických případů jsou již součástí zažité podoby. Kromě barevnosti související s použitou konstrukcí a případnou povrchovou úpravou dochází rovněž ke změně konstrukční podoby. Zatímco starší podoba má blíže k arkádovému charakteru přízemí, mladší působí v důsledku zazdění jednotlivých „arkádových“ polí spíše plošným dekorativním dojmem.

Značné rozdíly nastávají rovněž u samotné podstávky domu, která může být omítnuta společně se stěnou nebo ponechána bez omítky. V první případě je přirozeně konstrukčně méně výrazná, zvláště pokud téměř lícuje se stěnou. Ve druhém si naopak zachovává svoji konstrukční samostatnost, barevností a strukturou se výrazně odlišující od omítaných ploch i v případě svého malého nebo žádného odsazení vůči líci stěny. Některé stavební úpravy domů přitom ponechávají neomítnuté jen spodní části sloupků podstávky, zatímco horní část počínaje vzpěrami omítají společně s roubeným věncem.

Již zmíněnou nevýhodou omítání dřeva obecně, zvláště pak v případě neprodyšných omítek nebo jen nátěrů, je zvýšené riziko degradace v důsledku nemožnosti vysychání nebo zvýšeného zatékání drobnými trhlinami.

Omítání a přezdívání roubeného domu s podstávkou.

Přezdívání roubené části domu s ponecháním podstávky a omítnutím nebo jejím odstraněním (Foto: MaČefotogalerie).

Stěny bez podstávky

Kromě domů s podstávkou více nebo méně zachovanou se setkáme rovněž s domy, mající podstávku již zcela odstraněnu a narazenu zdivem.

Na její původní existenci zpravidla poukazuje odsazení rybinového nároží v přízemí a také opracování obvykle ponechané ližiny. Na této jsou zřetelné dlaby po šikmých páscích, třebaže již někdy dodatečně vyplněny. Dále je poznatelné lokální opracování vnější dolní hrany, sledující původní obloukový tvar „slepé arkády“ různého vzepětí.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Přezdívání roubeného domu II. © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *