Volary na Šumavě – jihočeské městečko v CHKO Šumava

Horské městečko Volary leží na Volarském potoce pramenícím nedaleko Jedlové ve střední části Šumavy a stékajícím přímo do kotliny, v níž bylo městečko vystavěno. Název městečka je odvozen od chovatelů dobytka, kterým se říkalo volaři. Z hlediska stavební historie je bezesporu nejhodnotnější částí Volar soubor roubených domů alpského typu, prohlášených včetně mladší zděné vrstvy zástavby za památkovou rezervaci. Památková rezervace Volary na Šumavě představuje část historického městečka s pozůstatkem starší dřevěné zástavby.

mapa: Volary na Prachaticku

Obec Volary na mapě stabilního katastru

Mapa stabilního katastru z roku 1837 zachycující převážně roubené stavby v prostoru dnešní památkové rezervace.
Obec Volary, okres Prachatice, Historická mapa © ČÚZKfotogalerie

Historie osídlení

Historie šumavského městečka Volary je spjata se Zlatou stezkou, představující v období středověku důležitou obchodní komunikaci. Volary se stávají významnou zastávkou na cestách do vnitrozemí Čech a kromě přenocování obchodníků zde dochází i k výběru cla za převážené zboží.

Dalším zdrojem obživy obyvatel se stává i chov dobytka, pro který jsou zde v důsledku rozsáhlých pastvin příhodné podmínky. Chov dobytka souvisí s příchodem hospodářů ze sousedních zemí, kteří se v této oblasti Šumavy v období 16. století usídlují. Kromě alpského způsobu chovu pronikají do šumavských Volar i okolí přenesené zvyky, styl odívání a v neposlední řadě též charakter staveb ve formě alpského domového typu.

foto: Volary na Šumavě

Dobová fotografie zachycující historickou podobu městečka se stavbami alpského domového typu. Řadu dalších fotografií je možné spatří přímo v Volarském muzeu.
Obec Volary, okres Prachatice, Foto © MaČe • fotogalerie

Stavby tohoto typu jsou budovány ještě v 18. a 19. století, po jehož polovině se původní historický ráz šumavského městečka v důsledku ničivého požáru roku 1863 zcela proměňuje. Popelem tehdy lehlo na 60 dřevěných domů a vyhořel rovněž zdejší kostel a škola.

Navzdory tomu byl však ve Volarech ještě na konci 2. světové války soustředěn největší počet dřevěných domů ve střední Evropě, postupně mizejících do dnešních dnů až na sporadicky dochované vyjímky.

Památková rezervace Volary

foto: Památková rezervace Volary

Z původní zástavby dřevěného městečka se v důsledku požáru dochovalo pouze několik málo staveb, jejichž soubor byl prohlášen za památkovou rezervaci.
Obec Volary, okres Prachatice, Foto © MaČe • fotogalerie

Vlastní plošně památkově chráněné území památkové rezervace je situováno severozápadně od děkanského kostela svaté Kateřiny, přičemž jeho půdorysná osnova je určována především Volarským potokem se souběžnou ulicí K.V. Raise a Českou ulicí. Krajinný ráz je neodmyslitelně určován prostředím NP a CHKO Šumava, jejichž společná hranice za městečkem prochází.

Původně kompaktní zástavba podél jedné nebo obou stran těchto rozbíhajících se ulic v důsledku ničívého požáru již zanikla, stejně jako část zástavby na místě dnešního veřejného prostoru v místě šumavské Zlaté stezky protínající výše uvedené ulice. Později v důsledku nevyužívání zanikla i řada dřevěných seníků, situovaných v zastavěném území nebo na přilehlých lukách.

Navzdory těmto výrazným ztrátám představuje dochovaný stavební fond mimořádně hodnotný a na území České republiky zcela ojedinělý soubor staveb náležejících k alpskému domovému typu, který svým severním výběžkem zasáhl právě tuto oblast Šumavy v okolí Volar. Oproti ostatním oblastem naší republiky je zcela odlišné dispoziční uspořádání i architektonická forma dochovaných staveb, v jiném prostředí zcela neslučitelných s naší tradiční lidovou architekturou.

Starší roubené stavby ve Volarech

Rozložité stavby v šumavských Volarech a okolí představují horské usedlosti, které jsou charakterizovány soustředěním celého provozu pod společnou střechu. Střecha sedlového tvaru kryje nejen obytné místnosti, ale rovněž prostory hospodářské funkce (chlévy, stodolu) včetně malého dvora s hnojištěm.

foto: Roubený dům alpského typu

Dnes již bohužel zaniklý roubený dům alpského domového typu ve Volarech na Šumavě. Z vnější strany byla stavba pobita šindelem a v polopatře opatřena pavláčkou.
Obec Volary, okres Prachatice, Foto © MaČe • fotogalerie

Půdorysné uspořádání přízemí

Z hlediska dispozičního řešení je přední část staveb vyhrazena bydlení, přičemž široká střední chodba sloužící i jako kuchyně odděluje roubenou světnici s komorou na straně jedné a výměnkářskou světničku s komorou menších rozměrů na straně druhé.

Střední zděná část půdorysu byla v návaznosti na pokračující chodbu vyhrazena stáji, chlévům i schodišti do polopatra a zadní roubená část sloužila jako stodola.

Polopatro a podkrovní prostory

Přestože se sedlová střecha vyznačuje velmi nízkým sklonem, bylo možné v důsledku zvýšených obvodových stěn přízemí a jeho značné šířky umístit do podkrovního prostoru další prostory, ponejprv hospodářské funkce. Jejich otvory jsou orientovány na pavláčku opatřenou bohatě vyřezávaným zábradlím a dotvářející charakteristický výraz staršího širokého štítového průčelí s průčelním vstupem.

Průčelní pavláčka

Pavláčka je zpravidla zcela předsazena před štítové průčelí po celé jeho šířce a vynášena trámy orientovanými rovnoběžně s hřebenem střechy. Shora je kryta přetaženými střešními rovinami. Boční strany pavlačky jsou zpravidla ukončené protaženými zhlavími horního trámového věnce, opatřeného větracími otvory a nacházejícího uplatnění i později.

Konstrukční řešení stěn

Z hlediska konstrukčního a materiálového řešení se jedná o polopatrové nebo patrové stavby zcela nebo zčásti roubené, s postupně se zvyšujícím podílem konstrukcí zděných z kamene. Nejdříve je vyzdívána spodní soklová část chránící trámy roubených stěn před zemní vlhkostí. Samotné stěny byly často pokryty šindelem za účelem ochrany před nepříznivými vlivy povětrnosti.

Střešní krytina

Původní šindelovou krytinu charakteristickou pro celou oblast Šumavy později nahrazují šablony nebo jiný typ nespalné střešní krytiny. Na dobových fotografií můžeme na šindelových střechách spatřit různá dřevěná bidla a kameny, sloužící k zatížení krytiny před vlivy povětrnosti.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Památková rezervace Volary na Šumavě © Martin Čerňanský

Mladší zděné stavby a přestavby ve Volarech

Mladší stavby šumavských Volar se vyznačují obdobnými architektonickými formami jako starší roubené stavby, avšak jsou již zděného provedení stěn a později i širokých štítů.

foto: Zděný dům alpských forem


Mladší stavby a stavební úpravy se vyznačují zděnou konstrukcí v celém rozsahu přízemí. Vrchní polopatro zůstává zprvu roubené včetně přetrvávajícího uplatnění pavlače.
Obec Volary, okres Prachatice, Foto © MaČe • fotogalerie

Zděné stěny

Přechod na zděné konstrukce stěn neprobíhal najednou, ale byl postupný. Patrný je zejména v případě přestaveb starších objektů, u kterých zpočátku dochází k přezdívání pouze části půdorysu. Obvykle se jednalo o střední část dispozice, vyhrazenou chlévu a stáji, tedy provozům se zvýšenou vlhkostí. Dříve zděný je přirozeně i prostor kuchyně, na který navazují zprvu v dolní části otevřená komínová tělesa.

U nových staveb je zdiva již užíváno v celém půdorysném rozsahu přízemní části stavby. Oproti roubeným stavbám se mohou uplatit i klenuté vstupy, někdy již situované na podélné straně stavby.

Zděné štíty a průčelí bez pavlače

Později zdivo proniká i do nízkého štítu pod sedlovou střechou malého sklonu, určovaného vaznicovou konstrukcí krovu podpíranou již zděnými nadezdívkami místo staršího roubeného věnce. U těchto celozděných staveb přitom zpravidla dochází k úplnému opuštění konstrukce pavlače, která byla charakteristická právě pro průčelí starších roubených nebo částečně zděných staveb.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Památková rezervace Volary na Šumavě © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *