Stachy na Šumavě – jihočeská obec na hranici CHKO Šumava

Obec Stachy leží v Šumavském podhůří na hranici CHKO Šumava, mezi městy Vimperk a Kašperské hory. Kromě chovu dobytka a těžby dřeva osadníci Šumavy nazývaní Králováci dříve střežili hranice, zemské stezky i nerostné suroviny (zlato).

Z hlediska stavební historie je nejhodnotnější částí Stach soubor částečně roubených domů šumavského typu, situovaných ve východní části obce prohlášené za rezervaci se souborem lidové architektury. Většina objektů památkové rezervace Stachy pochází převážně z období 17. až 19. století. Jedná se o usedlosti drobných zemědělců v pasekářských oblastech Šumavského podhůří nebo domy řemeslníků a lesních dělníků. Zástavba s domy šumavského typu i několika stodolami je situována na nepravidelném půdoryse po obou stranách staré stezky.

mapa: Historická mapa obce Stachy

Obec Klečaty na mapě stabilního katastru

Mapa stabilního katastru z roku 1837, zachycující ve Stachách (dosud bez náměstí) převážně dřevěné objekty.
Obec Stachy, okres Strakonice, Historická mapa © ČÚZKfotogalerie

Osídlení Šumavy a rychty

Historicky náleží Stachy ke královskému hvozdu, patřícího jako ostatní pomezní lesy panovníku. V důsledku hustého lesnatého porostu, nadmořské výšky a s tímto souvisejících klimatických podmínek však byla lokalita poměrně dlouho bez trvalého osídlení.

Nejdříve zde stála jedna z osmi králováckých rycht,představujících správní centra šumavského pohraničního hvozdu. Hvozd byl později rozdělen na dvě části a Stachovská rychta zůstala od ostatních sedmi rycht oddělena panstvím měst Sušice a Kašperské Hory s převahou českého obyvatelstva. Rozdělení předznamenalo odlišný vývoj oproti oblastem, které zůstaly v horní části hvozdu a udržely si až do konce druhé světové války veskrze německý charakter.

Královácké dvorce

V době středověké kolonizace vznikalo na Šumavě rozptýlené osídlení samostatnými lesními dvorci, zakládanými kolonisty německého původu uprostřed pozemků ležících kolem králováckých rycht. Svobodné královácké dvorce zůstávaly po staletí v držbě jednoho selského rodu a ležely zpravidla na nejúrodnějších pozemcích, obklopeny stavbami podruhů.

Sídelní rozvoj Stach lze obdobně jako v případě dalších lokalit s králováckými rychtami odvodit právě z těchto původně samostatných dvorců. Nejstarší písemné zmínky přitom pocházejí až ze 2. poloviny 16. století, kdy jsou zde uváděny sklářské hutě. První sklárnu přitom založil majitel selského dvora, jehož osobní jméno dalo osadě název Stachov (Stachau) užívaný do 2. poloviny 19. století. Kromě výše uvedených chalup podruhů zde byly stavěny rovněž domky řemeslníků. K zastavování okolních svažitých poloh však docházelo až o dvě století později.

Královácké výsady

foto: Stachy – východní část obce

Obec Stachy s přízemními stavbami roubené a zděné konstrukce

V mírně svažitém terénu Šumavského podhůří situována přízemní zástavba tradičních forem, prohlášená za památkovou rezervaci.
Obec Stachy, okres Prachatice
, Foto © MaČe • fotogalerie

Protože pomezní hvozd náležel panovníku, byly první osadníci poddanými přímo českého krále. Z tohoto důvodu se vztah Králováků s vrchností později, obdobně jako v případě nedalekého Chodska, vyznačoval řadou výsad.

Výsady podporovaly nejen osídlení v odlehlých horských a podhorských oblastech, ale zároveň zajišťovaly privilegované postavení svobodným sedlákům oproti poddaným z vnitrozemí. Kromě zproštěních robotních povinností se jednalo například o právo mýcení stromů, honitby, volbu rychtáře apod.

Zpracování dřeva a výroba nádobí

V období 2. poloviny 19. století a počátku 20. století se pro zdejší obyvatele stávalo obživou především v zimních měsících ruční zpracování dřeva (šindele, hračky, dřeváky, násady). Kromě místních jarmarků nacházely výrobky ze dřeva odbyt i za hranicemi našich zemí, kam především v letních měsících obyvatelé odcházeli za obživou jako zedníci nebo muzikanti.

Starší roubené domy

foto: Památková rezervace Stachy

Památková rezervace Stachy s přízemními domy šumavského typu

Památkovou rezervací v obci Stachy charakterizují přízemní domy s roubenou světnicí na kamenné podezdívce,
Obec Stachy, okres Prachatice, Foto © MaČe • fotogalerie

Základem nejstarších dochovaných staveb je srubová konstrukce, roubená přímo z kuláčů nebo jen částečně přitesaných trámů. Hranění trámů se omezilo pouze na úseky nároží s rybinovou vazbou a přesahující zhlaví trámů, dochované výjimečně po celé výšce stěny nebo alespoň ve spodní a častěji horní části.

Obklad roubených stěn

Výrazné přesahy vyřezávaných trámů zůstávají viditelné i při vnějším obednění roubené konstrukce, časté právě v prostředí s drsnějšími klimatickými vlivy. Obklad roubení je proveden svisle kladenými prkny s lištami nebo dekorativně vyřezávaným šindelem. U viditelného roubení bez obkladu jsou výplně vodorovných spár obíleny vápenným nátěrem, výrazně kontrastujícím s tmavou barvou dřeva.

foto: Dům šumavského typu

Roubený dům šumavského typu se zapuštěnou pavláčkou ve štítě

Šumavský dům se širokým průčelím, se zděnou světničkou vedle roubené světnice. Široký půdorys zastřešen střechou polovalbového tvaru.
Obec Stachy, okres Prachatice
, Foto © MaČe • fotogalerie

Světnice, síň a hospodářské prostory

Celá srubová konstrukce světnice je vystavena na kamenné podezdívce, v některých případech doplněné o sklepní prostory. Z lomového kamene je v současnosti vyzděn rovněž střední a zadní díl domu, přestože mapa stabilního katastru z roku 1837 ještě zobrazuje většinu staveb žlutou barvou spalné (dřevěné) konstrukce. V několika případech je z kamene vyzděn i druhý trakt domu. Navenek se projevuje úzkou zděnou světničkou vedle roubené světnice, které mohla být v některých případech i dodatečně obezděna.

Ve středním dílu domu je situována vstupní síň a černá kuchyně s komínem, v zadním komory a jiné hospodářské prostory. Jsou jimi zpravidla chlévy, přístupné z kamenem dlážděného zápraží nebo přímo ze síně.

Střecha domu

Zastřešení širokého půdorysu je provedeno sedlovou střechou zkosenou polovalbou, která v některých případech dosahuje až poloviny výšky krovové konstrukce.

Široký a vlivem polovalby poměrně nízký štít lichoběžníkového tvaru je společně se střechou výrazně předsazen před průčelí, často o celou krajní vazbu krovu. Snad rovněž z tohoto důvodu je vedle půdních oken nebo větracích otvorů provedeno vylehčení štítu zapuštěnou pavlačí (lodžií) situovanou před půdní komorou. Zábradlí pavlače je provedeno dekorativně vyřezávanými prkny ve formě ploché kuželkové balustrády mladšího původu.

Střešní krytina

Střešní krytina nahrazující dříve používaný a snadno hořlavý dřevěný šindel je vyskládána z lehkých vláknocementových šablon čtvercového tvaru a diagonální kladení. Pouze u hřebene a okapu je řada šablon kladených rovnoběžně s těmito okraji střešní roviny.

Autor textu a fotodokumentace
Starší stavby v pošumavské obci Stachy © Martin Čerňanský

Mladší zděné domy

Pomineme-li postupné přezdívání starších roubených domů, budovaných od počátku na kamenné podezdívce, jsou zděné stavby dokladem mladší vrstvy zástavby s vyjímkou staveb sakrální funkce.

foto: Zděný dům nad kostelem

Zděný dům opatřený na štítovém průčelí polovalbou

Zděná stavba zachovávající základní architektonické formy tradiční zástavby. Charakteristická je střecha polovalbového tvaru na širokým půdorysem.
Obec Stachy, okres Prachatice
, Foto © MaČe • fotogalerie

Většina hodnotných a vývojově mladších celozděných staveb je situována především mimo památkovu rezervaci. Mnohé byly postaveny v průběhu 19. století, kdy se utvářel i pravidelný prostor zdejšího náměstí nevelkých rozměrů se stavbami spíše již maloměstského charakteru. Některé z těchto staveb pocházejí až z 1. poloviny 20. století.

Zděné pošumavské domy

Nejhodnotnější zděné domy tradičních pošumavských forem pocházejí z období pozdního klasicismu, nacházejícího ve venkovském prostředí uplatnění kolem poloviny 19. století. Z tohoto důvodu nejsou ještě zachyceny mapou stabilního katastru z již zmíněného roku 1837.

Konstrukce zděných domů

Zděné domy mohou být vystavěny ještě z kamene, který později stále častěji nahrazují palené cihly užité rovněž v celém půdorysném a výškovém rozsahu. I mladší stavby si však ještě zachovaly tradiční pošumavský výraz, na kterém se výraznou měrou podílí široký půdorys a polovalbová střecha. V souvislosti se zděným provedením štítu však mizí nejen jeho přesah přes obvodové stěny přízemí, ale rovněž konstrukce pavláčky. Dřevěný šindel nahrazují nespalné typy střešní krytiny, povětšinou lehké vláknocementové šablony.

Sakrální stavby

Zděné jsou rovněž stavby sakrální funkce, často spadající již do starší vrstvy zástavby. Mezi těmito jmenujme zejména bývalou faru (dnes obecní úřad) a starý kostel postavený v roce 1781 (dnes kostel hřbitovní). Zděný je samozřejmě rovněž kostel nový. Z drobných sakrálních objektů lze jmenovat kapličku zachycenou již mapou stabilního katastru. Dle záznamů farní pamětní knihy byla kapička krytá dodnes šindelovou krytinou vystavěna roku 1808 (neověřený zdroj).

Autor textu a fotodokumentace
Mladší stavby v pošumavské obci Stachy © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *