Nosálov – středočeská obec na Kokořínsku

Obec Nosálov (okres Mělník) leží na hranici CHKO Kokořínsko,určující krajinný ráz okolí obce s dominantou Vrátenského vrchu. S ohledem na kvality dochovaného historického stavebního fondu byla obec prohlášena za památkovou rezervaci se souborem lidové architektury.

Stavební fond obce charakterizuje mimořádně hodnotný soubor lidové architektury s obytnými i hospodářskými stavbami převážně patrového uspořádání. Dochované roubené stavby pocházejí převážně z 18. až 19. století, přičemž vzácnými doklady ještě starší stavební činnosti mohou být některé sklepy dochované pod současnými stavbami a vyhloubené přímo v masívu pískovcového podloží.

mapa: Nosálov na Mělnicku

Obec Nosálov na mapě stabilního katastru

Mapa stabilního katastru z roku 1842 zachycující historické objekty převážně spalného, tj. dřevěného provedení.
Obec Nosálov, okres Mělník, Historická mapa © ČÚZK • fotogalerie

Půdorys obce Nosálov

Obec Nosálov představuje poměrně dobře urbanisticky dochované sídlo s návesním půdorysem středověkého původu. Vlastní návesní prostor obce vymezený zemědělskými usedlostmi se vyznačuje zhruba trojúhelníkovým tvarem, určovaným vidlicovitě se rozbíhající komunikací vedoucí ve směru od Libovic na Doksy a Mšeno.

Mezi těmito komunikacemi jsou situovány hospodářské stavby bývalého panského dvora, zaujímajícího v podstatě celou východní část obce. Před rokem 1842 se v podstatě jednalo o jediné celozděné objekty v obci, společně se školou a výklenkovou kapličkou situovanou přímo v návesním prostoru.

Usedlosti a domkářská zástavba

Oproti těmto zděným stavbám jsou stavby zemědělských usedlostí značeny jako spalné, tj. převážně dřevěného provedení. Převažuje přitom štítová orientace domů do veřejného prostoru společně s protilehlým objektem hospodářské funkce (sýpka). V zadní části je hospodářský dvůr uzavírán objektem stodoly, která má již podélnou orientaci.

Severozápadním směrem od historického jádra obce je situována mladší a sociálně determinovaná zástavba drobnějšího měřítka a poměrně nepravidelného uspořádání.

foto: Památková rezervace Nosálov

Střední a nejhodnotnější část obce tvoří zástavba roubenými patrovými domy v podobě typické pro oblast Kokořínska.
Nosálov, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Roubené, poloroubené a zděné domy

Starší dochované stavby v obci Nosálov jsou roubené konstrukce, v řadě případů kombinované s kamennými kvádry v přízemí. Pískovcových kvádrů je užito rovněž na ohradní zdi a vjezdové brány. Mladší zděné stavby jsou z pálených cihel.

foto: Stavby ze dřeva a kamene

Starší vrstvu zástavby obce tvoří celoroubené domy. Častá je rovněž kombinace roubené konstrukce a zdiva z pískovcových kvádrů.
Nosálov, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Roubené stavby ze dřeva

Stavby roubené konstrukce v podobě typické pro celou oblast Kokořínska se vyznačují vyřezávanými podstávkami, bedněnými štíty (někdy obložené šablonami včetně průčelní stěny patra) a pavlačemi na podélném průčelí staveb orientované do prostorou hospodářského dvora.

Zděné stavby z kamene

Přízemní části hospodářských staveb a zadní hospodářské části staveb obytných, tj. domů, jsou často vyzděny z pískovcových kvádrů. Kamenné kvádry zvané štuky nacházejí uplatnění i na konstrukcích klenutých bran a nízkých ohradních zídkách. Vedle těchto staveb jsou od samého počátku zděné i hospodářské budovy panského dvora.

Zděné přestavby a stavby z cihel

foto: Mladší stavby z cihel

Na zdivo mladších staveb je již užíváno výhradně pálených cihel, přičemž kromě omítaného povrchu nachází uplatnění i režné provedení bez vnější omítky.
Nosálov, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Na mladší stavební úpravy historické zástavby, jako je např. přezdívání roubení nebo vysprávky kamenného zdiva, je již použito i pálených cihel. Pálené cihly jsou samozřejmě běžně užívány i na zdivo staveb mladšího data, ať již v kombinaci s kamenem (smíšené zdivo) nebo samostatně (cihelné zdivo).

Omítané a režné zdivo

Běžné je užití cihel u domů s půdními nadezdívkami a vaznicovými krovy, pocházejícími ponejvíce z 1. třetiny 20. století. Jejich cihelné zdivo (často ještě v kombinaci s kamenným soklem) je zpravidla opatřeno vnější povrchovou úpravou, tj. omítnutím stavby. Oproti tomu u hospodářských staveb užitkové funkce (např. stodoly) jsou stěny často ponechány bez omítky, tj. v režném zdivu s uplatněním skladby pálených cihel.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Památková rezervace Nosálov na hranici CHKO Kokořínsko © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *