Pásek je prvek sloužící ztužení rámové konstrukce

Krátký šikmý trámek v horní třetině sloupku, ztužující jeho spojení s vodorovným prvkem (ližinou, vaznicí apod.) na sloupku uloženým. Pásek zároveň rozšiřuje nosnou plochu sloupku a zejména snižuje volné rozpětí vodorovného prvku. Pásek je do sloupku i do ližiny (příp. vaznice) zapuštěn jednoduchým čepem, může však být u starších staveb připojen i plátováním. Měří asi 1 m a bývá obvykle umístěn po obou stranách sloupku, s nímž svírá úhel 45 stupňů.

V některých krajích jsou u stěn domu, stodoly nebo kolny dva pásky rovnoběžné (východní Čechy), nebo vzájemně se protínající (Chebsko). V chodském nářečí „rukáv“ (J. Vařeka, str. 154/doplněno).

Pásky se vyskytují zejména u rámových konstrukcí, zejména tedy krovů, hrázdění nebo podstávek. U podstávek jsou různě vyřezávany, přičemž jejich provedení zpravidla odpovídá stáří konstrukce (od oblouku po přímý tvar). Časté jsou rovněž u pavlačí. Dále rovněž starých mostů. (MaČe, koncept)

Prahový pásek

Trámek kosoúhle spojující práh se sloupkem (obvykle v hrázděné konstrukci) (J. Vařeka, str. 174). Jako diagonální vzpěra zabraňující otočení nebo posunutí dveřních stojek může být rovněž u dveřního otvoru, právě u prahu, častěji však u nadpraží jako nadpražní pásek. Může se vyskytovat i u starých hambalkových krovů, kde zajištuje spoje krokví a vazného trámu (MaČe).

Ližinový pásek

Šikmý trámek k zavětrování ližiny a sloupku (obvykle bývá v hrázděné konstrukci) (J. Vařeka, str. 116).

Rukáv

(nářečně, jihozápadní Čechy)

Pásek.

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.