Komora

Samostatně stojící hospodářská stavba nebo prostor v domě, sloužící zpravidla nejrůznějšímu využití.

Samostatná komora

Vyskytuje se také jako samostatný objekt, a to buď pod týmž názvem (např. Plzeňsko), nebo pod jinými názvy (sýpka, špýchar, sklep, sroubek, pavláčka aj.) (lit. 016: V. Frolec, str. 95-96/kráceno).

Dolní komora

Spodní část patrové samostatně stojící komory (špýcharu), sloužící k uskladnění polních plodů, drobného nářadí, částí oděvů a jiných předmětů. (lit. 016: V. Frolec, str. 35/kráceno).

Horní komora

Horní část patrové samostatně stojící komory (sýpka, špýchar), která slouží k uskladnění obilí (lit. 016: V. Frolec, str. 63-64).

Kleť

Národopisný termín, odvozený ze staroslověnského klětb. L. Niederle jím označuje patrovou komoru stojící samostatně v blízkosti domu. Předpokládá, že připojeními kleťi k dvojdílnému obydlí vznikl u Slovanů trojdílný dům (lit. 016: V. Frolec, str. 91).

Pavláčka

1. Zdrobnělina ke slovu pavlač;

2. Roubená patrová samostatně stojící komora s pavlačí (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, str. 157).

Komora v domě

Nevytápěný, tmavý prostor k ukládání potravin, drobného nářadí, šatů a jiných předmětů. Někdy se využíval také ke spaní novomanželů a svobodných členů rodiny, na Poděbradsku a jinde též jako pokoj pro hosty (později se komora pro tyto účely vytápěla). Komora tvoří jednu ze základních částí tradičního rolnického domu, je umístěna v zadním dílu trojdílné dispozice (komorový typ domu) nebo spolu se sýpkou, sklepem ap. (lit. 016: V. Frolec, str. 95-96/kráceno).

Dolní komora v domě

Někdy se tímto termínem označuje také komora v přízemí domu (lit. 016: V. Frolec, str. 35/kráceno).

Horní komora v domě

Někde se tímto termínem označuje i komora v patře domu nebo v půdním prostoru. V horní komoře někdy spávala mládež (lit. 016: V. Frolec, str. 63-64).

Černá komora

1. Na severní Moravě prostor bývalé černé kuchyně, v němž bylo ústí do pece (s tělem ve světnici), už se tu však nevařilo.

2. Na Slánsku a jinde ve významu tmavé komory (lit. 016: V. Frolec, str. 25).

Koncept rozšiřujícího textu: Černou kuchyní nebo tmavou komorou rozumíme dispozičně oddělený prostor bez denního osvětlení, tj. původně bez okna, oproti komoře světlé.

Světlá komora

Nevytápěná místnost osvětlená jedním nebo několika okny, sloužící ke skladování potravin, k ukládání drobného nářadí, oděvních součástí a jiných předmětů. Někdy se v ní také spalo (lit. 016: V. Frolec, str. 219).

Podkrovní komora

též

Výška nebo „dom s výškou“,

/nářečně, moravsko-slovenské pomezí

též

Náizbí, tj. na jizbě

/ nářečně, jihovýchodní Morava

Název pro podkrovní komory u zvýšených staveb (popř. pro jejich zvýšené části). Komory jsou buď skryty pod valbovou střechou, nebo viditelné zvenčí u budov krytých sedlovou střechou. Domy s výškou jsou rozšířeny po velkém území slovenských Karpat (u nás tedy na moravsko-slovenském pomezí), zejména však na slovenské Oravě. Jjejich vznik sahá nejméně do 17. století (lit. 016: J. Vařeka, str. 256/kráceno, upraven slovosled).

Patrová komora

doplnit

foto: Vlčnov

Literatura a odkazy:

Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka