Zděné domy Jizerské tabule – konstrukce, výzdoba a střešní krytina

Mladší vrstvu tradiční zástavby v prostoru Jizerské tabule mezi Mělníkem a Mladou Boleslaví reprezentují celozděné patrové domy. Svým hmotovým řešením vycházejí z podoby dřevěných nebo polozděných domů.

Zděné domy

foto: Zděný patrový dům

Dům vystavěný po roce 1842, kdy mapa zaznamenala v obci jen spalné objekty. Dům vyzděn z kamene a cihel použitých na záklenky oken i meziokenní pilířek.
Obec Víska, okres Mladá Boleslav, Foto © MaČe • fotogalerie

Starší zděné domy se vyznačují patrovým uspořádáním. Obdobně jako v přilehlém Kokořínsku může přetrvávat nesymetrické nasazení střechy a krátká pavlač (např. obec Skalsko, č.p.19), avšak převažujícím se stává symetrické řešení průčelí domu.

Domy jsou vyzděny za použití nepravidelného kamene nebo kamenných kvádrů. Kámen nevyžadující opracování byl přirozeně levnější, avšak v řadě případů stejně kombinován s kamennými kvádry osazenými v konstrukčně namáhaných částech stavby – nároží a ostění oken.

Zdivo

Kromě kamene je jako stavebního materiálu stěn a štítů postupně užíváno i pálených cihel. Zprvu se cihly uplatňují pouze na záklencích okenních otvorů a patrové nebo korunní římsy. Teprve později jsou z cihel vyzdívány stěny po celé výšce přízemí i patra. Dochovány jsou samozřejmě i stavby mající přízemní část ještě kamennou a patro nebo jen štít již z cihel.

Výzdoba domů

foto: Stavební úpravy

Uprostřed „novostavba“ s historizující úpravou cihlené části průčelí. Po stranách roubené domy s průčelím dodatečně omítnutým nebo přezděným.
Obec Víska, okres Mladá Boleslav, Foto © MaČe • fotogalerie

Po klasicistních výrazových prostředcích datovaných do 1. poloviny 19. století je užíváno historizují tvarosloví,soustřeďující se rovněž na zdůraznění nároží a štítových ramen.

Zdůrazněny bývají rovněž okenní nebo větrací otvory a to formou profilovaných rámů provedených v omítce. Společně s rámy se mohou uplatnit i kamenné nebo cihelné římsy, situované na místě parapetu nebo nadpraží oken. Řada těchto i jiných zdobných prvků v průběhu času zanikla.

V 1. polovině 20. století proniká do venkovského prostředí secesní dekor, vyznačujícíse geometrickými tvary včetně možného střídání hladkých a hrubých ploch. Kromě novostaveb se výše uvedené tvarosloví přirozeně uplatňuje v rámci přestaveb starších domů nebo staveb původně jiného využití.

Střešní krytina

Nejpozději ve stejném období jako pálené cihly nachází v prostoru vymezeném městy Mělník a Mladá Boleslav uplatnění pálená střešní krytina.

Převažující se však přesto jeví břidlice nebo spíše již náhradní typy této krytiny – vláknocementové šablony ponejvíce šedé barvy. Časté jsou i drážkové tašky obdobné barevnosti, užité na nových domech zděné konstrukce nebo v rámci stavebních úprav střech u starších staveb.

Autor textu a fotky ke kapitole
Jizerská tabule – zděné patrové domy © Martin Čerňanský