Brtě, včelí úly a včelíny v ČR – typy úlů a včelínů, včelařské potřeby
Úly slouží k ochraně včelstva před nepříznivými podmínkami prostředí. Byly umísťovány volně u stavení, na zahradách nebo malém ochrazeném prostoru vymezeném v lese. Špalkovým úlům předcházely tzv. brtě.
Typy včelích úlů
foto: Včelařství – úly a včelíny
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – samostatné a sdružené klátové úly ze špalků
Vlastiboř – včelín na zahradě usedlosti
Skanzen Strážnice – prkenná kolna s úly
Dědictví zemědělské kultury, Foto © MaČe • fotogalerie
Na území Čech, Moravy a Slezska rozlišujeme 2 základní historické typy včelích úlů – špalkové a prkenné úly. Přestože jsou oba typy úlů provedeny ze dřeva, jejich vnější výraz je v důsledku rozdílného zpracování materiálu zcela odlišný. Kromě uvedených typů je do seznamu v úvodu pro úplnost zahrnuto i přírodní prostředí předcházející výrobě včelích úlů. Ze stejného důvodu je na závěr uvedeno i soustředění několika úlů pod jednu střechu.
- dutiny vzrostlých stromů a skalní výklenky
- dutiny spadlých nebo pokácených stromů, též brtě
- špalkové včelí úly, tzv. kláty
- prkenné včelí úly, nejčastěji rozběrné a nástavkové
- sdružené včelí úly, společná pouze stříška nebo stavba kolny zv. včelín
Hnízdní dutiny a výklenky
Včelí produkty byly ponejprv získávány z dutin vzrostlých či spadlých stromů nebo výklenků skal, ve kterých žily náhodně objevená divoká včelstva. Později si člověk tato místa začal označovat symboly.
Brťě a brtnictví
Následně dochází ke kácení těchto stromů a špalky s hnízdními dutinami vzniklými ještě bez přičinění člověka jsou přemísťovány blíže lidskému obydlí. Přemístěná část kmene s dutinou nazývanou brť byla obvykle opatřena stříškou a v některých případech i zbavena kůry.
Včelí úly a včelařství
Později jsou brtě nahrazovány člověkem vytvořenými úly, opatřenými již zadním vybíracím otvorem. Dřevěné včelí úly vyrobené ze špalků nebo prken jsou popisovány na samostatné stránce Špalkové a prkenné úly.
Sdružené úly a včelíny
Kromě úlů stojících samostatně nebo ve skupinách můžeme rozlišit i úly sdružené ve větším počtu pod společným zastřešením. Sdružené přitom mohou být klátové i prkenné úly.
Mladší prkenné úly jsou často soustředěny i do kolen s úly a tvoří tzv. včelíny. Některé jsou přitom provedeny jako pojízdné – tzv. mobilní včelíny u kočovného včelaření. Důvodem je možnost snadného přemístění včelína na místo určené pro opylování plodin nebo přinášející větší produkci medu.
Včelí úly a včelařské potřeby
Řadu historických i mladších včelích úlů včetně včelínů nalezene rovněž v muzeích v přírodě ČR. Jedná se především o skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, dokládajícícím dlouhou tradici včelaření na Valašsku.
Mezi dalšími jmenujme skanzen Veselý Kopec na Vysočině nebo Přerov nad Labem, ve kterém jsou soustředěny stavby z úrodného Polabí. V interiéru jedné z těchto staveb (špýchar z Vlkavy) je rovněž instalována expozice věnující se právě včelařství. Expozici tvoří rámky z úlů a nejrůznější včelařské potřeby.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Brtě, včelí úly a včelíny v ČR © Martin Čerňanský