JIZERKA

Horská osada v CHKO Jizerské hory

Horská osada Jizerka leží v CHKO Jizerské hory, v mimořádně přírodně hodnotném prostředí rozprostírajícím se na samé hranici s Polskem. Svoji polohou se jedná o nejvýše položenou osadu severních Čech, administrativně spadající do katastrálního území obce Kořenov na okrese Jablonec nad Nisou.

Obsah: Historie osídlení Jizerky • Vesnická památková rezervace Jizerka • Přízemní domy, panský dům a bývalá sklárna • Jizerka - roubené domy, přístavby a přestavby • Turistika a rekreace na Jizerce •

Historie osídlení Jizerky

Původně v místech dnešní Jizerky stály jen dřevěné boudy, ve kterých čihaři (lovci zpěvných ptáků) a ptáčníci (obchodníci s ptáky) číhaly na přílet drobného ptactva. Odtud také pochází název rašeliniště Na Čihadle. Na zdejších pastvinách rovněž hospodaří poddaní, dochází zde k lovu ryb, sušení sena v boudách i pálení úhlí v milířích. V důsledku sporů o hranice jednotlivých panství byly však všechny boudy v osadě následně vypáleny. Později do těchto míst přicházejí italští prospektoři (podle nich pojmenován Vlašský hřeben) – hledači drahých kovů a nerostů. Hledají zde především zlato, rubíny, topasy a safíry, jejichž výskyt a dnes již zakázané rýžování dokládá i pojmenování Safírového potoka vlévajícího se zde do říčky Jizerky. Do odlehlých končin nepřístupných koňskými povozy se rovněž uchylují pytláci a pašeráci či pronásledovaní evangelíci. V 18. století následuje období lesních dělníků (dřevorubců, vyrábějících rovněž dřevěné výrobky prodávané na trzích) a pastevců (okrajově chov dobytka). Od 19. století nastává rozmach sklářské výroby postupně utlumený v souvislosti s rozvojem železnice a konkurencí hospodářsky prosperujících oblastí. Ve 20. století dochází k rozmachu turistického ruchu a rekreace. Dvacáté století je poznamenáno i poválečným odsunem většiny německy mluvícího obyvatelstva.

Vesnická památková rezervace Jizerka

Současnou osadu prohlášenou za vesnickou památkovou rezervaci charakterizuje nepravidelná sídelní struktura pozdně středověkého původu. Její půdorys se vyznačuje volně rozptýlenou zástavbou situovanou na ploché náhorní plošině Malé jizerské louky pod čedičovým vrchem Bukovec. Osadou protéká říčka Jizerka, podle níž byla osada nakonec pojmenována neboť předchozí názvy (Bukovec či Buková hora, Vilémova výšina) se neujaly. Právě koryto protékající říčky a zejména její záplavové území spolurozhodovalo (vedle únosnosti půdy) o umístění prvních staveb, které jsou soustředěny co nejblíže vodního toku a přitom mimo ohrožení záplavami při jarním tání vysoké sněhové pokrývky.

Přízemní domy, panský dům a bývalá sklárna

Rozptýlená zástavba je tvořena souborem staveb lidové architektury a stavbami sklářských hutí včetně provozních objektů, přičemž s výstavbou první z nich souvisí stavba patrového panského domu majitele sklárny a pamětní kamenná pyramida. První sklárna v minulosti vyrábějící duté sklo (např. flakony - lahvičky na parfémy) a skleněné tyče byla založena v 1. polovině 19. století Františkem. A. Riedlem (zbořena v 1. polovině 20. století včetně dlouhé chodby na tažení skla). Ve 2. polovině 19. století byla starší sklářská huť následována z režného kamene vystavěnou mladší sklárnou, spojenou již se jménem Josefa Riedla (syn Františka). V souvislosti s rozvojem sklářské výroby přibyla v osadě rovněž pila, pekárna a ubytovací hostince. Výrazně vzrostl zejména počet samotných domů v podobě typické pro oblast Jizerských hor. Svým původem pocházejí dochované domy dřevařských a sklářských dělníků z 18. a převážně 19. století. Nezemědělský charakter zástavby měl za následek, že samostatně stojící domy nejsou doplněny žádnými objekty hospodářské funkce. V souvislosti s rozvojem turistického ruchu dochází k výstavbě nebo využití domů pro další hostince s ubytovacími kapacitami, obchody atd. Obraz osady neodmyslitelně dotváří drobné vodohospodářské stavby (můstky a opěrné zdi z kamenných kvádrů) a stavební opatření (zpevnění břehů volně loženými a neopracovanými kameny pokrytých drny).

Jizerka - roubené domy, přístavby a přestavby

Starší vrstva dochovaných staveb lidové architektury se vyznačuje přízemním uspořádáním nad tradičním trojdílným půdorysem. Domy nebo přinejmenším jejich obytná část (světnice) jsou roubené, vystavěné z důvodu zemní vlhkosti a sněhové pokrývce na kamenné podezdívce. Z nepravidelného kamene byl často vyzděn i střední a zadní hospodářský díl domu (komora, chlév). Roubení stěn je v řadě případů z vnější strany pokryto prkenným obedněním, zlepšujícím tepelně-izolační vlastnosti obvodových stěn vystavených drsnému horskému klimatu. Svisle bedněné jsou i nejrůznější přístavky a časté zádveří kryté plynule přetaženou sedlovou střechou nebo provedené jako rizalit či příčný trakt (někdy i patrového uspořádání s obytnou křížovou světničkou) se samostatnými střešními rovinami. Střechy sedlového tvaru se vyznačují jednoduše svisle bedněnými štíty a jsou kryty ponejvíce nespalnou krytinou (vláknocementové šablony nebo později nepříliš vhodný plech) nahrazující starší dřevěný šindel obnovený jen na několika stavbách. V některých případech jsou střešní roviny opatřeny vikýři. Komínová tělesa jsou situována důsledně ve hřebeni sedlových střech, aby nepřekážela při sesuvu sněhové pokrývky. Kromě výměny střešní krytiny patří k častým úpravám i výměna celé konstrukce krovu. Původní krovy hambalkové soustavy byly v některých případech nahrazeny vaznicovými krovy, přinášejícími za cenu proměny vnějšího výrazu (výška a proporce) větší využití podkroví pro obytné nebo ubytovací účely.

Turistika a rekreace na Jizerce

V současnosti je osada významným centrem turistického ruchu i letní a zimní rekreace. Prochází tudy naučná stezka a v okolí se nacházejí nejcennější přírodní lokality Jizerský hor, např. již zmíněné přírodně chráněné rašeliniště Na Čihadle s nově postavenou rozhlednou. Bývalá brusírna skla byla adaptována na restauraci a panský dům na hotel, v budově bývalé školy bylo zřízeno Muzeum Jizerských hor. Řada lidových staveb bohužel v posledních letech výrazně ztratila na své historické autenticitě (věrohodnosti).

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...