DOBŘEN

Severočeská obce v CHKO Kokořínsko

Obec Dobřen leží v CHKO Kokořínsko, v prostředí výrazně modelovaném okolními vrchy (Špičák u Střezivojic, Špičák u Jestřebic) nebo roklemi a doly, tj. údolími (Střezivojský důl, Dobřeňský důl). Území situované na hranici přírodní rezervace je tvořeno převážně smíšenými lesy a zemědělskou půdou v odlesněných polohách.

Obsah: Dobřeň - obec a památková rezervace • Dobřeň - starší stavby (roubené patrové domy) • Dobřeň - přestavby a mladší stavby (zděné domy) •

Dobřeň - obec a památková rezervace

Obec Dobřeň představuje celistvě dochovanou historickou vesnici s nepravidelným půdorysem podmíněným členitostí terénu. Zástavba je soustředěna ve větší či menší vzdálenosti od komunikace sledující konfiguraci terénu, přičemž ve východní části obce došlo k vytvoření veřejného prostoru návesního charakteru. Rovněž pro západní část obce je vlivem staveb situovaných ve větší vzdálenosti od komunikace příznačné vytvoření volnějšího prostranství, avšak jeho charakter je v důsledku značné svažitosti terénu zcela odlišný. Vlastní památková rezervace zahrnující v podstatě celou obec je tvořena významným souborem staveb lidové architektury, který je tvořen především patrovými roubenými stavbami v podobě typické pro celou oblast Kokořínska. Početná je ovšem i zděná vrstva zástavby, stejně jako řada stavebních úprav starších objektů spočívající především v přezdívání nebo nové konstrukci krovu.

Dochovaný a mimořádně hodnotný historický stavební fond obce pochází převážně z období 18. a 19. století s řadou mladších a na štítech často datovaných přestaveb z 1. čtvrtiny 20. století. Nedílnou součástí obrazu vesnice jsou vedle přírodního prostředí se vzrostlými památnými stromy rovněž drobné sakrální stavby (výklenková kaplička, křížek na kamenném podstavci), vhodně doplňující vnitřní i vnější prostředí sídelního útvaru.

Dobřeň - starší stavby (patrové roubené domy)

Patrové domy roubené konstrukce jsou charakteristické bílením vodorovných spár mezi trámy a vyřezávanými podstávkami (přístěnnými rámy) z profilovaných sloupků, vodorovných ližin i šikmých ztužujících pásků. Příznačná je rovněž předsazená konstrukce pavlače situované při dvorní straně domu (někdy i hospodářské stavby) a opatřená převážně plným zábradlím s profilovaným madlem. Běžné je rovněž užití jednoduše svisle bedněných štítů nebo jejich mladších úprav s uplatněním oblíbeného slunečního motivu. Vedle roubení se můžeme v patře setkat i s uplatněním hrázděné konstrukce, avšak převažující řešení patra domů i hospodářských staveb představuje konstrukce roubená z hraněných trámů. Oproti tomu je přízemí staveb (u domů zpočátku jen střední a zadní část, u hospodářských objektů v plném rozsahu) často vystavěno nebo přezděno za použití kamenných kvádrů běžně dostupných v této oblasti skalních pískovcových masivů. Pískovcového kamene je z důvodu zemní vlhkosti rovněž užíváno na podezdívky roubených stěn nebo pod dřevěné sloupky podstávek či otevřených kolen. V některých případech jsou původní sloupky zcela nahrazeny pilíři vyzděnými právě z pískovcových kvádrů.

Nechybí ani z pískovcových kvádrů vyzděné valené klenby sklepů nebo ohradní či opěrné zdi, stejně jako uplatnění tesaného pískovce v podobě plotových sloupků. Nebývale výrazné uplatnění, někdy již v kombinaci s později užitými cihlami, nachází pískovcový kámen rovněž na klenutých branách vjezdů do prostoru hospodářského dvora.

Dobřeň - přestavby a mladší stavby (zděné domy)

V cihelném zdivu, zpočátku užívaném na segmentové záklenky otvorů a přezdívání domových štítů nebo vjezdových bran, jsou samozřejmě v celém půdorysném i výškovém rozsahu provedeny i všechny mladší obytné a hospodářské stavby. Pro většinu z nich jsou již charakteristické symetricky nasazené sedlové střechy s krovy stolicové konstrukce. Střechy zděných objektů jsou tedy zpravidla bez přesahu přes zápraží a štítová průčelí, mezi jejichž zděné a přes střešní roviny mírně přetažené štíty je konstrukce krovu zdvižena. Pro nejmladší stavby a zejména stavební úpravy starších roubených staveb jsou již charakteristické vaznicové krovy s přesahem krokví přes půdorysný obvod domu a přesahem vaznic před štítovou rovinu. Zde jsou vaznicové krovy v horní třetině štítu obvykle doplněny o vyřezávané trámky. Především na starších objektech jsou mladší vaznicové krovy kryty lehkými vláknocementovými šablonami čtvercového tvaru a diagonálního kladení, ojediněle použitými i na obklad domových štítů. U staveb zděných v celém rozsahu nebo staveb s mladší konstrukcí krovu je samozřejmě běžná i skládaná krytina z pálených nebo vápenocementových tašek.

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...