PRAVĚK - DOBA KAMENNÁ

Jeskynní obydlí a neolitické osady

Pravěk je nejstarším a nejdéle trvajícím dějinným obdobím, o kterém neexistují žádné písemné prameny. Zdrojem současného poznání jsou především archeologické nálezy hmotné pravěké kultury. Období pravěku dělíme podle materiálu, ze kterého si člověk zhotovoval nástroje, na pravěkou dobu kamennou, bronzovou a železnou. Jednotlivé doby jsou dále děleny na starší, střední a mladší období. Z hlediska časového zahrnuje pravěká doba kamenná orientačně období od 3 milionů let před naším letopočtem do 4. tisíciletí před naším letopočtem. Pravěké době bronzové a železné je věnována samostatná stránka :: Pravěk - doba bronzová a železná (MaČe).

Obsah: Pravěk - starší doba kamenná a jeskynní obydlí • Pravěk - střední doba kamenná a holocén • Pravěk - mladší doba kamenná a neolitické osady • Pravěk - pozdní doba kamenná a archeologické kultury

Pravěk - starší doba kamenná a jeskynní obydlí

Ve starší době kamenné (paleolit, cca do 11. tisíciletí př.n.l.) je část Evropy ještě pokryta ledovci. Nevznikají žádné stavby a rodovému uspořádání předcházejí tlupy pohybující se za obživou a žijící v jeskyních, na jejichž vnitřních stěnách lze v některých částech Evropy nalézt jeskynní malby s motivy pravěkých zvířat. Mezi hlavní způsoby obživy patří lov zvěře a sběr plodů, rostlin a semen. Příležitost k lovu a sběru poskytovalo zejména okolí vodních toků a ploch, v jejichž blízkosti se paleolitický člověk pohyboval. Převratným objevem je zejména oheň, představující zdroj tepla i světla a sloužící pro přípravu pokrmů i ochranu před zvěří. Kromě nedávných nálezů z počátku čtvrtohor je u nás z paleolitu doložena především proslulá soška Venuše z Dolních Věstonic, symbol matrilinearity (dříve domnělý matriarchát) v době lovců mamutů. Později se život přesouvá pod širé nebe, využívány mohou být skalní převisy, a malby se objevují i na vnějších plochách skalních stěn. Objevuje se lepená keramika sloužící k uchování potravin a vyráběná ještě volně v ruce bez použití hrnčířského kruhu (MaČe).

Pravěk - střední doba kamenná a holocén

Střední doba kamenná (mezolit, cca do 8. tisíciletí př.n.l.) představuje období výrazných klimatických změn, ke kterým dochází po poslední době ledové před zhruba 10 000 lety (tání ledovců). Nastává tzv. geologická současnost - holocén, s obdobným klimatem jaký je v současné době. Změna klimatických podmínek je provázena změnou vegetace i druhového složení zvěře (ubývání velkých savců). V souvislosti s tím dochází k přesouvání lidských rodů více na sever (doba osídlení severských zemí) nebo nutnosti postupného přizpůsobení se novým podmínkám, jak tomu bylo i v případě našeho území (MaČe).

Pravěk - mladší doba kamenná a neolitické osady

V období mladší doby kamenné (neolit, cca do 5. tisíciletí př.n.l.) tak dochází ke změně ve způsobu obživy a začíná se objevovat chov a primitivní zemědělství. Nebývale se rozvijí výroba keramiky (kultura s lineární, později vypíchanou keramikou), která se pro archeologii stává základním hodnotícím a datovacím kritériem. Právě z archeologických nálezů lze usuzovat, že naše krajina začala být hustěji osídlována právě v mladší době kamenné. Neolitická kolonizace postupující z Asie se dostává na naše území zhruba v 6. tisíciletí před naším letopočtem, přičemž do Čech postupuje přes Slovensko a Moravu. Zemědělský způsob života znamená budování stálejších obydlí a zakládání ploch určených k obdělávání, zejména podél vodní sítě a na místech úrodných sprašových půd. Osídlování probíhalo formou rodových obydlí, přičemž základním způsobem obživy po celé období zůstává primitivní zemědělství na tehdy ještě společné rodové půdě. Samotná obydlí se nacházela v chráněných polohách nebo jejich blízkosti a byla tvořena tzv. dlouhými domy. Ohniště bylo ještě situováno mimo dům, stejně jako pec a skladovací jámy. Po vyčerpání produkčních schopností obdělávané půdy docházelo k opakovanému stěhování. Neolitické osady s pravěkými příbytky byly situovány mezi obdělávanými plochami ležícími v nejteplejších a nejúrodnějších oblastech budoucích středních Čech a jižní Moravy. Jednalo se však o nepoměrně menší rozlohu než dnes, protože převážná část území byla v té době vyjma horských oblastí ještě pokryta listnatými pralesy. Později dochází ke kácení a vypalování pralesů, předznamenávající budoucí rozvoj osídlení a počínající přeměnu zalesněného území v kulturní krajinu (MaČe).

Pravěk - pozdní doba kamenná a jednotlivé kultury

I období pozdní doby kamenné (eneolit, do 4. tisíciletí př.n.l.) je poznamenáno značným přesunem rodů za obživou a řadou archeologických kultur určovaných z hrobových nálezů (kultura nálevkovitých pohárů, kultura s kanelovanou keramikou, kultura se šňůrovou keramikou a kultura se zvoncovitými poháry). V pozdní době kamenné se při obdělávání půdy začíná uplatňovat předchůdce dnešní orby - rozrývání půdy pomocí dřevěného háku. Dochází k dělbě práce a jedinci zaujímají různé postavení v rámci rodového společenství. V rodině i společnost vzrůstá úloha muže, předznamenávající patrilinearitu (dědění po otcovské linii, často používán i významově užší pojem patriarchát) (MaČe).

Osídlení v pravěkém období Pravěk - osídlení v pravěku © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Sezónní stavby a hospodářství >>>

24.2.2011 Historické osídlení Beskyd s vyjímkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství rozptlýlená na svazích či náhorních planinách. Hospodářství jsou tvořena ...

Olejny - lisovny oleje >>>

18.2.2011 Olejna sloužila k výrobě oleje lisováním z lněného či konopného semene. Vedle tohoto mohly být lisovány rovněž bukvice nebo ...

Sušárny lnu a konopí - pazderny a konopice >>>

16.2.2011 Pazderna je stavba sloužící k sušení a částečnému zpracování lnu nebo konopí. V oblasti jižních Čech se vžil i výraz konopice, zatímco ...