PRŮZKUMY STAVEB

Stavebně-historické průzkumy

Historickým vývojem staveb s důrazem na určení staří objektu i jeho pozdějších přestaveb se zabývají stavebně-historické průzkumy, jejichž součástí jsou i archivní rešerše. K datování staveb dochází na základě odborného průzkumu historických konstrukcí na místě samém, studiem historických pramenů i znalostí srovnávacího materiálu (region, typ stavby, sociální postavení majetele apod.). V současnosti se uplatňují i exakní metody datování vzorků stavebního materiálu použitého na stavbě (MaČe).

Datování staveb: Stavebně-historický průzkum s archivní rešerší • Exaktní datování materiálu •

Stavebně-historický průzkum s archivní rešerší

Pro určení stáří stavby je doložení výskytu konkrétního stavebního materiálu až na vyjímky zpravidla zcela nedostatečné, a to právě z důvodu velmi širokého časového rozmezí jeho užívání. Často je některý stavební materiál vlastně užíván po celou dobu tradičního vesnického stavitelství a jeho samotné existence bez užití vědeckých metod datování obvykle neposkytuje žádnou možnost zařazení do historické posloupnosti staveb nebo dokonce přesnější datování stavby. Jako dostateně přesně se však ukazuje časové zařazení stavby na základě typu stavební konstrukce a způsobu provádění (opracování materiálu, tesařské spoje, zdící spáry atd.). Zcela zásadní vypovídací hodnotu o možném stáří stavby může mít rovněž alespoň z části dochovaný původní způsob vytápění objektu a přípravy pokrmů, později zpravidla často několikrát modernizovaný. Z praktického hlediska je tento způsob určování stáří stavby zdaleka nejčastějším a skrze znalosti našeho tradičního stavitelství nepochybně nejpřístupnější i nejširším vrstvám společnosti. Velmi často je možné najít dataci stavby přímo na vlastním objektu, resp. přesněji řečeno na některé jeho konstrukci (trámový strop, krov, vstupní portál, štít se štukovou výzdobou atd.). Nalezený letopočet přitom není možné automaticky vztáhnout na celý objekt, protože jednotlivé konstrukce nebo jejich povrchová úprava mohou být rozdílného časového určení. Datování konstrukce tak může odpovídat pouze některé z několika přestaveb objektu v průběhu dlouhého vývoje, který je pro historické stavby více než příznačný. U staveb ve vesnickém prostředí je datování historických konstrukcí s ohledem na rozmanité přírodní podmínky navíc ztíženo značnou hospodářskou nerovnoměrností mezi jednotlivými regiony i velkými sociálním rozdíly ve skladbě obyvatelstva. V důsledku toho mohou i některé podobné stavební konstrukce v závislosti na prostředí výskytu pocházet z rozdílného časového období, překračujícího nezřídka i hranici sta let. Obdobně je tomu také s počátečným nástupem a posléze již naprosto převažujícím vlivem slohových stavebních projevů, jejiž uplatnění ve vesnickém prostředí může oproti městu nebo církevním či panským stavbám nabývat značného a regionálně proměnlivého posunu ve formě rozdílného časového zpoždění. Avšak již počátkem barokního období nám ve výrazně zvýšeném počtu příspívají k poznání vesnického stavitelství také dochované písemné, mapové a obrazové prameny velké historické hodnoty. Archivní rešerše jsou tak nedílnou součástí každého stavebně-historického průzkumu.

Exaktní datování materiálu

Výjimku z hlediska velmi obtížného určení stáří objektu pouze na základě dochovaného stavebního materiálu mohou přestavovat některé moderní exakní metody datování staveb, resp. odebraných vzorků. Mezi tyto metody náleží např. dendrochonologické datování dřeva, radiouhlíkové datování, termoluminiscence atd. Kromě již zmíněného datování vzorků a nikoliv vzniku stavby samotné mají i řadu dalších úsklalí, protože nám nemohou poskytnou kompletní výklad stavebně-historického vývoje stavby v průběhu její existence a některé údaje musí být následně korigovány (např. u dendrochronolického datování dřeva je určen přibližný rok skácení stromu, přičemž dřevo nemuselo být použito hned a mohlo být po nějakou dobu skladováno apod.). Mezi další úskalí patří rovněž výše prostředků vynaložených na datování i technické vybavení, přesahující často možnosti jednotlivce.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Datování staveb © Martin Čerňanský

SEZNAM ODBORNÉ I NAUČNÉ LITERATURY A REJSTŘÍK AUTORŮ

Aktuální články

Chmel a chmelnice >>>

7.12.2011 Chmelařství je odvětví zabývající se pěstováním chmele, který náleží k velmi starým kulturním plodinám. S pěstováním chmele souvisí rovněž ...

Seníky a luční hospodářství >>>

25.11.2011 Seníky slouží pro uskladnění sena a obvykle se jedná o drobné stavby jednoduchého řešení. Seníky stávaly zpravidla po delší nebo kratší období na lukách, přičemž mohly být ...

Rybníky a rybníkářství >>>

16.11.2011 Rybníkářstvím označujeme hospodářské odvětví, jehož hlavní náplní je zakládání rybníků. S tímto souvisí i chov sladkovodních ryb a jejich výlov. Chovu ryb v umělých ...