| DOMŮ | OCHRANA PAMÁTEK A PŘÍRODY | PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, SÍDLA A STAVBY | PŘÍRODNĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ | HODNOTNÉ VESNICE A STAVBY | OHROŽENÉ PAMÁTKY A STAVBY | MUZEA V PŘÍRODĚ - SKANZENY | FOTKY |
| :: Historie
muzeí SKANZENY A MUZEA SKANZENY ARCHEOLOGIE
|
| TÉMATICKÝ OKRUH -C- > OCHRANA NAŠICH PAMÁTEK > SKANZENY A MUZEA |
|
SKANZEN PŘEROV NAD LABEM Polabské národopisné muzeum
Obsah: Přerov nad Labem - historie skanzenu Areál národopisného muzea - staročeské chalupy Areál panských staveb - myslivna a bednárna se starou školou Areál polabských usedlostí - chalupy a jiné stavby Kulturní akce a expozice v interiérech staveb Přerov nad Labem - historie skanzenu Podnět k založení národopisného muzea v Přerově nad Labem dal majitel brandýského panství Ludvík Salvátor z toskánské větve Habsburků. Již roku 1895 a jistě i pod vlivem národopisných výstav konaných v Praze byla pro účely muzea vykoupena panská kovárna a později též rychta rodiny Bělíků. Výstavní objekt upravený na "staročeskou chalupu" byl v roce 1900 poprvé zpřístupněn veřejnosti. Právě toto datum řadí přerovské národopisné muzeum k prvním tohoto druhu ve střední Evropě. Od dnešního národopisného muzea v přírodě však uplynula ještě řada desetiletí, v nichž nalezneme jak světlé období našich dějin (pod širým nebem zde hráli pěvci Národního divadla) tak dobu vyklizení muzea za nacistické okupace (sloužila jako ubytování vysídlených obyvatel). Až roku 1967 bylo v souvislosti s opravou "staročeské chalupy" muzeum po vynucené přestávce opět otevřeno včetně obnovených národopisných sbírek. Jako část Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem se stalo součástí Národopisného oddělení tehdejšího okresního Polabského muzea v Poděbradech. Nově otevřené muzeum v přírodě bylo pojato jako záchranný skanzen památek lidové architektury a lidového umění. Později k muzeu ještě přibyla panská bednárna, nacházející se ve špatném stavebně-technickém stavu. Vlastní bednářská dílna proto musela být rozebrána a vystavěna znovu. Následně byla ve starší a původní části bednárny obnovena stará vesnická škola, která zde byla ve 2. polovině 19. století. Společně s bednárnou bylo muzeum rozšířeno i o přilehlé zahrady, kde od roku 1982 do současnosti probíhá výstavba jednotlivých chalupa a hospodářských objektů. Většina staveb a muzejních předmětů pochází z okresu Nymburk, případně z oblastí ležící těsně za hranicí vymezeného území. Jednotlivé expozice tvoří sbírkové předměty pocházejí především z fondů Polabského muzea. Areál národopisného muzea - staročeské chalupy Národopisné muzeumStaročeská chalupa s čelní podsíní a bedněným štítem
ukončeným kabřincem. Střecha je kryta dřevěným šindelem. Vlevo od chalupy
kopie holubníku z Opolánek a roubená sušárna na ovoce z Břístve. Základem nejstarší části muzea se staly stavby soustředěné kolem tzv. staročeské chalupy situované v parkovém prostředí vedle zámku. Staročeská chalupa (kdysi panská kovárna a později přerovská rychta) původem pocházející z 1. poloviny 18. století byla jako místní národopisné muzeum zařízena již v roce 1900. Historie muzea v přírodě je však podstatně mladší. Později je tzv. staročeská chalupa doplněna o další dvě roubené chalupy (chalupa z Drahovic a z Draha), které byly přeneseny do její blízkosti stejně jako roubené hospodářské stavby (špýchar z Vlkavy a sušárna ovoce ze švestkového sadu z Břístve). Tyto stavby zároveň vymezily ústřední prostor tohoto areálu, ve kterém je soustředěna řada drobných staveb nejrůznější funkce. Jedná se zejména o klátové úly, studně a zvoničku z Kozovaz (původní roubená studna ani zvonička se nedochovala). Nechybí ani barokní socha světce nebo sloupový milník. Areál panských staveb - myslivna a bednárna Panské stavby Vstupní část muzea s původními panskými
stavbami náležejícími k zámeckému areálu. V popředí
bývalá bednárna se starou školou. V pozadí bývalá myslivna doplněná o
starší
klenuté
brány. Druhou část situovanou přímo naproti hlavnímu vstupu do Polabského národopisného muzea představují původní panské stavby náležející ke zdejšímu zámeckému areálu. Jedná se o rozlehlý zděný objekt bývalé bednárny se starou školou, zastřešený sedlovou střechou krytou dřevěným šindelem. Stejně orientovaný je rovněž patrový objekt bývalé panské myslivny s valbovou střechou krytou pálenými taškami. K myslivně s hospodářským dvorem jsou po obou stranách přistavěny původem starší klenuté brány zděné konstrukce. Brány pocházející ze statků z Kozovaz a Kout se vyznačují neobyčejně náročným tvarováním koruny zdiva. Prostor před panskými stavbami dotváří veřejná studna z Dobrovice a socha sv. Jana Nepomuckého z Poděbrad. Areál polabských usedlostí - chalupy a jiné stavby Usedlosti z PolabíRoubené obytné a hospodářské stavby polabských usedlostí
krytých mladší pálenou krytinou. Zleva chalupa z Pojed, chalupa z Kovanic
a zakrytý špýchar z Vinice. Vpravo chalupa se Stříhova. Nejmladší areál se nalézá v zahradách pod bednárnou a některé z jeho objektů jsou dosud ve výstavbě. Základem areálu jsou přízemní chalupy pocházející ze tří usedlostí zastupujících jednotlivé etnografické regiony z oblasti Nymburska - vlastní okolí Nymburka, Královéměstecko a Rozďalovicko. Orientace a upořádání staveb vychází z obvyklého řazení usedlostí kolem návesního prostoru obcí středního Polabí. Obytné a hospodářské stavby zdejších usedlostí reprezentuje chalupa ze Střihova se špýcharem z Vinice a dále chalupy z Kovanic a Pojed, doplňované o drobné objekty hospodářské funkce. Obílené nebo omazané chalupy jsou charakterizované roubenou světnicí a zděnou zadní hospodářskou částí pod společnou střechou. Střechy sedlového tvaru, případně opatřené polovalbičkou a podávacím vikýřem, jsou již kryty mladší a nespalnou pálenou krytinou. Štítová průčelí s jednoduchými nebo podvojnými okny se vyznačují více či méně předsazenými bedněnými štíty. V blízkosti samostatně stojí i další jednotlivé hospodářské stavby (např. stodola nebo chmelařský špýchar). Kulturní akce a expozice v interiérech staveb Jednotlivým a tématicky zaměřeným expozicích v interiérech zpřístupněných staveb bude věnována samostatná stránka. Na této stránce budou rovněž stručně popsány pravidelné kulturní akce konané v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem. Oficiální informace o skanzenu v Přerově nad Labem včetně přehledu aktuálních kulturních akcí naleznete na stránkách Polabského muzea. Z těchto stránek a zejména informačních tabulí umístěných přímo ve skanzenu byly čerpány některé časové a místopisné údaje. Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Skanzen Přerov nad Labem - stavby © Martin Čerňanský
| |||||||||||||||||||
2000 - 2010 © MaČe |
| 2000-2010 © Martin Čerňanský | e-mail: info@lidova-architektura.cz | |









Polabské
národopisné muzeum v Přerově nad Labem se rozkládá ve středu
obce. Je situováno naproti původně gotické tvrzi přestavěné
v renesančním období na čtyřkřídlý lovecký zámek, jehož polovina se
později zřítila. V současné době
je skanzen v Přerově nad Labem tvořen třemi
areály,
reprezentujícími
jeho historický vývoj a zároveň obraz starší i mladší vrstvy zástavby.
Návštěvníci se mohou seznámit se staročeskými roubenými chalupami a
drobnými stavbami (památník, studně, úly, milník, zvonička atd.) z oblasti
středního Polabí, panskými
stavbami stojícími
při místním zámku (bednárna se starou školou a myslivna) a přenesenými usedlostmi z
etnograficky odlišných oblastí Nymburska (roubené obytné a hospodářské
stavby). 

