Hrázděné konstrukce a 3 výrazové typy hrázdění: dekorativní, konstrukční a skryté

Hrázděná konstrukce je na území České republiky zastoupena řadou konstrukčních variant v závislosti na regionu i provedení výplně. Výrazné uplatnění nalezla v pohraničí severozápadních Čech, u domů na vesnici většinou jen v patře a štítě. Sporadicky se však tato na dřevo úsporná technika uplatnila i hlouběji ve vnitrozemí. Zde se již vyznačovala odlišným provedením, bez dekorativní funkce, jen s funkcí konstrukční (někdy i skrytou).

Hrázděné stavební konstrukce a technika hrázdění
Technika hrázdění se uplatnila u domů i hospodářských staveb, především stodol. Rozlišujeme přitom několik variant co do konstrukčního řešení i s tímto souvisejícího výrazu. Různé a regionálně i časově podmíněné byly rovněž výplně hrázděných stěn. Foto: MaČe, NPÚ

Hrázděné konstrukce stěn a štítů

Základem hrázděné konstrukce je nosný rám a výplně polí vzniklých mezi trámy spojenými tesařskými spoji. Jednotlivé prvky dřevěné rámové kostry rozdělují plochu stěny do různého počtu mezilehlých polí, resp. „panelů“. Pole se vyznačují nejrůznějším tvarem určeném již samotnou rámovou konstrukcí, tvořenou prvky svislými, vodorovnými a šikmými, nejčastěji vycházejícími z ondřejského kříže ve tvaru X nebo jeho části / či V atd. S dokončením hrubé stavby, v tomto případě nosného rámu, souvisí tzv. glajcha.

Podle tvaru rozlišujeme jednoduché pravoúhlé nebo kosoúhlé pole (trojúhelníkové, lichoběžníkové) nebo tvary složitější, u kterých část obvodu tvoří křivka (čtvrtkruhové apod.). Kromě dělící funkce s požadovanými tepelně-izolačními vlastnostmi plní výplně rovněž ztužující funkci v rovině rámu, resp. obvodové stěny domu nebo hospodářské či jiné stavby.

Výplně hrázděné konstrukce

Mezi trámy umístěná výplň může být provedená z nejrůznějšího stavebního materiálu, který v důsledku svých fyzikálně mechanických vlastností různou měrou spolupůsobí se dřevem. Starší typy výplní byly:

  • dřevohliněné

Později byl na výplně hrázdění použit zejména:

  • kámen
  • nepálené cihly
  • pálené cihly
Hrázděný štít domu č. p. 12 v obci Salajna, okres Cheb
SALAJNA, památková zóna, okres Cheb – konstrukce hrázdění s cihelnými výplněmi ve štítě patrového domu č. p. 12 pod okny do podkroví. Vedle statické funkce plní hrázdění rovněž funkci dekorativní, zdůrazněnou rovněž barevným řešením. Náročnost řešení dokládají i profilované římsy a nadpražní prvky. Foto: 2005, MaČe, NPÚ

Dřevohliněné výplně hrázdění

Mezi nejstarší typ výplně použité u hrázděných domů i hospodářských nebo církevních staveb náleží, jak již bylo uvedeno výše, dřevohliněná výplň. Kostru tvoří dřevěný výplet či tyčovina pokrytá hliněnou omazávkou [1]. Technika vyplétání byla přitom známá i Římanům jako opus craticum [2], přičemž latinské opus znamená práce. (Z dalších technik známým již z doby Římské lze jmenovat klasovité zdivo, opus spicatum, doložené ve venkovském prostředí zejména na jihomoravských stavbách z hliněných válků).

Kolíky a latě

Konstrukci dřevohliněných výplní mohou tvořit kromě ohýbaného dřeva rovněž svisle, vodorovně nebo úhlopříčně kladené dřevěné kolíky nebo krátké latě s možným výpletem slaměnými povřísly apod. K uchycení dřevěných kolíků nebo latí v jednořadém či ojediněle používaném dvouřadém uspořádání slouží jednotlivé dlaby nebo průběžné drážky. Dlaby nebo drážky jsou provedené jak ve vodorovných, tak šikmých trámech hrázděné stěny nebo štítu.

Hliněná mazanina

Na kolíky nebo latě tvořící nosnou výztuž výplně je následně nanesena silná vrstva hliněné mazaniny. Mazanina zvyšuje protipožární odolnost hrázděné konstrukce stavby a v případě domu i zmíněné tepelně-izolační vlastnosti stavby sloužící trvalému bydlení.

Detail hrázděné stodoly domu č. p. 51
STARÝ TÝN, památková rezervace, okres Litoměřice – detail hrázděné stodoly domu č. p. 51 s dřevohliněnou výplní, tvořenou krátkými latěmi osazenými do dlabů a drážek, latě slouží pro nanesení silné vrstvy hliněné mazaniny. Foto: 2008, MaČe, NPÚ.

Zděná výplň hrázdění

Vedle lehkých dřevohliněných výplní nacházejí v pozdějším období uplatnění rovněž těžké a nesplané výplně z kusového staviva. Tento typ trvanlivějších výplní mohl zůstat v režné podobě nebo být na straně exteriéru i interiéru opatřen povrchovou úpravou. Nejčastěji se přitom jednalo a vnější a vnitřní omítku.

Kámen

Na výplně hrázdění provedené technikou zdění je použito lomového kamene a to zejména v lokalitách brzy odlesněných se snadnou dostupností vhodného kamene. Příkladem může být použití opuky v oblasti Džbánu ve středních Čechách (např. obec Kalivody, č. p. 16), s přesahem do severních Čech.

Cihly

Užívají se rovněž nepálené cihly a později i pálené cihly. Jejich použití bylo podmíněno zvýšením jejich výroby a tedy i dostupnosti. Hrázděné fasády staveb tvořené pálenými cihlami nacházejí uplatnění ještě v poslední třetině 19. století a na počátku 20. století.

Regionální typy hrázděných konstrukcí

Na výslednou podobu zejména hrázděných domů mělo zásadní vliv regionální řešení hrázděných staveb, které nebylo na území ČR (ani v jiných zemích) jednotného architektonického výrazu. Rozdíly byly konstrukčně i výrazově zcela neopomenutelné a nezanedbatelný vliv pravděpodobně sehrálo rovněž prostředí slovanského nebo germánského etnika.

Štít domu usedlosti č. p. 3 v obci Dolní Lažany na okrese Cheb
DOLNÍ LAŽANY, památková zóna, okres Cheb – štít domu usedlosti č. p. 3 s náročným řešením hrázdění i barevné výdoby. Pod výklenkem v parapetu nejvýše umístěného okna datace rokem 1855. Foto: 2005, MaČe, NPÚ.

Západní Čechy a dekorativní hrázdění na Chebsku

Pro hrázděné domy na Chebsku je příznačná vysoká hustota dřevěných prvků plnících vedle statické funkce rovněž funkci dekorativní. Dekorativní funkce hrázdění chebského typu je zdůrazněna rovněž barevným nátěrem. Na stavbách domů i hospodářských staveb se uplaťnuje v regionu obvyklé pravoúhlé nebo kosoúhlé šachovnicové kladení trámků i použití trámků křivkového tvaru.

Severozápadní Čechy a konstrukční hrázdění na Krušnohorsku, někdy skryté

Oproti nejzápadněji ležícímu Chebsku dochází směrem k východněji položeným pohraničním oblastem (Krušné hory) i zejména ve směru do vnitrozemí (Podkrušnohoří) k početnímu ubývání dřevěných prvků v hrázděné konstrukci domu i hospodářských staveb.

Hrázdění stěn převážně patrových severočeských domů si nadále zachovává konstrukční charakter, avšak dekorativní funkce ustupuje výrazně do pozadí. Samotná hrázděná konstrukce se však nadále uplatňuje v exteriéru stavby, jejíž architektonický vzhled po výrazové stráce zcela určuje. Výjimkou jsou pouze případy, kdy bylo hrázdění následně překryto prkenným bedněním. S prkenným obkladem hrázdění se můžeme setkat především v horských oblastech severozápadních Čech s drsnějšími klimatickými podmínkami.

Střední Čechy a konstrukční hrázdění na Džbánsku, lepenice

Odlišný charakter měla hrázděná konstrukce rovněž ve středních Čechách. Na Rakovnicku a Slánsku jsou dřevěné trámy hrázděné stěny rovněž omezeny jen na staticky nezbytné prvky. Kromě tohoto mohla být konstrukce hrázdění pohledově skryta pod silnou vrstvou hliněné mazaniny nebo pod opakovanými vápennými nátěry přes celou plochu stěn. V případě použití hliněné mazaniny často mluvíme o tzv. lepenici či lepenicové stavbě. Je otázkou, zda na provádění povrchové úpravy měla větší vliv vnitrozemská poloha staveb nebo protipožární nařízení.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Hrázděné konstrukce © Martin Čerňanský

Poznámky a citace:

[1] Wattle and daub – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Wattle_and_daub

[2] Timber framing – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Timber_framing

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.

ČERŇANSKÝ, Martin. Dřevěné stavby a konstrukce – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2014.