Polodřevěné a dřevěné konstrukce a stavby, 6 stavebních technik

Mezi dřevěné a polodřevěné stavby lze zařadit především stavby s vyplétanými, drážkovými, rámovými, krčkovými, hrázděnými nebo roubenými konstrukcemi obvodových, případně i vnitřních stěn.

Vyplétané stavební konstrukce a technika vyplétání
Technika vyplétání se uplatnila především u staveb domů, často doprovázena hliněnou mazaninou. V této kombinaci byla běžná rovněž u komínů, štítů i hrázděných stěn. Foto: MaČe, NPÚ

Vyplétané konstrukce a stavby

Vyplétané konstrukce jsou velmi starého, již neolitického původu [1]. Jsou tvořeny převážně do země zaraženými sloupky nebo tyčemi, mezi které bylo vkládáno proutí nebo jiné pružné a ohebné dřevo. Nejdéle zůstaly tyto méně početné stavební konstrukce dochovány u stodol a ohrazení. Zde se můžeme setkat rovněž s variantou, u které jsou ohebné prvky provlékány přes prvky vodorovné.

Domy a stěny

Kromě stodol a ohrazení se vyplétané konstrukce vyskytovaly se rovněž u domů, u kterých byly z protipožárních a tepelně-izolačních důvodů opatřeny silnou vrstvou hliněné mazaniny. Jednalo se tedy o konstrukce dřevohliněné, které byly v minulosti u běžných staveb zdaleka nejčastější. Vlastnosti hliněné mazaniny a konstrukčního i ohýbaného výplňového dřeva zaručovaly materiálovou kompatibilitu, umožňující za běžných podmínek přenést vnitřní napětí v konstrukci bez vzniku staticky významných trhlin. Běžné bylo vyplétání rovněž u výplní hrázděných stěn, kromě ohebného dřeva často rovněž za použití slaměných povřísel.

Komíny a štíty

Z pozdějšího období se princip vyplétání uplatnil na dřevohliněných komínech a domových štítech uzavírajících půdní prostor sedlových střech, případně na dělících příčkách. V případě štítů se často jednalo o náhradu dožívajících bedněných lomenic na patrových dřevěných domech mezi Mělníkem a Dubou v severních Čechách. Nové štíty se zde ve 2. polovině 19. století prováděly navenek jako zděné, tedy s omítkou či hliněnou omazávkou na lehké dřevěné konstrukci s tyčovou vyplétanou kostrou (Škabrada, 1999).

Drážkové konstrukce a stavby

Na území ČR jsou z nejstaršího období stavebního vývoje doloženy rovněž drážkové konstrukce. Jsou tvořeny sloupky opatřenými drážkami pro zasunutí trámků nebo fošen majících za tímto účelem otesáním zúžená zhlaví.

Drážkové stavební konstrukce a technika zasouvání do drážek
Provedení stěn technikou zasouvání do drážek se uplatnilo především na stavbách hospodářské funkce, přičemž nejdéle se udrželo u stodol. Foto: MaČe, NPÚ


Oproti Slovensku se na našem území jedná převážně o doplňkovou stavební konstrukci, uplatňující se spíše u přístavků, drobných hospodářských objektů, stodol a krátkých úseků domových stěn, především v kontaktu se zděnou části (Vařeka, 1983). Stejně jako u vyplétané konstrukce je možná i méně častá varianta se svislými výplněmi mezi vodorovnými nosnými prvky.

Drážková konstrukce se nejdéle udržela opět na stavbách stodol, přestože již od nejstaršího období ustupovala převažující roubené konstrukci.

Krčkové konstrukce a stavby

Domy se stěnami obytné části provedenými krčkovou technikou jsou doloženy zejména na horním Pojizeří (Jilemnicko) a Náchodsku. Vznik této stavební techniky souvisel s rozvojem pilařského průmyslu v 19. století (Vařeka, 1983).

Krčkové stavební konstrukce a použití kusových prvků
Regionálně specifickou stavební konstrukcí je provádění stěny pomocí tzv. krčků, špalíčků. S ohledem na použití kusových prvků je vyžadováno použití malty. Technika je charakteristická pro oblast horního Pojizeří. Foto: MaČe, NPÚ


Stěny na podezdívce jsou provedeny z krátkých špalíků (krčků) nebo polínek. Těmito je vyplněna rámová konstrukce obdobně jako u staveb hrázděných. K celkovému vyztužení stěn mohou sloužit krátké trámky vkládané mezi krčky. Jednotlivé kusové prvky byly spojovány pilinovápennou maltou. Po opatření vápenným nátěrem nemusí být krčková konstrukce z větší vzdálenosti vůbec patrná.

Rámové, hrázděné a roubené stavby

Stavby s rámovou, hrázděnou nebo roubenou konstrukcí jsou s ohledem na rozšíření těchto stavebních techniky popisovány v samostatném (následujícím) příspěvku.

Autor textu a fotek ke kapitole Polodřevěné a dřevěné konstrukce © Martin Čerňanský

Poznámky a citace:

[1] Wattle and daub – Wikipedia. [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Wattle_and_daub

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). STNL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.

ČERŇANSKÝ, Martin. Dřevěné stavby a konstrukce – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2014.