Rámové konstrukce a stavby, rovinné a prostorové rámy

Zastoupení rámových konstrukcí a staveb, resp. staveb se stěnami tvořenými rámy bez výplní, bylo v minulosti výrazně početnější. Dokládá to ostatně řada historických vyobrazení, přičemž rámová kostra nemusí být v důsledku častého prkenného obednění na první pohled patrná. Důvod méně početného zachování rámových staveb lze spatřovat především ve snadné hořlavosti konstrukce ze dřeva.

Rámové stavební konstrukce a provedení rámů
Rovinné rámy se uplatnily především na stavbu stěn u stodol, kůlen nebo dřevníků. U zvonic i dalších náročnějších konstrukcí byly běžné prostorové rámy. Foto: MaČe, NPÚ

Rámové konstrukce

Rámové konstrukce a stavby jsou tvořeny trámy spojenými tesařskými spoji do staticky více či méně tuhého plošného (rovinného) nebo prostorového rámu. Takto vytvořená konstrukční soustava byla ponechána bez opláštění nebo pokryta na vnější straně bedněním. V případě použití výplní mezi trámy již hovoříme o hrázděné konstrukci, popisované samostatně.

Dřevěný rovinný rám

Dřevěný rovinný rám je tvořen svislými sloupky propojenými prahovým a okapním trámem, tj. ližinou. V řadě případů jsou zde ještě další vodorovné trámy nebo kratší trámky, situované ze statických důvodů mezi sloupky nejčastěji uprostřed výšky stěny. Obvyklé je rovněž umístění v místě oslabení stavebními otvory, tedy v nadpraží a parapetu okenního otvoru.

Tuhost rámu v jeho rovině zajišťují šikmé prvky tvořící podélné ztužení rámu. K tomuto ostatně do určité míry přispívá i vnější prkenné obednění, případně výplně u hrázděných konstrukcí. K podélnému ztužení neboli zavětrování rámu jsou používány především dlouhé průběžné vzpěry i krátké rohové vzpěrky nazývané pásky. Všechny nosné prvky včetně ztužujících jsou situovány ve stejné rovině, jak ostatně napovídá i odborné pojmenování rámu. Nároží stavby vystavěné za pomocí rámů tvoří rohové sloupky společné vždy pro dvě přilehlé stěny, resp. rovinné rámy.

Dřevěný prostorový rám

Rovinné rámy situované po obvodě vymezeného prostoru nebo stavby mohly být u některých objektů doplněny o mezilehlé konstrukční prvky, neležící v žádné ze stěn tvořících obvodový plášť. Jednat se přitom mohlo nejen o diagonální prvky, ale rovněž o prvky svislého nebo vodorovného umístění v konstrukci. Ze statického hlediska vznikl prostorový rám, vyznačující se odlišným statickým působením než čtyři rovinné rámy prostě spojené na nároží. Oproti rovinnému se prostorový rám vyznačuje větší tuhostí a je v závislosti na umístění ztužujících prvků schopen přenášet zatížení ve všech směrech.

K doplnění šikmých ztužujících prvků docházelo především v místech nebo u staveb, kde nepřekáželo běžnému vnitřnímu provozu. Příkladem mohou být samozřejmě i podkrovní prostory, neboť krovy rovněž reprezentují rámové konstrukce. Oproti tomu rošty, na které jsou některé stavby nebo jejich části zakládány, mezi rámové konstrukce již nepatří. Jedná se totiž o konstrukce tvořené spojením trámů položených na sebe, tedy nikoliv v jedné rovině jako v případě rovinných rámů.

Ze staveb lze jmenovat zvonice, třebaže v těchto případech je zvononosný prostorový rám zpravidla nezávislý na obvodovém plášti. Důvodem je snaha přenést dynamické síly od pohybujících se zvonů přímo do podloží. Dvojnásob to přitom platí u zvonic zděných, neumožňujících přenos tahových sil způsobujících již při malém napětí trhliny ve zdivu.

Rámové stavby

Prkenné bednění sloužilo k ochraně nosných stavebních prvků i vymezení vnitřního prostoru, ovšem bez tepelně-technických požadavků. Z tohoto důvodu nebyly prostě obedněné rámové konstrukce určeny pro obytné stavby, tj. domy. Uplatnily se především u hospodářských staveb, případně staveb drobného nebo doplňkového charakteru. Z níže neuvedených lze ještě doplnit dřevníky, pily a dřevěné větrné mlýny.

Stodoly, seníky a kolny

Z hospodářských staveb se do dnešních dob v nevelkém počtu dochovaly především lehké rámové konstrukce obedněných stodol, seníků a rovněž vozové kolny, zpravidla otevřené do prostoru hospodářského dvora dřevěnou „arkádou“.

Mosty a zvonice

Neméně výraznými stavbami rámové konstrukce jsou poslední dochované kryté mosty a dřevěné zvonice, opatřené opět z vnější strany prkenným bedněním.

Rámová konstrukce zvonice v Železném Brodě po požáru
ŽELEZNÝ BROD, okres Jablonec nad Nisou – největší riziko pro dřevěné konstrukce a to nejen rámové představují požáry a vlhkost. Úplný nebo částečný zánik vždy představuje nenahraditelnou ztrátu, protože vedle konstrukce samotné spočívá její hodnota rovněž ve stáří použitého materiálu a jeho řemeslném opracování za použití tesařských nástrojů. Foto: 2008, MaČe, NPÚ

Verandy, altány a věže

Rámovou konstrukcí se vyznačuje i řada podstatně mladších staveb, především pak domové přístavky (lehká bedněná zádveří nebo závětří, verandy apod.), zahradní altány nebo věže k sušení hadic u požárních zbrojnic.

Literatura a odkazy:

ČERŇANSKÝ, Martin. Dřevěné stavby a konstrukce – přehled historického vývoje [přednáška], Praha: 2014.