Dominikální vesnice a osady založené v 1. polovině 19. století
Dominikální vesnice jsou zakládány v 1. polovině 19. století a to v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby. Lokalita založení je zpravidla nedaleko nového průmyslového podniku, přičemž charakteristická jsou geometrická schémata založená na pravidelné parcelaci.
Nové podniky a vesnice nebo osady
Dominikální vesnice nebo osady zakládané vlastníky nových podniků byly určené k bydlení nezemědělských dělníků. K založení zpravidla docházelo na půdě vrchnosti, odkud pochází též výraz dominikální vesnice (dominikál, tj. panská půda). Obdobně se můžeme setkat se slovním spojením dominikální půda, dominikální chalupy i dominikální paseky, představující mýtiny pro nové osady na místě vykáceného panského lesa. Dominikální Paseky je rovněž název podbrdské obce při hranici CHKO Brdy na okrese Příbram, písemně ovšem zmiňované již kolem poloviny 17. století.
Jako dominikální osada je uváděna obec Pařezovice na okrese Vyškov, založená roku 1766 v jednoduchém dvouřadém uspořádání určovaném komunikací ve směru východ – zapad a na jižní Moravě v této době již běžnou okapově orientovanou zástavbou souvislého řazení. Další dominikálním příkladem z okresu Vyškov je osada Odrůvky založená na lesní půdě pro pracovníky na zdejším vrchnostenském panství jen o málo později (1770). Půdorys je jednořadý, s okapově orientovanými přízemními domy při komunikaci a jen s malými nebo žádnými rozestupy mezi sebou. Na indikační skice je zachycena jako Col. Odruwek, tedy kolonie, s pravidelnými pruhy políček Za Humny nápadně odlišnými od políček v protilehlé části zvané W Koutech.
S ohledem na hustou síť osídlení našich zemí již od středověkého období nepředstavují dominikální vesnice vždy nový sídelní útvar založený ve volné krajině. Naopak je velmi časté jejich přičlenění ke stavajícím sídlům středověkého původu a to ponejvíce v podobě samostatné osady nebo sídelní enklávy situované při okraji dosavadního zastavěného území.
Vesnice pro dřevaře
Typickým reprezentantem dominikálních vesnic jsou bývalé dřevařské osady nově založené v lesnatých horských oblastech. V návaznosti na postupující těžbu dřeva jsou zde budovány dřevařské podniky, zajišťující jeho zpracování i dopravu. Příkladem může být obec Dobrá na Šumavě, v jejíž blízkosti se nalézalo rovněž vaziště dřeva.
Stavební a pozemkové parcely
Pozemky dominikálních vesnic se zpravidla vyznačují velmi pravidelným uspořádáním. Pravidelná parcelace byla přitom podmíněna nejenom rovinatým terénem nebo jeho malou svažitostí, ale rovněž obdobnou sociální skladbou obyvatel (dělnické profese). Rozdíl mezi starými středověkými vesnicemi a novověkým půdorysem je patrný zejména na starších mapách. V řadě případů může být ovšem velmi dobře vysledován i na současných ortofotomapách nebo přímo v terénu (ponejvíce ulicový charakter se stavbami obdobné velikosti).
Chalupy a malé usedlosti
Dominikální vesnici nebo osadu tvoří pravidelně uspořádáné chalupy nebo malé usedlosti s domky a nevelkými hospodářskými stavbami. Charakteristickým rysem těchto provozně samostatných skladebných jednotek je přitom obdobné měřítko i architektonická forma staveb.
Typové projekty a plánová dokumentace
Samotné stavby jsou často řešeny jako projektový typ vypracovaný školenými projektanty. Ve své podstatě se jedná o typové projekty domů, ačkoliv vlastní provedení stavby bylo zpravidla odlišné v důsledku prací řemeslného charakteru. Řada tehdejších projektů domů či staveb se mohla dochovat i na plánové dokumentace, tj. stavebních výkresech.
Stavební fond dominikálních vesnic
Vedle půdorysného uspořádání je v důsledku nevelkého stáří vesnic poměrně dobře dochován historický stavební fond. Na rozdíl od vesnic středověkého původu doba výstavby řady staveb dosud odpovídá době založení obce, tj. 1. polovině 19. století. V důsledku typových projektů domů i pravidelného uspořádání jsou však dominikální obce nebo enklávy snadno narušitelné novostavbymi nevhodných forem a umístění.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Dominikální vesnice © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.
NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. strana 432–433.
Literatura a odkazy k tématu:
Typy vesnických sídel v Čechách (1935)
Typy venkovského osídlení na Moravě (1946)
Základní problematika urbanistické struktury .. (1955)
Zaniklé středověké osady a jejich plužiny .. (1983)
Encyklopedie. Lidová architektura (1983)
Lidová architektura (1996)
Lidové stavby. Architektura českého venkova (1999)
