
Památky a lidová architektura v ČR
Lizéna je dekorativní pás užívaný pro plastickou výzdobu průčelí staveb
Voluta je dekorativní spirálový závit, zejména na křídlech štít zděné architektury
Středověké školy a vzdělávání ve středověku – 3 typy škol, tj. klášterní, katedrální a farní
Bednění štítů a lomenice – 2 typy bednění, prosté a dekorativní
Bednění štítů – prosté a zdobné prkenné štíty, tzv. lomenice Bednění štítů slouží k uzavření…
Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška
Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška Střechy náleží mezi stavební konstrukce…
Pavlače a lodžie – dekorativní profilace zábradlí a sloupků
Pavlače a lodžie se zábradlím a sloupky Pavlače a lodžie jsou další dřevěné konstrukce, u…
Lidové stavby ČR – Čechy, Morava a Slezsko
Vzdělávací portál věnující se historii osídlení našeho venkova a dějinám lidových staveb a bydlení na venkově. Obsahuje přehled stavebních konstrukcí použitých na lidové stavby a přehled regionů lidové architektury na území Čech, Moravy a Slezska. Tento přehled je doplněný o památkové rezervace, zóny, muzea a skanzeny i památky světového dědictví UNESCO. V encyklopedii lidové architektury jsou popisovány rovněž jednotlivé stavební prvky (vrata, dveře a okna) i vybavení domu (nábytek, kamna, sporáky).
Lidová architektura a stavitelství v ČR
Lidovou architekturou rozumíme stavební fond tvořený zpravidla historickými stavbami postavenými za použití místně dostupných materiálů a to způsobem, který se v určité době nebo po určitou dobu stal místně tradičním z hlediska provedení, detailů i architektonického výrazu. Lidová architektura je součástí lidového stavitelství, jehož význam je zpravidla chápán šířeji, zahrnující rovněž nehmotné projevy stavební činnosti. Namísto doslovného „folk architecture“ se anglicky zpravidla překládá jako „vernacular architecture„, odtud též pojem vernakulární architektura. Ta je však v některých oblastech chápána šířeji jako regionální architektura, případně místně tradiční architektura. Německy se užívá jak překlad „traditionelle Architektur“ tak „Volksarchitektur„.
V České republice dlouhodobě užívaný termín přitom zahrnuje i jeden z podstatných rysů tohoto stavitelství. Tímto je provádění lidové stavby stavitelem bez teoretické odborné průpravy, majícím znalosti především praktické. Tímto se lidová architektura zásadně odlišuje od architektury slohové, jejíž stavby byly vedeny ve oboru akademicky školenými staviteli.