Památky a lidová architektura v ČR
Dům v kožichu, tj. opatřený hliněnou mazaninou protipožární funkce
Rybníky a rybárny – lov a chov ryb, zakládání rybníků v jižních Čechách a na Pardubicku, stavby
Girlanda – plastická nebo malovaná ozdoba, květinový závěs ve tvaru půlkruhu napodobující věnec nebo pletenec listů, květů a ovoce
Staré klátové úly zv. kláty, špalkový úly a jeho výzdoba
Klátové úly zv. kláty a sdružené úly K chovu včel v rámci rolnického hospodaření byly…
Včelařství v ČR – historie včelaření a včelí produkty, 3 typy úlů
Brtnictví a brtě – historie získávání medu od pravěku
Historie brtnictví a brtě – brtníci, počátky a rozvoj brtnictví Brtnictví je zaniklá činnost zabývající…
Lidové stavby ČR – Čechy, Morava a Slezsko
Vzdělávací portál věnující se historii osídlení našeho venkova a dějinám lidových staveb a bydlení na venkově. Obsahuje přehled stavebních konstrukcí použitých na lidové stavby a přehled regionů lidové architektury na území Čech, Moravy a Slezska. Tento přehled je doplněný o památkové rezervace, zóny, muzea a skanzeny i památky světového dědictví UNESCO. V encyklopedii lidové architektury jsou popisovány rovněž jednotlivé stavební prvky (vrata, dveře a okna) i vybavení domu (nábytek, kamna, sporáky).
Lidová architektura a stavitelství v ČR
Lidovou architekturou rozumíme stavební fond tvořený zpravidla historickými stavbami postavenými za použití místně dostupných materiálů a to způsobem, který se v určité době nebo po určitou dobu stal místně tradičním z hlediska provedení, detailů i architektonického výrazu. Lidová architektura je součástí lidového stavitelství, jehož význam je zpravidla chápán šířeji, zahrnující rovněž nehmotné projevy stavební činnosti.
Namísto doslovného „folk architecture“ se anglicky zpravidla překládá jako „vernacular architecture„, odtud též pojem vernakulární architektura. Ta je však v některých oblastech chápána šířeji jako regionální architektura, případně místně tradiční architektura. Německy se užívá jak překlad „traditionelle Architektur“ tak „Volksarchitektur„.
V České republice dlouhodobě užívaný termín přitom zahrnuje i jeden z podstatných rysů lidového stavitelství. Tímto je provádění lidové stavby stavitelem bez teoretické odborné průpravy, majícím znalosti především praktické. Tímto se lidová architektura zásadně odlišuje od architektury slohové, jejíž stavby byly vedeny v oboru akademicky školenými staviteli.
