Návesní vesnice okrouhlého půdorysu, tzv. okrouhlice – rozmístění staveb a radiální plužina
Vrcholně středověké návesní vesnice založené v původně zalesněném terénu se často vyznačují návsí okrouhlého tvaru. Centrálnímu půdorysu odpovídá rovněž lineární lánová plužina s radiálně uspořádanými polními lány. Dostředným uspořádáním se vyznačují rovněž samotné zemědělské usedlosti včetně zahrad.
Náves
Velikost okrouhlých návsí byla různá a často se podstatnou měrou lišila, stejně jako v případě vesnic s víceúhlou návsí. Rozloha návsi se přitom opět odvíjela od počtu sedláků či usedlostí soustředěných po jejím půdorysném obvodu a souvisela rovněž s rozměřením okolního prostoru na jednotlivé polní lány.
Díky pravidelnému geometrickému tvaru bylo vyměření okrouhlé návsi poměrně snadné, zvláště pak ve vodorovném nebo mírně svažitém rovinném terénu. Kromě plného kruhu se můžeme setkat rovněž s půdorysem ve tvaru písmene „U“, podkovy nebo mírné elipsy. Pro vesnice výše uvedených pravidelných půdorysů je užíván společný název okrouhlice, do kterých jsou ovšem často řazeny i půdorysy čtvercového tvaru.
Zakládání okrouhlic
Výhodou radiálního (dostředného, paprsčitého) uspořádání stavebních parcel byla možnost jejich vyměření v zalesněném terénu, vyznačujícím se často nepřehlednou situací a místy neprůchodným terénem. Vytyčení více či méně pravidelného kruhu bylo totiž možné z jednoho místa na rozdíl od jiných půdorysných tvarů.
Zakládání v původně zalesněném terénu dokládají kromě samotného půdorysu i místní jména vesnic. Často jsou totiž odvozena od způsobu, jakým bylo zalesněné území kultivováno za účelem založení vesnice včetně přilehlých luk, pastvin a polí. Nejčastěji se přitom jednalo o žďáření či mýcení v rozšiřujícím se kruhu, odtud názvy obcí jako Žďár atd. Obdobně i pro jiné typy sídelních útvarů (např. Klučno, Pustá Proseč).
Stavební parcely a usedlosti
Ve shodě s půdorysem návsi byly rozvrženy i stavební parcely, uspořádané dostředným způsobem kolmo na okrouhlý obvod návesního prostranství. Vlastní parcelace byla tvořena úzkými a dlouhými pozemky, charakteristickými pro období vrcholného středověku. Na okraji pozemků byly při návesním prostoru umístěny zemědělské usedlosti se zahradami.
Na rozdíl od starších vesnic jsou štítově orientované usedlosti umístěny zpravidla již těsně vedle sebe a na shodné návesní čáře určené vyměřovací soustavou.
K možným odchylkám od geometricky přesného tvaru půdorysu docházelo především v důsledku místních přírodních podmínek (terén, vodní režim atd.), starší cestní sítě apod. Plynulý okrouhlý tvar byl ovšem často pozměněn rovněž umístěním domu dále od návsi, přičemž mezilehlou část stavební parcely zaujala předzahrádka.
Okrouhlý půdorys s dostředně (radiálně) uspořádanými polními lány ohraničenými ve směru podélném cestami nebo mezemi, příčně loukami, pastvinami či lesem.
Obec Třebíška, okres Chomutov, Mapa SK 1842: ČÚZK • fotogalerie
Pozemkové parcely
Na stavební parcely navazovaly obdobně radiálně dělené pozemky určené k hospodaření – polní lány. Oproti návsi a stavebním parcelám bylo rozměření polních lánů složitější. Důvodem byla přímá návaznost na zemědělské usedlosti i nutnost rozměření území podstatně větší rozlohy, tedy i více proměnlivé z hlediska terénu a dalších přírodních podmínek.
V blízkosti vesnice bývá rozvržení plužiny pravidelnější a šířka lánového pruhu nejmenší. S větší vzdálenosti se polní lány více či méně plynule rozšiřují a zpravidla ztrácejí na své původní pravidelnosti. Ohraničeny přitom mohou být lesem zaujímajícím i nadále okrajové části katastru, vodním tokem nebo až hranicí katastrálního území. Mezi sebou jsou polní lány zpravidla odděleny mezemi a/nebo polními cestami.
Komunikace
Tzv. okrouhlice s dostředně uspořádanou plužinou, rozdělenou do „klínových“ ploch systémem místních a polních komunikací směřujících do středu návsi.
Obec Šerchov, okres Chomutov, Mapa SK 1842: ČÚZK • fotogalerie
Dostředným směrem přirozeně směřují rovněž místní komunikace. Zprvu mohla být okrouhlá náves přístupná jen jednou cestou.
Zahrazení této cesty umožňovalo uzavřít celou vesnici z důvodů obranných, které často dokládá i umístění stodol tvořících pomyslnou hradbu kolem vsi. Ohrazení umožňovalo taktéž zamezení volného pohybu dobytka, neboť náves mohla ve starších dobách sloužit jako pastvina.
Sídelní rozvoj
Později dochází k zahušťování cestní sítě, přičemž právě podél komunikací nastává sídelní rozvoj. Domky a chalupami jsou v novověkém období zastavovány rovněž návesní prostory, ať již uprostřed nebo v přímé stavební návaznosti na usedlosti. Pravidelný okrouhlý tvar nemusí být proto na první pohled patrný, na rozdíl od starší situace s návsí volnou nebo zastavěnou jen několika významnými objekty. K těmto náležely stavby sakrální (kaplička, kostel, socha) nebo obecní (sýpka, později též škola).
Příklady vesnic s okrouhlou návsí
Typickým příkladem vrcholně středověkých vesnic okrouhlého půdorysu jsou vesnice Slatina nebo Lipnice,vyznačující se rozlehlou návsí ve druhém případě již zastavěnou.
Dalšími příklady okrouhlých vesnic jsou obce kolem Blatna (např. Bečov, Šerchov) nebo Výsluní (např. Kýšovice, Sobětice, Třebíška) na Chomutovsku. S ohledem na polohu uprostřed krušnohorských planin a tedy vyšší nadmořskou výškou nelze vyloučit ani poněkud pozdější založení. Oproti výše uvedené Slatině a Lipnici se vyznačují menší rozlohou návsi a bohužel rovněž zachováním. Z důvodu zániku řady staveb nebo zcelení plužiny nemusí být původní situace staveb a/nebo plužiny na první pohled patrná (viz. např. porovnání obce Třebíška s výše zobrazenou mapou stabilního katastru z roku 1842). Dokladem jsou zpravidla pozůstatky dostředně uspořádaných mezních pásů nebo vzrostlá zeleň vytvářející svým rozmístěním kruhový útvar.
Novověké okrouhlé vesnice
Kromě středověkých vesnic mohou mít okrouhlé půdorysy i novověké vesnice barokního založení (např. Byšičky, Nová Ves). Z důvodu odlišného stáří i geometricky přesného půdorysu jsou popisovány samostatně.
Autor textu a fotodokumentace k Návesní vesnice s okrouhlou návsi, tzv. okrouhlice © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-082-5.
Literatura a odkazy k tématu:
Typy vesnických sídel v Čechách (1935)
Typy venkovského osídlení na Moravě (1946)
Základní problematika urbanistické struktury .. (1955)
Zaniklé středověké osady a jejich plužiny .. (1983)
Encyklopedie. Lidová architektura (1983)
Lidová architektura (1996)
Lidové stavby. Architektura českého venkova (1999)