Hory, podhůří a nížiny – Beskydy a Polabí, 3 oblasti a rozdílné podmínky k hospodaření
Ilustrativní příklad zeměpisných oblastí ilustrujících tři základní morfologické typy krajiny – nížiny, podhůří a hory. Ty se vyznačují nejen rozdílným geomorfologickým členění, ale rovněž různou nadmořskou výškou, klimatickými podmínkami i kvalitou půdy.
Přírodní podmínky, vesnice a hospodářské stavby
Odlišné přírodní podmínky vnitrozemských nížinných oblastí nebo převážně pohraničních oblastí horských předznamenaly nejen časově rozdílnou dobu osídlení jednotlivých regionů, ale rovněž různý způsob hospodaření. S tímto souvisí různá sídelní struktura a forma sídelních útvarů, zejména vesnic včetně typů hospodářských staveb.
Uvedené rozdělení oblastí se později odrazilo v tzv. rajonizaci zemědělské výroby v ČR, sahající do období existence Rakousko-uherské monarchie. Na tuto rajonizaci navázaly zemědělské výrobní oblasti, přičemž jedním z určujících kritérií jako v případě postupu osídlení je nadmořská výška. Dále rovněž klimatické podmínky dané lokality (průměrná teplota vzduchu a roční úhrn srážek) a půdní typ, doplněný na základě komplexního průzkumu půd o tzv. bonitaci. Tato je dnes známa pod zkratkou BPEJ, tj. bonitovaná půdně ekologická jednotka, odkazovaná ke konkrétnímu pozemku přímo z katastrální mapy. [1-3]
Nížiny – zemědělské regiony
Pěstování obilí a zemědělské usedlosti
V úrodných nížinných oblastech charakterizovaných pěstováním obilí a chovem dobytka je základní hospodářskou jednotkou zemědělská usedlost s řadou hospodářských staveb nejrůznější funkce. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou soustředěny kolem ústředních prostorů a tvoří zdejší převážně návesní vesnice. Kromě obilnářství v řadě vnitrozemských oblastí lze uvést rovněž vinařství, a to nejen v oblasti jižní Moravy.
Polabí
Jako příklad nížinné oblasti je uvedena ortofotomapa Polabí. Jedná se o staré sídelní území představující brzy odlesněnou úrodnou oblast s teplým klimatem a rovinatým terénem Polabské nížiny. Převažuje zde orná půda ve formě částečně scelené úsekové plužiny a návesní vesnice se zemědělskými usedlostmi.
Podůhří a hory – dobytkářské a pastevecké regiony, neúrodné oblasti
Řemeslná výroba a řemeslné dílny, pastevectví a salašnické stavby
V neúrodných horských oblastech nevhodných k tradičnímu zemědělství se prosazuje zpočátku domácká a později manufakturní řemeslná výroba. Příkladem může být tkalcovství, plátenictví a sklářství v severních Čechách, ať již v Krkonoších nebo Jizerských horách. Základem jsou zprvu domy s malým hospodářstvím a dílnami domáckých řemesel nebo samostatnými technickými objekty (např. mačkárny skla). Příklad novověké enklávy založené v souvislosti s textilní výrobou v rozptýlených manufakturách najdeme i na předměstí Rumburku (Šmilovského ulička) ve Šluknovském výběžku. Jedná se o plánovité založení ve formě ulice oboustraně obestavěné tkalcovskými domky. Sklářskou výrobu reprezentuje pozdně středověká osada Jizerka v Jizerských horách, charakterizovaná nepravidelně rozptýlenou zástavbou s domy i sklárnou.
Jinde se v horských oblastech objevují u nás dosud nerozšířené formy hospodaření, přičemž příkladem je salašnictví a pastevectví v Beskydech. V případě Beskyd je základní hospodářskou jednotkou salaš. Jednotlivá hospodářství jsou v Beskydech vyjma horských údolí situována rozvolněně a tvoří rozptýlené osídlení na náhorních pastvinách a horských svazích.
Těžba surovin a dřeva
Kromě těchto činností dochází v horských oblastech rovněž k hledání drahých kovů a těžbě nerostných surovin. Příkladem je hornictví v Krkonoších (stříbro, železná ruda) nebo Krušných Horách (cín, měď a další rudy). Z vnitrozemských regionů lze uvést Vysočinu i Březové hory u Příbrami, ve kterých se nyní nalézá hornické muzeum.
Mostecká pánev a Ostravská pánev jsou již přikladem regionů, ve kterých měla těžba uhlí i související rozvoj hutního průmyslu výrazně negativní vliv na krajinu, památky i obyvatelstvo.
Do odlehlých oblastí hor samozřejmě postupuje i těžba dřeva provázená výstavbou nových technických staveb. Příkladem je dřevařství v Krkonoších (brusírny dřeva) nebo na Šumavě, zde se specifickým způsobem dopravy – voroplavba. S těžbou dřeva na Šumavě souvisí i zakládní dřevařských osad.
Moravskoslezské Beskydy
Horská oblast je na přiloženém obrázku reprezentována ortofotomapou Beskyd, lesnaté, hornaté a méně úrodné oblasti nehodící se pro tradiční způsob zemědělství. Dlouhou dobu byly proto Beskydy jen řídce osídleny a až později kolonizovány Valachy ovládajícími salašnictví a pastevectví. Jednotlivá hospodářství jsou situována převážně uprostřed lesních pasek a holin nebo v údolí.
Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Hory a nížiny – Moravskoslezské Beskydy a Polabí © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
[1] Zemědělství v Česku. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-3-2]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemědělství v Česku
[2] Zemědělská výrobní oblast. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-3-2]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemědělská výrobní oblast
[3] Bonitovaná půdně ekologická jednotka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-3-2]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bonitovaná_půdně_ekologická_jednotka
