Památky a lidová architektura v ČR
Podezdívka pod roubené, hrázděné nebo zděné stěny, spodní část stavby
Královéhradecký kraj – 16 nejzachovalejších vesnic na území kraje
Chata – rodové obydlí, nyní objekt rodinné nebo hromadné rekreace, i jako zahradní domek nebo horská chata
Bednění štítů a lomenice – 2 typy bednění, prosté a dekorativní
Bednění štítů – prosté a zdobné prkenné štíty, tzv. lomenice Bednění štítů slouží k uzavření…
Střechy a střešní plášť – podlomenice, kabřinec, stříška
Střechy a střešní plášť – podlomenice a kabřinec, okapní stříška Střechy náleží mezi stavební konstrukce…
Pavlače a lodžie – dekorativní profilace zábradlí a sloupků
Pavlače a lodžie se zábradlím a sloupky Pavlače a lodžie jsou další dřevěné konstrukce, u…
Lidové stavby ČR – Čechy, Morava a Slezsko
Vzdělávací portál věnující se historii osídlení našeho venkova a dějinám lidových staveb a bydlení na venkově. Obsahuje přehled stavebních konstrukcí použitých na lidové stavby a přehled regionů lidové architektury na území Čech, Moravy a Slezska. Tento přehled je doplněný o památkové rezervace, zóny, muzea a skanzeny i památky světového dědictví UNESCO. V encyklopedii lidové architektury jsou popisovány rovněž jednotlivé stavební prvky (vrata, dveře a okna) i vybavení domu (nábytek, kamna, sporáky).
Lidová architektura a stavitelství v ČR
Lidovou architekturou rozumíme stavební fond tvořený zpravidla historickými stavbami postavenými za použití místně dostupných materiálů a to způsobem, který se v určité době nebo po určitou dobu stal místně tradičním z hlediska provedení, detailů i architektonického výrazu. Lidová architektura je součástí lidového stavitelství, jehož význam je zpravidla chápán šířeji, zahrnující rovněž nehmotné projevy stavební činnosti.
Namísto doslovného „folk architecture“ se anglicky zpravidla překládá jako „vernacular architecture„, odtud též pojem vernakulární architektura. Ta je však v některých oblastech chápána šířeji jako regionální architektura, případně místně tradiční architektura. Německy se užívá jak překlad „traditionelle Architektur“ tak „Volksarchitektur„.
V České republice dlouhodobě užívaný termín přitom zahrnuje i jeden z podstatných rysů lidového stavitelství. Tímto je provádění lidové stavby stavitelem bez teoretické odborné průpravy, majícím znalosti především praktické. Tímto se lidová architektura zásadně odlišuje od architektury slohové, jejíž stavby byly vedeny v oboru akademicky školenými staviteli.
