
Památky a lidová architektura v ČR
Dřevěné obklady stěn prkny nebo šindelem
Fary jako stavby pro farní úřad a bydlení správce farnosti
Středočeský kraj – 10 památkových rezervací a 26 památkových zón na území Středočeského kraje
Nátěry na dřevo u stěn a štítů dřevěných staveb
Nátěry na dřevo u stěn a štítů dřevěných staveb Nátěry na dřevo plnily řadu funkcí,…
Hliněná mazanina stěn a stropů dřevěných staveb
Hliněná mazanina stěn a stropů dřevěných staveb Použití hlíny bylo (nejen) na stavbách lidové architektury…
Šindelová krytina – použití a pokládka šindele na krovovou konstrukci střechy
Šindelová krytina – použití a pokládka šindele Šindelová krytina je skládaná střešní krytina, na kterou…
Lidové stavby ČR – Čechy, Morava a Slezsko
Vzdělávací portál věnující se historii osídlení našeho venkova a dějinám lidových staveb a bydlení na venkově. Obsahuje přehled stavebních konstrukcí použitých na lidové stavby a přehled regionů lidové architektury na území Čech, Moravy a Slezska. Tento přehled je doplněný o památkové rezervace, zóny, muzea a skanzeny i památky světového dědictví UNESCO. V encyklopedii lidové architektury jsou popisovány rovněž jednotlivé stavební prvky (vrata, dveře a okna) i vybavení domu (nábytek, kamna, sporáky).
Lidová architektura a stavitelství v ČR
Lidovou architekturou rozumíme stavební fond tvořený zpravidla historickými stavbami postavenými za použití místně dostupných materiálů a to způsobem, který se v určité době nebo po určitou dobu stal místně tradičním z hlediska provedení, detailů i architektonického výrazu. Lidová architektura je součástí lidového stavitelství, jehož význam je zpravidla chápán šířeji, zahrnující rovněž nehmotné projevy stavební činnosti. Namísto doslovného „folk architecture“ se anglicky zpravidla překládá jako „vernacular architecture„, odtud též pojem vernakulární architektura. Ta je však v některých oblastech chápána šířeji jako regionální architektura, případně místně tradiční architektura. Německy se užívá jak překlad „traditionelle Architektur“ tak „Volksarchitektur„.
V České republice dlouhodobě užívaný termín přitom zahrnuje i jeden z podstatných rysů tohoto stavitelství. Tímto je provádění lidové stavby stavitelem bez teoretické odborné průpravy, majícím znalosti především praktické. Tímto se lidová architektura zásadně odlišuje od architektury slohové, jejíž stavby byly vedeny ve oboru akademicky školenými staviteli.