Větrné mlýny a mlynářství – rozšíření větrných mlýnů v ČR a historické mapy
V porovnání s vodními mlýny nebyly větrné mlýny na území Čech, Moravy a Slezska zdaleka tolik rozšířené. Navíc byly stavby větrných mlýnů soustředěny pouze v oblastech s vhodnými povětrnostními podmínkami. Původní rozšíření lze dobře sledovat na historických mapách ČR.
Historie do 2. světové války
Historii větrných mlýnů (i starších vodních) předcházely ruční drtiče a otočné mlýnky. Za přímého předchůdce však můžeme považovat až vynález větrného kola, sloužícího u nás k pohonu mlýnského složení dokonce ještě v období 2. světové války.
Počátky mlýnů a vynález kola
Vedle lidské síly (ruční žernovy) nahrazované zvířecí silou (tažné žentoury) je velmi starého původu rovněž využití přírodního zdroje energie – vody nebo větru. K nejstaršímu užití větrného kola (ještě ve vodorovné poloze) dochází pravděpodobně v oblasti Orientu a to v souvislosti s nedostatkem vody.
Podstatně později se objevují větrná kola na větrných mlýnech určených k mletí, přičemž alespoň v Evropě je můžeme snadněji vysledovat až od středověkého období.
Historie větrných mlýnů v ČR
foto: Větrný mlýn ve středověku
Dosud nejstarší nalezené zobrazení větrného mlýna v Čechách (zcela vpravo) – Kutnohorská bible z roku 1489
Muzeum Kroměřížska – Rymice, okres Kroměříž, Fotokopie © MaČe • fotogalerie
Nejstarší věrohodná písemná zpráva o větrných mlýnech na území ČR pochází z poslední čtvrtiny 13. století, kdy je neznámým pokračovatelem Kosmovy kroniky uváděna stavba větrného mlýna na zahradě Strahovského kláštera. Kláštery ostatně představovaly po celé středověké období významná centra kultury, vzdělanosti i styků s okolními zeměmi. Prostřednictvím klášterů došlo rovněž k dřívějšímu rozšíření vodních mlýnů.
Dřevěný a zděný větrný mlýn
Nejstarší doklady užití dřevěného větrného mlýna německého typu na území ČR představují ikonografická zobrazení ze 16. století. V případě zděného větrného mlýna holandského typu spadají doklady až do období 18. století. K jistému upřesnění časového určení může samozřejmě přispět i pokračující bádání a archeologické průzkumy zaniklých lokalit.
Větrné mlýny na venkově
foto: Větrný mlýn z 19. století
Kopie větrného mlýna z Kladník s datací vyrytou do původního trámu. Kromě monogramu je v rytém zrcadle též vročení LETA PANE 1819.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie
V běžném venkovském prostředí dochází k rozšíření větrných mlýnů až v období po nařízení císaře Josefa II. z roku 1784, ze kterého vyplývala pro obce povinnost zabezpečení výroby mouky. V obcích s nevhodnými podmínkami pro stavbu vodního mlýna měl být postaven právě větrný mlýn.
Většina dodnes dochovaných větrných mlýnů v ČR pochází převážně až z 1. poloviny 19. století, jak dokládají jejich přímé datace na trámech nebo v kameni.
Motory a mlýnky s turbínou
Ukončování větrného pohonu v historických větrných mlýnech lze datovat od přelomu 19. a 20. století. V důsledku postupující průmyslové revoluce dochází i ve venkovském prostředí k nahrazení větrného kola větrným motorem – turbínou. Zároveň v tomto období vznikají v méně hospodářsky vyspělejších horských oblastech severovýchodní Moravy malé větrné mlýnky s turbínou, které však rovněž nebývale rychle zastarávají. Zakládání moderních turbínových mlýnů znamená omezení funkce starších mlýnů, ve kterých se již pouze šrotuje a po zavedení elektrických šrotovníků do zemědělských usedlostí je jejich provoz ukončen docela.
Zapečetění a 2. světová válka
V souladu s postupem technologických inovací jako první zaniká výroba ve větrných mlýnech na území Čech, zatímco na Moravě se šrotuje až do zapečetění mlýnů protektorátní vládou ve válečném roce 1941.
Rozšíření větrných mlýnů v ČR
mapa: Mapa stabilního katastru
Dřevěné větrné mlýny na historické mapě stabilního katastru z roku 1827. Mapa dobře ilustruje i polohu mlýnů, lesa a obce.
Obec Klobouky, okres Břeclav, http://archivnimapy.cuzk.cz
Větrné mlýny byly na území dnešní České republiky budovány výhradně na návrších a návětrných rovinách s vhodnými povětrnostními podmínkami a bez dostupnosti vodních toků. Pro stavbu vodních mlýnů však nebyly vhodné ani vodní toky na dlouhou dobu v zimě zamrzající, v období tání pravidelně se rozvodňující nebo naopak v období sucha ztrácejících na vydatnosti.
Zároveň se vždy jednalo o otevřené prostory bez překážek stojících ve směru převládající povětrnosti, ať se již mohlo jednat o okolní vrcholky, lesní porost a v neposlední řadě i stavební objekty. Současně si však větrné mlýny musely udržel i snadnou dostupnost z obce, u které byly vystavěny.
Mlýny na Moravě a ve Slezsku
mapa: Mapa III. vojenského mapování
Větrné mlýny zachycené historickou mapou III. vojenského mapování, pořízenou pro Moravu v letech 1876-1878.
Obec Klobouky, okres Břeclav, http://mapy.vugtk.cz
Jako vhodnými se pro větrné mlýny ukázaly zejména oblasti na střední a severovýchodní Moravě a ve Slezsku – Moravská brána, Opavské Slezsko, Pomoraví i jinde, kde je v současnosti dle písemných a mapových pramenů doloženo celkem přes 700 lokalit s větrnými mlýny. Některé obce přitom měly větrných mlýnů i několik.
Oblast největšího výskytu mlýnů na Moravě leží severovýchodně a severně od Kroměříže a sahá až k Opavě, kde navazuje na velké rozšíření dřevěných větrných mlýnů v jižní části dnešního Polska.
Větrné mlýny v Čechách
Větrné mlýny jsou ovšem doloženy a dochovány i v oblasti severních a severovýchodních Čech. Početné zastoupení mlýnů poháněných větrem je však oproti Moravě a Slezsku podstatně menší, přibližně třetinové. Z dochovaných mlýnů přitom jednoznačně převažují větrné mlýny zděné konstrukce. Důvodem menšího počtu větrných mlýnů v Čechách je především zeměpisná poloha, neboť Česká kotlina obklopena téměř ze všech stran pohořími nebyla pro stavby větrných mlýnů příliš vhodná.
Historické mapy Čech, Moravy a Slezska
Vedle nejrůznějších archivních fondů a sbírek jsou z hlediska rozšíření mlýnů mimořádně důležité zejména v současnosti již na internetu běžně dostupné historické mapy Čech, Moravy a Slezska. Mezi těmito uveďme především v novém okně otevírané:
- Mapy I., II., a III. vojenského mapování na GEOLAB
- Mapa III. vojenského mapování ve Virtuální mapové sbírce
- Mapy Stabilního katastru na stránkách ČÚZK
Větrné mlýny v zahraničí
S historickými větrnými mlýny se můžeme samozřejmě setkat i mimo území ČR, zejména pak v případě přímořských nebo přioceánských zemí. Jejich rozšíření je zde často výrazně početnější, neboť jsou k tomuto na pobřeží vhodnější povětrnostní podmínky.
Mezi těmito zeměmi jmenujme např. Anglii, Francii, Německo, Španělsko nebo Nizozemí. V případě Nizozemí se však ve skutečnosti často jedná o vodní čerpadla hnaná větrem a nikoliv stavby větrných mlýnů určených k mletí obilného zrna. Obdobně je tomu v Americe a Austrálii, kde jsou užívány především větrné motory pohánějící nejrůznější zařízení – mlecí, čerpací i jiné funkce.
Dochované a zaniklé mlýny ČR
Většina větrných mlýnů na území Čech, Moravy a Slezska bohužel zcela zanikla, a to více jako 90 %. Zbývající část byla přestavěna a jen nepatrný počet se dochoval v původní podobě včetně vnitřního vybavení.
Dochované větrné mlýny na území ČR
Z celkového počtu dřevěných a zděných větrných mlýnů zahrnujícího dle posledních údajů více než 1 000 lokalit na území ČR se dochovalo pouze několik desítek. Uváděno je přibližně 80 lokalit, na kterých je větrný mlýn nebo alespoň část fyzicky dochována. Pokud vezmeme v úvahu dochované technologické vybavení mlýna, počet klesá až na 23 větrných mlýnů – v Čechách přitom pouze jeden (zdroj.: Doubek Jan, Nové poznatky o technologickém vybavení větrných mlýnů).
Přestavěné a zaniklé větrné mlýny v ČR
foto: Větrný mlýn – model v muzeu
Expozice větrných mlýnů v přízemí tvrze v Rymicích. Tvrz a nedaleký skanzen v Hejnici je součástí Muzea Kroměřížska.
Obec Rymice, okres Kroměříž, Foto: MaČe • fotogalerie
Většina historických větrných mlýnů tedy beze zbytku zanikla a značná část byla výrazně přestavěna, v případě zděných mlýnů především ve formě adaptace pro účely bydlení nebo chalupaření.
S tímto souviselo často úplné odstranění vnitřního technologického vybavení a dodatečné prorážení okenních otvorů pro přirozené osvětlení.
Mlýny na místě a transferované
Kulturní památky
Za kulturní památku je v současnosti prohlášeno 51 větrných mlýnů včetně zřícenin (údaj z ledna 2011), přičemž některé jsou veřejnosti přístupné jako součást muzejní expozice in situ (na původním místě). Kromě těchto se tématu větrných mlýnů samozřejmě věnují rovněž krajská, regionální či oblastní muzea, pořádající ve svých prostorách řadu stálých nebo časově omezených výstav.
Muzea v přírodě
foto: Větrný mlýn ve skanzenu
Dřevěný větrný mlýn se čtyřmi perutěmi přemístěný do areálu skanzenu v Rymicích z území sousední obce Bořenovice.
Obec Rymice, okres Kroměříž, Foto: MaČe • fotogalerie
Některé z veřejnosti přístupných větrných mlýnů stojí na původním místě, zatímco jiné mlýny byly zachráněny přemístěním do nejbližšího skanzenu. Transfer se samozřejmě dotýkal jen dřevěných mlýnů a příkladem může být Muzeum Kroměřížska se skanzenem v Rymicích nebo skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. V případě Rožnova pod Radhoštěm se jedná o téměř úplnou kopii mlýnské stavby z Kladník, avšak s originálním mlecím zařízením.
Autor textu a fotodokumentace k Větrné mlýny a čerpadla, mlynářství © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
Podrobnější informace o větrných mlýnech včetně soupisu lokalit s dochovanými i zaniklými mlýny lze nalézt na stránce www.povetrnik.cz, spravované Klubem přátel Technického muzea v Brně – sekce větrné mlýny.
Literatura a odkazy k tématu:
FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.
Windmill. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-11-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Watermill
List of windmill. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-11-24]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/List_of_windmill
){kind=link}