Pastevectví a salašnictví – letoviska a sezónní stavby salaše

Historické osídlení Beskyd s výjimkou údolních poloh tvoří pastevecká nebo salašnická hospodářství. Nářečně zvaná letoviska či stániska jsou rozptýlena na svazích či náhorních planinách. V návaznosti na starobylé zvyklosti se zde však vyskytují i tzv. rodinné shluky, reprezentující již soustředěné formy zástavby.

Pastevecké (salašnické) hospodářství

Salašnické hospodářství tvoří stavby a pozemky určené k horskému pastýřskému chovu ovcí. Pastýřský chov ovcí v oblasti Beskyd souvisí s valašskou kolonizací neúrodných oblastí severovýchodní Moravy, ke které docházelo nejdříve od konce středověkého období. Nížinné polohy však byly osídleny již dříve domácím obyvatelstvem věnujícím se tradičnímu zemědělství.

Jednotlivé hospodářství situované uprostřed odlehlých horských pastvin a luk a určené k sezónní pastvě dobytka je v místním nářečí nazýváno též letovisko či stánisko.

Sezónní stavby

Letovisko či stánisko tvoří sezónní hospodářské stavby a objekt plnící funkci bydlení, který je zpočátku užíván pouze po dobu letních měsíců – sezónní obydlí. Stálé bydlení zůstává umístěno v domě náležejícím k usedlosti situované v údolních polohách. Hospodářské stavby jsou zastoupeny především letními chlévy určenými pro hospodářská zvířata. Pokud jsou chlévy určeny pro ovce, mluvíme již o ovčínech. Specifickou formu sezónního hospodářství představuje salaš (na Slovensku je salaší nazývána i stavba ovčína).

S mnohými historickými stavbami reprezentujícími sezónní i stálé hospodářství v oblasti Beskyd se můžeme kromě posledních dochovaných příkladů v terénu seznámit i ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Konkrétně pak v největším areálu nazvaném Valašská dědina, do kterého byla soustředěna řada staveb ohrožených bezprostředním zánikem.

foto: Sezónní objekt

Drobný stavební objekt hospodářské funkce. Sezónní charakter prozrazují ližnice umožňující snadné přemístění.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín

Salaš, chov ovcí a salašnické stavby

Salaš je základní hospodářskou jednotkou pastýřského (tedy nikoliv chlévního) chovu ovcí v horských oblastech Karpat. Na našem území je tvořena salašnickými stavbami a ohrazenými pozemky v oblasti Beskyd.

Salašnické stavby jsou stavby určené k horskému pastýřství v karpatské oblasti, kde tvoří nedílnou součást tzv. karpatské salašnické kultury. Jedná se o prosté stavby sezónního charakteru, vyznačující se odlehlou polohou a jednoduchou dřevěnou konstrukcí. Zpravidla se jedná o konstrukci roubenou z klád nebo trámů či později jednoduše bedněnou z prken. Střecha jednoduchého tvaru je opatřena šindelovou krytinou.

Salašnické stavby slouží k ustájení a uhlídání stáda ovcí i dalším činnostem souvisejících se zajištěním hospodářského provozu. Nejdůležitějšími salašnickými stavbami je koliba a košár, které byly budovány jako pevné nebo přemístitelné objekty. K dalším stavebním objektům může náležet např. pajta.

Koliba – bydlení a práce

Stavba koliby slouží k sezónnímu bydlení pastýřů a zpracování mléčných produktů (ovčí sýry aj.). Nejstarší doklady o kolibách na našem území pocházejí z 17. století. Později mohla tato stavba sloužit i výměnkářům nebo být pronajímána hoferům (hofer je nájemník či podruh).

Po stavební stránce byly koliby řešeny jako jednoprostorové nebo dvouprostorové stavby. Přední část nebo prostora koliby sloužila k přespávání, přípravě stravy a zpracování mléčných produktů. Za těmito účely byla vybavena lavicemi na spaní, otevřeným ohništěm a kotlem. Zadní část nebo menší prostora sloužila k ukládání hotových mléčných výrobků a uskladnění nádob sloužících k jejich výrobě. Zpravidla se zde nalézá i police na dozrávání ovčího sýra.

Košár – ohrada pro ovce

Košár je nepřenosná nebo přenosná ohrada pro ovce umístěná na pastvině, louce nebo poli. Ohrazení je v podstatě tvořeno dřevěným plotem postaveným na oválném nebo kruhovém půdorysu. K výrobě dřevěné ohrady je užíváno proutí, větve, štípy nebo prkna, podle čehož rozlišujeme i jednotlivé typy košárů. Nejstarší zprávy o košárech na našem území pocházejí ze 16. století a přirozeně tak předchází stavbám kolib.

Hlavní funkce košáru je uzavření stáda ovcí během noci. Je však užíván i z dalších důvodů, vyžadujících rovněž soustředění ovcí na jenom místě. Může se přitom jednat o jejich dojení, stříhání, veterinární úkony nebo v případě přenosných košárů rovněž o speciální vyhnojovací techniku pojmenovanou podle tohoto jako košárování.

Pajta – přístřešek pro ovce

Pajta je v místním nářečí nazýván otevřený dřevěný přístřešek na salaši, sloužící k ochraně ovcí před nepříznivým počasím.

Literatura a odkazy k tématu:

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole Pastevectví (salašnictví) – sezónnní stavby pro ovce © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Vliv zemědělství na utváření venkovského prostředí, sídel a staveb [přednáška], Praha: 2010

Poznámky a citace k příspěvku:

Podkladem ke zpracování této kapitoly byla zejména jednotlivá hesla z publikace Encyklopedie Lidová architektura autorů Václava Frolce a Josefa Vařeky.

Literatura a odkazy k tématu:

Shepherd. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Shepherd

Pastoralism. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pastoralism

Transhumance. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Transhumance

Sheep farming. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Sheep_farming

Domestication of the sheep. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2025-4-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Domestication_of_the_sheep