Kovárna a hamr, kovářství a kováři – kovářská dílna a její vybavení

Kovárna je stavba nebo jen samostatná prostora sloužící pro výrobu nářadí či nástrojů, opravování zemědělských vozů i starších kovových výrobků. Dříve kovárny sloužily především k podkování tažného hovězího dobytka a koní, přičemž podkovářství bylo specializovaným řemeslem souvisejícím s kovářstvím.

V současnosti se kovářská výroba soustřeďuje spíše na umělecké kovářství, jako jsou ozdobné mříže, ploty, branky a zábradlí. Ruční zpracování železa bylo přitom již často vystřídáno zpracováním strojním.

Rozšíření a umístění kováren

S ohledem na běžnou potřebu podkovářských a kovářských výrobků využívaných v zemědělství nebo zámečnických výrobků určených pro stavební výrobu stávala kovárna téměř v každé vesnici.

Původně bylo upřednostňováno situování přímo uprostřed návesního prostoru, později je však běžné umístění na okraji vesnice. K odlehlejšímu situování vedly zejména protipožární důvody, protože se v kovárně pracovalo s otevřených ohněm zvyšujícím podstatnou měrou riziko požáru. Kromě vesnic stávaly kovárny rovněž u hradišť a hradů.

Ačkoliv provoz kováren obvykle nebyl umístěn pod společnou střechou s chalupou kováře, z provozních důvodů zpravidla stávaly nedaleko.

Dřevěné a zděné kovárny

Staré kovárny jednoduchého půdorysu byly roubené nebo rámové konstrukce se stropem nebo bezestropé. Mladší stavby kováren byly zděné a často zaklenuté.

U obou materiálových typů byla před vlastním prostorem kovárny plocha pro kování dobytka. V prvním případě se zpravidla jednalo o otevřenou dřevěnou verandu a ve druhém o zděné loubí. Mezi tento typ patří i kovárny charakterizující oblast jižních Čech a vyznačující se jedním klenutým obloukem vynášejícím zděný štít. V některých případech došlo k zazdění tohoto oblouku a původní funkce objektu nemusí být na první pohled zřejmá.

Křiváčkárna

Specifickým typem kovárny v oblasti Valašska je tzv. křiváčkárna, představující drobný objekt kovárničky s výhni k výrobě nožů zvaných křiváky. [1]

Výheň, měchy a kovadlina

Interiér kovárny přístupný obyčejně z průčelní stěny tvoří kovářská dílna vybavená výhní, měchy a kovadlinou. Kovářská výheň byla provedena jako vyhloubená díra nebo zděné topeniště krbového typu, ve kterém se topilo dřevěným a později běžným uhlím. Do výhně se vzduch foukal (dmýchal) pomocí měchů vyrobených ze dřeva a kůže. Jako výheň byl někdy nazýván nejen kovářský oheň, ale rovněž celá kovárna. [1]

Kovadlina byla v horní části opatřena tzv. dráhou, ve které byl jeden nebo dva otvory různé velikosti. Otvory sloužily pro nasazení pomocného nářadí a rovněž jako tvz. průbojníky, určené pro vyrážení kolíků nebo závlaček. Koncová část kovadliny byly oblá ve tvaru rohu a sloužila k ohýbání kovového výrobku do požadovaného tvaru.

Vedle kovadliny byla v kovářské dílně rovněž početná řada souvisejícího nářadí a náčiní, jako jsou kladiva, kleště, kovářský nůž, svěrák či brusný kámen. Nechyběl samozřejmě ani surový materiál určený ke zpracování a vodou naplněná nádrž sloužící k ochlazení rozpálené suroviny, z níž byly železné výrobky vyráběny.

Hamry

Název pochází z německého der Hammer, tj. kladivo, buchar. Hamr je vodní kovárna s kovadlinou, na kterou dopadá velké kladivo poháněné vodním kolem na hřídeli. V rámci téhož provozu může další vodní kolo pohánět brusku a měchy kovářské výhně. [1]

Památky a skanzeny v ČR

Památkově chráněné stavby historických kováren nalezneme v řadě obcí. Příkladem může být obec Nové Hrady s kovárnou přímo při cestě k hradu nebo obec Těšany, ve které je kovárna situována jižně od návsi.

Objekty kováren můžeme nalézt rovněž v muzeích v přírodě, které se soustřeďují na technické stavby. Příkladem může být skanzen Rožnov pod Radhoštěm, kde vedle kovárny nalezneme i hamr. Hamr je rovněž k vidění ve skanzenu Vysočina, a to konkrétně v místní části s příznačným názvem Svobodné Hamry.

Na existenci hamru odkazují i místní názvy další obcí, např. Hamr na Jezeře atd.

Autor textu a fotodokumentace k Kovářství – kovárny pro železářskou výrobu © Martin Čerňanský

Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:

ČERŇANSKÝ, Martin. Vliv zemědělství na utváření venkovského prostředí, sídel a staveb [přednáška], Praha: 2010

Poznámky a citace k příspěvku:

[1] FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Literatura a odkazy k tématu:

Kovářství. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kovářství

Forge. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Forge

Catalan forge. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Catalan_forge

Hammer mill. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Hammer_mill

Anvil. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Anvil

Farrier. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-5-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Farrier