Slované a osídlení našich zemí – slovanské rodové dvorce, vsi a hradiště

V období 5. až 6. století našeho letopočtu dochází k osídlení prvními slovanskými kmeny, pronikajícími na naše území od závěrečné fáze stěhování národů. Se Slovany jsou již neodmyslitelně spjaty počátky české státnosti a základy raně středověké předrománské kultury.

Osídlení Čech a Moravy Slovany

foto: Slované – polozemnice

Březno u Loun – rekonstrukce slovanské polozemnice v archeologickém skanzenu, cca 6 století našeho letopočtu
Dědictví zemědělské kultury, Foto © MaČe • fotogalerie

Přichazející Slované výrazněji měnící podobu naší krajiny ponejprve přirozeně osídlují nejméně zalesněné a současně nejteplejší a nejúrodnější oblastech země s vydatnými vodními toky.

V Čechách mezi tyto oblasti náleží především úrodné Polabí a Pohoří, na Moravě Podyjí a Pomoraví. Důležitým historickým mezníkem je sjednocení slovanským kmenů a vznik Sámovy říše.

Slovanské rodové dvorce a vsi

Nejstarší formu slovanského osídlení s velkou pravděpodobností představují rozptýlené rodové dvorce, později tvořící základ rodových vsí. Rodové vsi si na základě archeologických průzkumů můžeme představit jako volnější seskupení (tzv. shluky) jednoduchých staveb sloužících bydlení a skladovacím hospodářských funkcím (přístřešky nad obilními jámami). Stodoly a chlévy se v tradiční podobě však ještě nevyskytují.

Opevněná slovanská hradiště

Slovanské kmeny zakládají rovněž opevněná hradiště, představující důležitá mocenská i správní centra a plnící zároveň funkci chráněného útočiště. Za tímto účelem je možno předpokládat komunikační vazbu na okolní rodové vsi.

Autor textu a fotodokumentace (s vyjímkou černobílých snímků) ke kapitole
Příchod slovanských kmenů © Martin Čerňanský

Literatura a odkazy:

Dějiny zemí Koruny české I. © Vratislav Vaníček, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Ivan Rada