Doba bronzová, železná a římská, Slované, hradiště a rodové dvorce
Po pravěkém období následuje doba bronzová, železná a římská. Slované pronikají na naše území od závěrečné fáze stěhování národů, přičemž k osídlení slovanskými kmeny dochází v 6. století našeho letopočtu. Se Slovany jsou již neodmyslitelně spjaty počátky české státnosti a základy raně středověké předrománské kultury.
Zdokonalení zemědělství, příchod Slovanů a nástup feudalismu
Doba bronzová
(~ 2. tisíciletí př.n.l. – 8 století př.n.l)
Doba bronzová – únětická, mohylová a knovízká kultura
Mladší a starší doba bronzová je období, která u nás trvá orientačně od 2. tisíciletí do 8. století př.n.l. Důležitým mezníkem je používání bronzových nástrojů a s tímto související zdokonalení obdělávání půdy.
Objev bronzu a starověké civilizace
Výroba bronzu odléváním z mědi a cínu se rozšířila do oblasti střední Evropy z Blízkého východu a Středomoří, obývaných řadou vyspělých starověkých kultur. Z těchto důvodů bývá i doba bronzová u nás zařazena do období starověku, přestože jindy je tento výraz spjat pouze s obdobím vzniku a rozvoje prvních civilizací ve výše uvedených oblastech. Časově je starověk vymezen pozdní dobou kamennou (znalost písma) a počátkem středověkého období (stěhování národů a rozpad římské říše).
Zbraně a nástroje, řemesla a obchod
Bronz jako materiál trvanlivější a pevnější než kámen znamená nejen výrobu nových zbraní, ale rovněž nástrojů. Kovové nástroje usnadňují a urychlují osídlovací proces (kácení stromů), výstavbu obydlí i obhospodařování půdy. Zároveň jsou s jeho výrobou spjata rukodělná řemesla (kovotepectví, slévačství) i směnný obchod.
Únětická a mohylová kultura
Starší dobu bronzovou u nás charakterizuje únětická kultura, pronikající i do oblastí bez dosavadního trvalého osídlení. Střední dobu bronzovou zastupuje mohylová kultura, pojmenovaná podle mohyl stavěných nad hroby.
Knovízká, velatická a lužická kultura
V období mladší doby bronzové se na našem území vyskytuje řada dalších archeologických kultur, vyznačujících se odlišnými způsoby pohřbívání. Mezi tyto kultury pojmenovávané zpravidla podle míst nalezišť náleží kultura knovízká (žárové hroby i kostrové pohřbívání), milavečská, velatická a kultura lužická (pohřbívání spalováním a zakopáváním popele v urnách do posvátných polí, též tzv. lid popelnicových polí)
Doba železná
(~ 8. století př.n.l – 0)
Mladší a starší dobou železnou nazýváme období trvající na našem území cca od 8 století př.n.l do přelomu našeho letopočtu (0). Důležitým mezníkem je výroba železných nástrojů. Pokračuje zdokonalování zemědělství na principu trojpolního systému i rozvoj řemesel a obchodu.
Halštatská kultura a starší doba železná
Starší doba železná je na značné častí evropského území ve znamení halštatského stylu (podle pohřebiště Hallstatt v dnešním Rakousku), přičemž naše území zůstává nadále rozčleněno do několika kulturních okruhů.
Keltská kultura a mladší doba železná
Akropole pravěkého osídlení na vrchu Hradiště – Závist. Areál pravěkých sídlišt, hradišt a keltského oppida byl prohlášen za Národní kulturní památku.
Informační tabule Středočeský kraj, Fotokopie © MaČe • fotogalerie
Mladší doba železná, nazývaná podle naleziště La Tene (dnešní Švýcarsko) dobou laténskou, je ve střední Evropě obdobím Keltů.
Expandující keltské kmeny se dostávají do kontaktů s vyspělou antickou kulturou a objevují se v dílech antických autorů, představujících první písemné prameny.
Předslovanská zeměpisná jména
Podle keltského kmene Bójů tak začínají Římané označovat naši zemi jako zemi Bójů – latinsky Bohemia. Předslovanského původu, otázkou zda právě keltského, jsou rovněž některá další zeměpisná jména, především větších vodních toků (Labe, Vltava, Ohře, Jizera, Morava) a horstev (Krkonoše).
Keltové a opevněná hradiště – oppida
foto: Akropole na Závisti
Z důvodu ochrany před klimatickými vlivy i vandalstvím byl terén uveden do stavu před výzkumem. Umístěny signalizační kameny a informační tabule.
Velké Břežany, okres Praha-západ, Foto © MaČe • fotogalerie
Na našem území se Keltové objevují asi ve 4 století př.n.l a jako ostatní kmeny obsazují nejúrodnější oblasti země. Později zde budují svá opevněná hradiště, často v lokalitách staršího pravěkého osídlení. Pro keltské hradiště se opět vžilo pojmenování římského původu – oppidum.
Na území keltského kmene bylo stavěno několik oppid různé velikosti, představujích náboženská, obchodní, správní i vojenská centra zároveň. Keltové ovládají řadu řemesel (kovářství, hrnčířství) i obchod (využití kola a tedy povozů). S tímto souvisí rovněž znalost hrnčířského kruhu.
Germánské kmeny
Z našeho území je rozvinutá keltská civilizace pravděpodobně vytlačena útoky germánských kmenů v 1.století před naším letopočtem, přičemž nastává období civilizačního propadu.
Doba římská a stěhování národů
V prvních staletích našeho letopočtu jsou na našem území rozptýleny germánské kmeny ohrožované Římany (doba římská, cca 0 – 400 n.l) a posléze asijskými kmeny. Jejich opakující se nájezdy vedou k přesunu rodů a nastává tzv. stěhování národů.
Přelom letopočtu a germánské kmeny
Na přelomu letopočtu není germánské osídlení našeho území jednotné, v Čechách převažují Markomani a na Moravě Kvádové. S ohledem na civilizační propad oproti Keltské kultuře z mladší doby železné nedochází k zásadnímu zdokonalování přibytků ani pokroku v zemědělství.
Doba římská a asijské kmeny
V průběhu následujících staletí naopak převažují vnitřní rozbroje mezi germánskými kmeny i neúspěšná snaha Římanů po rozšíření svojí moci – doba římská. Do Evropy pronikají rovněž kočovné asijské kmeny (Húnové), které jsou později spojenectvím Germánů a Římanů poraženy.
Doba stěhování národů
Nájezdy východoasijských kmenů i nedostatek obživy ve starém sídelním prostoru však vedly k přesunům lidských rodů, pojmenovaných později pro svoji intenzitu jako stěhování národů. V jeho průběhu se naše území ocitá mimo hlavní centra hospodářského i kulturního rozvoje Evropy. Není zde souvislejší ani stálejší osídlení a v zemědělství převažují hlavně výdobytky minulých období.
Slované a slovanské kmeny
Až v samém závěru nepříliš klidného období stěhování národů dochází k postupnému pronikání nových kolonistů i na naše území a příchodu prvních slovanských kmenů. Přichazející Slované výrazněji měnící podobu naší krajiny ponejprve přirozeně osídlují nejméně zalesněné a současně nejteplejší a nejúrodnější oblastech země s vydatnými vodními toky.
V Čechách mezi tyto oblasti náleží především úrodné Polabí a Pohoří, na Moravě Podyjí a Pomoraví. Důležitým historickým mezníkem je sjednocení slovanským kmenů a vznik Sámovy říše.
Rodové dvorce a vsi
Nejstarší formu slovanského osídlení s velkou pravděpodobností představují rozptýlené rodové dvorce, později tvořící základ rodových vsí. Rodové vsi si na základě archeologických průzkumů můžeme představit jako volnější seskupení (tzv. shluky) jednoduchých staveb sloužících bydlení a skladovacím hospodářských funkcím (přístřešky nad obilními jámami). Stodoly a chlévy se v tradiční podobě však ještě nevyskytují.
Opevněná hradiště
Slovanské kmeny zakládají rovněž opevněná hradiště, představující důležitá mocenská i správní centra a plnící zároveň funkci chráněného útočiště. Za tímto účelem je možno předpokládat komunikační vazbu na okolní rodové vsi.
Velkomoravská říše
(833 až cca 907)
Přibližně v době zakládání Velkomoravské říše zaniká rodový řád. V pozdějším období v důsledku toho mizí i společné vlastnictví půdy.
Autor textu a fotodokumentace (s vyjímkou černobílých snímků) ke kapitole Příchod slovanských kmenů © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
Doba bronzová na území Česka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba bronzová na území Česka
Starší doba železná na území Česka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Starší doba železná na území Česka
Doba římská na území Česka. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba římská na území Česka
Literatura a odkazy k tématu:
Dějiny zemí Koruny české I. © Vratislav Vaníček, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Ivan Rada
Bronze Age. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bronze Age
Iron Age. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-6-23]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Iron Age
