Domy jižní Moravy – přízemní a patrový jihomoravský dům

Základní domový typ se v oblasti jižní Moravy vyznačuje přízemním, polopatrovým nebo patrovým řešením. Z hlediska umístění převažuje okapová orientace domů, za kterou se však mohou skrývat starší štítově orientované domy. Dispozice domů mohou být komorového nebo špýcharového typu.

doplnit foto: Přízemní, polopatrové a patrové domy jižní Moravy, jejich výrazné dobové formy. Přehled hlavních regionů uveden na stránce domy v ČR.
Jižní Morava

Roubený dům

Starší domy s roubenou konstrukcí se v oblasti jižní Moravy dochovaly ojediněle, zpravidla v okrajových a výše položených oblastech (Luhačovicko). Zpravidla byly přitom kombinovány s trvanlivějším a nespalným materiálem – kamenem na podezdívku a hliněnou mazaninou na úpravu povrchu.

Kamenný dům na jižní Moravě

Místy mohlo být kamene použito na stavbu stěn po celé výšce, zejména v oblastech bez možnosti získat levně dostatečné množství vhodného stavebního dřeva nebo hlíny. Výrazného uplatnění nalezl kámen společně s pálenými cihlami v západní části jižní Moravy (Znojemsko), kde se kamenné domy dochovaly ještě v barokních a klasicistních formách.

Hliněný dům jižní Moravy

V nížinných oblastech náležejících k povodí velkých řek a vyznačujících se dostatečným množství naplavenin a sprašové půdy, se jako hlavního stavebního materiálu pro stavbu stěn užívala hlína. Hliněné stěny se přitom vyznačovaly různou technikou provedení, jako je pěchování hliněné mazaniny do bednění nebo zdění z válků a později nepálených cihel.

Přestože zpravidla nedosahují zvláště velkého stáří, můžeme hliněné domy ještě zařadit ke starší vrstvě jihomoravských staveb. Mezi staršími dochovanými objekty se přitom často vyskytují tzv. domy s výškou, vyznačující se sýpkovým polopatrem nad částí půdorysu. Charakteristickým znakem starších domů jižní Moravy je rovněž žudro, zajišťující ochranu vstupu do domu ve formě nevelkého architektonického útvaru kolem stavebního otvoru s dveřmi.

Střechy domů v nížinných a teplých oblastech jižní Moravy jsou valbové,kryté zpravidla došky. U domů s výškou se přitom mohou vyznačovat různou úrovní hřebene nebo okapu. Později se uplatnil rovněž sedlový tvar střechy, někdy v důsledku zakrytí vjezdu a vytvoření souvislého řadového řazení. Kromě břidlice a pálených tašek nechybí samozřejmě ani náhradní typy krytin, jako jsou vláknocementové šablony.

Cihelný dům na jižní Moravě

Mladší domy jižní Moravy jsou zděné z pálených cihel a pocházejí zpravidla z 19. století. Kromě domů opatřených omítkou s mladším plastickým dekorem po vzoru slohového tvarosloví se můžeme setkat i s domy ponechanými bez omítky, tj. v režném provedení. U těchto domů je výraz určován skladbou samotných cihel (spárořez) i provedením omítaných rámů kolem dveřních a okenních otvorů.

Někdy je pálených cihel užito i na starších hliněných domech, zejména u štítového zdiva a půdních nadezdívek. V těchto případech je hlavní římsa ve stejné výšce po celém obvodu stavby, stejně jako u starších staveb s komorou v samostatném objektu.

Hlavní regiony

Výrazné regiony jižní Moravy, zahrnující jižně položená území Jihomoravského a Zlínského kraje, reprezentuje dyjsko-svratecký dům, slovácký dům i další místní dobové formy náležející k tzv. pomoravsko-panonskému domovému typu. Ke shodnému domovému typu, označovanému též jako domový typ Pomoraví a Dolního Podyjí, náleží i domy popisované v rámci střední Moravy. Výraznými národopisnými regiony jižní Moravy je Brněnsko, Slovácko, Podluží i Uherskobrodsko.

Literatura a odkazy:

ČERŇANSKÝ, Martin, Lidová architektura a památky ČR, URN:NBN:cz-nk2008545

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *