Větrné mlýny a historické mapy – rozšíření větrných mlýnů v ČR

V porovnání s vodními mlýny nebyly větrné mlýny na území Čech, Moravy a Slezska zdaleka tolik rozšířené. Navíc byly stavby větrných mlýnů soustředěny pouze v oblastech s vhodnými povětrnostními podmínkami. Původní rozšíření lze dobře sledovat na historických mapách ČR.

Rozšíření větrných mlýnů na území ČR

mapa: Mapa stabilního katastru

Značení větrných mlýnů na mapě
Dřevěné větrné mlýny na mapě stabilního katastru z roku 1827

Dřevěné větrné mlýny na historické mapě stabilního katastru z roku 1827. Mapa dobře ilustruje i polohu mlýnů, lesa a obce.
Obec Klobouky, okres Břeclav, http://archivnimapy.cuzk.cz

Větrné mlýny byly na území dnešní České republiky budovány výhradně na návrších a návětrných rovinách s vhodnými povětrnostními podmínkami a bez dostupnosti vodních toků. Pro stavbu vodních mlýnů však nebyly vhodné ani vodní toky na dlouhou dobu v zimě zamrzající, v období tání pravidelně se rozvodňující nebo naopak v období sucha ztrácejících na vydatnosti.

Zároveň se vždy jednalo o otevřené prostory bez překážek stojících ve směru převládající povětrnosti, ať se již mohlo jednat o okolní vrcholky, lesní porost a v neposlední řadě i stavební objekty. Současně si však větrné mlýny musely udržel i snadnou dostupnost z obce, u které byly vystavěny.

Mlýny na Moravě a ve Slezsku

mapa: Mapa III. vojenského mapování

Větrné mlýny na Moravě na mapě III. vojenského mapování

Větrné mlýny zachycené historickou mapou III. vojenského mapování, pořízenou pro Moravu v letech 1876-1878.
Obec Klobouky, okres Břeclav, http://mapy.vugtk.cz

Jako vhodnými se pro větrné mlýny ukázaly zejména oblasti na střední a severovýchodní Moravě a ve Slezsku – Moravská brána, Opavské Slezsko, Pomoraví i jinde, kde je v současnosti dle písemných a mapových pramenů doloženo celkem přes 700 lokalit s větrnými mlýny. Některé obce přitom měly větrných mlýnů i několik.

Oblast největšího výskytu mlýnů na Moravě leží severovýchodně a severně od Kroměříže a sahá až k Opavě, kde navazuje na velké rozšíření dřevěných větrných mlýnů v jižní části dnešního Polska.

Větrné mlýny v Čechách

Větrné mlýny jsou ovšem doloženy a dochovány i v oblasti severních a severovýchodních Čech. Početné zastoupení mlýnů poháněných větrem je však oproti Moravě a Slezsku podstatně menší, přibližně třetinové. Z dochovaných mlýnů přitom jednoznačně převažují větrné mlýny zděné konstrukce. Důvodem menšího počtu větrných mlýnů v Čechách je především zeměpisná poloha, neboť Česká kotlina obklopena téměř ze všech stran pohořími nebyla pro stavby větrných mlýnů příliš vhodná.

Historické mapy Čech, Moravy a Slezska

Vedle nejrůznějších archivních fondů a sbírek jsou z hlediska rozšíření mlýnů mimořádně důležité zejména v současnosti již na internetu běžně dostupné historické mapy Čech, Moravy a Slezska. Mezi těmito uveďme především v novém okně otevírané:

Větrné mlýny v zahraničí

S historickými větrnými mlýny se můžeme samozřejmě setkat i mimo území ČR, zejména pak v případě přímořských nebo přioceánských zemí. Jejich rozšíření je zde často výrazně početnější, neboť jsou k tomuto na pobřeží vhodnější povětrnostní podmínky.

Mezi těmito zeměmi jmenujme např. Anglii, Francii, Německo, Španělsko nebo Nizozemí. V případě Nizozemí se však ve skutečnosti často jedná o vodní čerpadla hnaná větrem a nikoliv stavby větrných mlýnů určených k mletí obilného zrna. Obdobně je tomu v Americe a Austrálii, kde jsou užívány především větrné motory pohánějící nejrůznější zařízení – mlecí, čerpací i jiné funkce.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Mlynářství – rozšíření větrných mlýnů v ČR a historické mapy © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *