Územní rozvoj venkova – udržitelný rozvoj, životní prostředí a venkovský prostor

V České republice má venkovský charakter v závislosti na způsobu výpočtu více jak 5 000 obcí. Součet jejich katastrálních území zaujímá více než 3/4 rozlohy ČR a žije v nich více než 1/5 obyvatel. Kromě tohoto slouží venkov pro rekreaci nebo turistiku rovněž obyvatelům měst.

Ortofotomapa oblasti znehodnocené těžbou hnědého uhlí a společensky nebezpečnou snahou o prolomení hranice územně ekologických limitů. Varianta B lomu ČSA počítala dokonce se zánikem dvou vesnic v blízkosti proslulého zámku Jezeří – obcí Horní Jiřetín a Černice, okres Most (zdroj: www.mapy.cz)

Udržitelný rozvoj

S ohledem na plošně rozhodující podíl území republiky a nemalý počet stálého obyvatelstva je ochrana, obnova a trvale udržitelný rozvoj venkova zcela nezastupitelný rovněž v rámci zásad územního rozvoje jednotlivých krajů České republiky. Z uvedených důvodů zasluhuje problematika venkovských sídel a kulturní i přírodní krajiny mnohem větší pozornost v územním rozvoji jednotlivých krajů včetně limitů využití území. Zároveň zasluhuje zařazení mezi hlavní cíle a úkoly územního plánování.

Životní prostředí

Důležitost a naléhavost ochrany, obnovy a trvale udržitelného rozvoje venkova lze ilustrovat i na příkladu Ústeckého kraje. Některé regiony kraje totiž postihl v posledních desetiletých výrazně negativní vývoj, přesahující svým dopadem krajské hranice. Vedle celorepublikové situace, kterou charakterizuje

  • snížení pracovních sil v zemědělství
  • postupné vylidňování venkova

je pro část Ústeckého kraje příznačná rovněž

  • specifická pohraniční situace bývalých Sudet
  • výrazné zhoršení stavu životního prostředí

Desítky obcí znovu částečně osídlených po odsunu německého obyvatelstva byly zcela zničeny těžbou uhlí včetně královského města Mostu. Tímto došlo k prohlubení nedostatečného vztahu k přírodnímu a kulturnímu prostředí, ve kterém často neměla tehdejší poválečná generace kořeny. Zisky z těžby uhlí ku prospěchu regionu a většiny obyvatel přirozeně nepřispěly a tato část Ústeckého kraje po dlouhou dobu náležela (stejně jako okolí Ostravy) k území s nejhorším životním prostředím v Evropě. Kromě výše uvedeného charakterizuje uvedené oblasti

  • vysoká míra nezaměstnanosti
  • nízká kvalifikace pracovních sil
  • zhoršení zdravotního stavu obyvatel
  • vysoký podíl ohrožených nebo nevyužívaných staveb

Venkovský prostor

Nesmíme přitom zapomenout, že naše venkovské prostředí je až na výjimky charakterizované kulturní krajinou a hustou sítí historických sídel. Zároveň venkov plní celou řadu nenahraditelných funkcí, mezi které lze zařadit zejména:

  • bydlení včetně občanského vybavení a inženýrských sítí
  • zemědělství a lesnictví
  • drobná výroba a těžba surovin

K dalším funkcím, nabývajícím na významu a dostupným pro nejširší vrstvy obyvatel České republiky, náleží rovněž

  • rekreace
  • sportovní vyžití
  • turistický ruch

Územní plánování

Ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji venkova má mimořádně důležitý význam respektování historického vývoje sídel v územně plánovací dokumentaci. Řada územních plánů obcí se bohužel zaměřuje pouze na vymezení rozvojových ploch pro novou výstavbu, nikoliv ochranu stávajícího prostorového uspořádání zástavby.

Jen omezená pozornost je věnována problematice narušení historické půdorysné struktury včetně veřejných prostranství a možné nápravě současného stavu. Závažný problémem je rovněž zachování panoramatických hodnot úzce souvisejících se záhumenními prostory, jejiž zastavění je často navrhováno i v případě vesnických památkových rezervací a památkových zón.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Zásady územního rozvoje venkova © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *