Venkov v ČR a zemích EU – trvale udržitelný rozvoj venkova

V souvislosti s kapitolou o územním rozvoji je nutno konstatovat, že ve vyspělých státech Evropské unie je venkovu věnována daleko větší pozornost a je daleko více podporován než v případě později přijatých členských zemích včetně České republiky.

Stachy - obec na hranici CHKO Šumava

Základním rysem našeho venkovského prostředí je kulturní krajina s převahou zemědělských ploch a/nebo lesních porostů. Snímek zachycuje zvlněnou podhorskou krajinu CHKO Šumava, vystavenou trvale neudržitelnému rozvoji v důsledku nové výstavby. ObecStachy, okres Prachatice (foto: MaČe • fotogalerie)

Venkov v EU

Venkovské prostředí je v řadě západoevropských zemí vnímáno s daleko větším respektem, úměrným jeho nezastupitelnému významu pro trvale udržitelný rozvoj společnosti. Často tomu rovněž odpovídá daleko ohleduplnější přístup a citlivější řešení problémů ve venkovském prostoru.

Nepříliš uspokojivá situace našeho venkova přitom zdaleka není jen přirozeným a nevyhnutelným vývojem v důsledku společenského pokroku. Mnohé z vyspělých evropských zemí, kterým se vyhnula kolektivizace zemědělství, si naopak nadále udržují kontinuitu vývoje a tradiční podobu venkovských sídel i staveb včetně charakteru okolní krajiny.

Venkov v ČR

V našem prostředí byla pozornost bohužel dlouhou dobu soustředěna především na průmysl, především v období po 2. světové válce. Početně i ekonomicky oslabené prostředí venkova přitom nebylo z tohoto jednostranného úhlu pohledu považováno za rovnocenného partnera. Kulturní, sociální, ekologické a další faktory přitom nebyly brány v úvahu vůbec nebo jen minimálně. S výjimkou střediskových obcí přestala být dostupná řada služeb, rušeny byly školy apod.

Po dlouhou dobu byla vesnická sídla a to zejména s menším počtem obyvatel znevýhodněna nerovnoměrně přerozdělovanými finančními prostředky. Nebyla přitom zohledněna velikost katastrálního území, které obce spravují s daleko menšími počty lidských sil i finančních a materiálních zdrojů. Vlivem pomalejšího navyšování rozpočtů oproti městům došlo ke značné disproporci ve výši příjmů i kvality života. Mezi problematické jevy mnohde náleží obtížně pracovní uplatnění mladší generace i stárnutí obyvatelstva. Oproti výše uvedenému je přitom důležité:

  • zlepšení kvality života
  • podpora konkurenceschopného zemědělství
  • posílení místního ekonomického prostředí
  • vytváření pracovních míst
  • ochrana místních přírodních a kulturních zdrojů

Mezi další cíle náleží rovněž zvýšení, zlepšení nebo posílení:

  • organizační schopnosti mikroregionů
  • občanského vybavení obcí
  • občanských iniciativ
  • odbytu místní domácí produkce
  • přiměřený rozvoj turistického ruchu

Investice a rozvoj

Z hlediska trvale udržitelného rozvoje není možné vnímat venkov pouze jako ekonomicky snadno dostupné území pro investice do nových

  • průmyslových areálů
  • komerčních či zábavních center
  • obytných souborů

Z dlouhodobého hlediska mohou představovat výše uvedené investice neúměrná rizika pro tradiční podobu venkovského prostředí, mnohdy nepoměrně vyšší než jejich společenský přínos v důsledku vzniku nových pracovních míst a infrastruktury.

Neregulovaná výstavba ve volné krajině může trvale narušit krajinných ráz, v případě nevhodného umístění rovněž vesnická sídla včetně panoramatických hodnot.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Venkov v ČR a zemích EU © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *