Památky a historické stavby – stavebně-historické prostředí vesnice I.

Ze stavebně-historického hlediska můžeme naše vesnice charakterizovat řadou určujících charakteristik, jejichž společným jmenovatelem je rozmístění a podoba stavebního fondu. Umístění staveb a jejich vnější výraz je přitom odrazem historického vývoje osídlení i dějin architektury (nejen) na vesnici.

Mezi výrazné stavební dominanty vesnických sídel náleží zejména kostelní stavby. Snímek zachycuje farní kostel Sv. Filipa a Jakuba na hoře Ostrá. Obec Všeň, okres Semily (foto: MaČefotogalerie)

Mezi základní znaky našich historických vesnic náleží zejména:

Stavební dominanta

Pro většinu historických vesnic na území Čech, Moravy a Slezska je příznačná existence a dominantní kompoziční uplatnění významné stavební památky. Jedná se zpravidla o církevní nebo vrchnostenskou stavbu důležitou jak z hlediska historie obce, tak z pohledu architektonických dějin na osídlení konkrétní lokality. V naprosté většině případů se totiž jedná o velmi hodnotnou a nejstarší hmotně (fyzicky) dochovanou stavbu v obci, jejíž přínos pro neopakovatelný obraz vesnice v krajině je naprosto nezastupitelný.

Touto stavbou může být například

  • románský nebo gotický kostel
  • gotická tvrz
  • renesanční nebo barokní zámek
  • panský hospodářský dvůr

a řada dalších staveb zasluhujících nejvyšší stupeň památkové ochrany. Neméně časté již od doby původního založení historické vesnice v chráněné poloze je dominantní uplatnění přírodního útvaru (vyvýšenina, skála, ostroh), případně uplatnění krajinné a stavební dominanty současně (kostel na návrší).

Stavební fond

Vesnická sídla charakterizuje poměrně jednotná hladina zástavby, ve které jsou všechny tradiční obytné a hospodářské stavby nejvýše (jedno)patrového uspořádání. Současně se veškerá nízkopodlažní zástavba vyznačuje podobnými architektonickými formami

  • protáhlý půdorys obdélníkového tvaru
  • strmý sklon střešních rovin v rozsahu 35-45 stupňů atd.

Historický stavební fond včetně parcelace (rozdělení pozemkové držby) odrážející přírodní podmínky, konfiguraci terénu i sociální rozvrstvení obyvatelstva je nadále početně i výrazově naprosto převažující v obraze naší venkovské krajiny a má zcela určující význam pro tvářnost a identitu našeho venkovského prostředí.

Drobné stavby

Nedílnou součástí naší kulturní krajiny i zastavěného území jsou drobné sakrální stavby, vypovídající o duchovní a hodnotové orientaci založené na křesťanských základech. Příkladem mohou být četné

  • kapličky
  • boží muka
  • křížky apod.

Drobné náboženské, technické i obecní stavby představují nedílnou součást naší kulturní krajiny i sídel. Snímek zachycuje kapličku a křížek na podstavci Obec Dešov, okres Třebíč (foto: MaČe • fotogalerie)

Dalšími stavbami v krajině i vesnicích jsou drobné technické stavby, sloužící komunikaci

  • milníky
  • lávky
  • venkovní schodiště apod.

nebo doprovázející výrobní či vodohospodářské činnosti

  • zpevněné vodní náhony
  • studánky apod.

Mezi drobné stavby můžeme zařadit rovněž umělecká díla

  • sochy a sousoší – světců
  • pomníky – pomníky padlým I. a II. světové války, obětem neštěstí nebo přírodních živlů atd.

V zastavěném území – intravilánu nebo volné krajině – extravilánu se drobné stavby často nacházejí:

  • na veřejných prostranstvích – náves
  • v blízkosti významných staveb – kostel, zámek
  • v místě křížení historických cest
  • na místě významné historické události

Drobné náboženské (sakrální) stavby a pomníky bývají často doprovázeny vzrostlými stromy vysázenými po obvodě.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Historické prostředí vesnice © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *