Pavlov – jihomoravská vesnice v CHKO Pálava

Obec Pavlov leží pod Pavlovskými vrchy, strmě se zdvihajícími z prostoru Dyjsko-svrateckého úvalu od Mikulova až k Dolním Věstonicím. Níže položené území je v současnosti zatopeno vodní nádrží Nové Mlýny.

mapa: Pavlov

Pavlov na mapě stabilního katastru

Otisk mapy stabilního katastru z roku 1825, zachycující vinařskou obec tvořenou přsevážně zděnými objekty usedlostí a vinařských domů s vinnými sklepy.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Historická mapa © ČÚZKfotogalerie

Obec Pavlov a okolí

Níže položené svahy Pavlovských vrchů jsou charakterizovány četnými vinicemi a nejvyšší polohy hradními zříceninami. Jmenovitě se jedná zříceninu bývalého kralovského hradu Děvičky (Dívčí hrady) na vrchu Děvín i dále situovaný Nový hrad a Sirotčí hrádek. Zříceniny hradů představují výrazné dominanty nejen obce Pavlov, ale celé CHKO Pálava.

Samotná obec Pavlov (dříve Pollau) představuje celistvě dochovanou návesní vesnici vrcholně středověkého původu. Osídlení širšího území, jak ostatně dokládá řada proslulých archeologických nálezů ze sousedních Dolních Věstonic, je již pravěkého původu. Starší vrcholného středověku je rovněž osídlení samotné lokality, přestože její předlokační podoba odpovídající raně středověké osadě není rozpoznatelná.

V obci se dochoval mimořádně významný soubor staveb lidové architektury, pocházející původem z 16. až 19. století. V současnosti již převažuje historický stavební fond z období 18. a 19. století, zpravidla po ještě mladších stavebních úpravách. Důvodem zániku staršího stavebního fondu byly zejména události třicetileté války (vypálení a pustošení vojsky).

Selské usedlosti

foto: Selské usedlosti a kostel

Obec Pavlov se selskými usedlostmi a vinařskými domy

Pavlovskou náves vymezují štítově nebo okapově orientované domy selkých usedlostí. Hospodářské dvory byly uzavírány stodolami.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

Protáhlý a svažitý návesní prostor obce je v dolní části mírně rozšířený. Návesní čáry vymezují bloky zemědělských usedlostí, které jsoupravidelně řazeny po obou stranách veřejného prostranství. Usedlosti se vyznačujíštítovou nebo okapovou orientací zděných domů, s hloubkově navazujícími užším traktem tvořeném prostory hospodářské funkce.

Půdorysný tvar usedlostí takto nabývá úhlového tvaru, přičemž řada objektů k sobě ve starší době nebo dodnes nepřiléhá. V těchto případech slouží nezastavěný prostor vjezdu do dvora, který je uzavřen pouze zděnou branou. V případě mladší okapově orientované zástavby je volný průjezd nahrazen průjezdem krytým pod společnou střechou nebo částečně či zcela vyvinutým patrem. V zadní části byl dvůr uzavírán příčně stojící průjezdnou stodolou.

Zděné stavby

Zděné stavby budované z místního kamene a nepálených i pálených cihel se vyznačují střechami sedlového, polovalbového nebo valbového tvaru. V minulosti obvyklá slaměná krytina byla nejpozději od 19. století postupně nahrazována nespalnou krytinou (pálené tašky).

foto: Kostel v Pavlově

Kostel s gotickou architekturou věže v obci Pavlov

Věž kostela vystavěného v dolní části pavlovské návsi vymezené štítově nebo okapově orientovanými domy usedlostí.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

Pavlovské domy nesou výrazné znaky slohové architektury, včetně interiérové dispozice a výzdoby průčelí domů. Západně od návesního prostoru byly vystavěny četné nadsklepní vinařské domy a je zde rovněž barokní hřbitov.

Kostel, fara a radnice

V dolní rozšířené části návsi stojí po požáru barokně vystavěný kostel sv. Barbory,vyznačující se pozdně gotickou architekturou věže dochovanou ze starší stavby. Věž opatřená na krakorcích vyloženým ochozem s nárožními věžičkami je završená vícebokou jehlanovou helmicí.

Ještě v barokním období došlo k úpravám kostela a byla postavena fara. K úpravám došlo rovněž v následujícím období, o čemž svědčí samotné klasicistní průčelí inspirované chrámovou podobou (pilastry, vlys s triglyfy a tympanon). Výrazným historickým objektem je pod kostelem situovaná radnice,sloužící dnes jako Obecní úřad Pavlov. Ačkoliv se jedná o objekt výrazně přestavěný, dosud zaujme svým umístěním i architektonickou formou s valbovým zastřešením.

Domy usedlostí v Pavlově – uspořádání domů a výzdoba průčelí

Přestože je jihomoravská obec Pavlov zemědělskou vesnicí, vyznačují se domy zdejších usedlostí výraznými vlivy slohové architektury. Vedle výzdoby se městská architektura, zejména nedalekého Mikulova, projevuje i v dispozičním uspořádání domového půdorysu.

foto: Přízemní dům

Přízemní dům s tvarovaným štítem a vstupem z návsi

Přízemní dům s tvarovaným štítem a výzdobou průčelí. Na netradiční dispozici upozorňuje vstup z návsi.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

Dispoziční uspořádání

U některých domů se proto setkáme s obdobným typem dispozice, jakou známe z prostředí města (mázhausové domy). Vstup do domu je zde umístěn přímo ve štítovém průčelí orientovaném do veřejného prostoru, což je pro venkovské prostředí řešení veskrze netypické oproti bočním vstupu z prostoru hospodářského dvora.

Výškové uspořádání staveb

foto: Přízemní a patrové domy

Zděné přízemní a patrové domy v obci Pavlov

Štítově a okapově orientované domy přízemního i patrového uspořádání. Střechy kryty keramickou krytinou.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

Neméně zajímavý je i vývoj výškového uspořádání domů, související se změnou orientace stavby (delší stranou k návsi) a svažitostí terénu. V minulosti převažující přízemní domy jsou po změně orientace často zvyšovány o sýpkové komory, budované nad částí nebo celým půdorysem přízemí.

Posléze jsou budována plnohodnotná obytná patra,běžná rovněž u nadsklepních vinařských domů.

Domová průčelí se štíty

Zděné domy vystavěné sedláky a současně zámožnými vinaři jsou v případě štítové orientace opatřeny náročně tvarovanými štíty. Třebaže se jedná o štíty barokní zvonovité podoby, jsou často až klasicistního nebo pozdějšího původu vystavěné již za použití pálených cihel.

Situaci komplikuje zejména skutečnost, že řada starších domů nebo jejich částí mohla být nahrazena mladší výstavbou nových i historických forem. Na domových štítech se proto setkáme se staršími i mladšími daty (1597 ve vrcholu štítu zřetelně mladšího zvonovitého obrysu, 1840 na štítu do průjezdu u okapově orientované stavby, 1937 u renovovaného objektu).

Výzdoba domů a motivy

foto: Výzdoba průčelí domu

Výzdoba domového průčelí motivem vinné révy

Oblíbeným motivem výzdoby domů vinařských vesnic byla přirozeně vinná réva, zde situovaná pod parapetní římsou.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

Nedílnou součástí štítových nebo okapových průčelí domů je rovněž náročná plastická výzdoba ve formě slohových tektonických prvků nebo dalších motivů. Mezi touto výzdobou jmenujme okenní šambrány se středovými klenáky, nadokenní i podokenní římsy, kanelované pilastry, voluty, korunní římsy i pro oblast charakteristické hrozny vinné révy.

Současný stav staveb

V současné době je prostředí památkové rezervace Pavlov bohužel narušováno řadou nevhodných stavebních úprav. Jedná se zejména o odstraňování historických omítek s náročnou výzdobou průčelí, která jsou stále častěji opatřována tvrdými cementovými omítkami a doprovázena osazením plastových oken.

Velmi problematické je rovněž vytěžování přírodních a kulturních hodnot lokality. Dokládá to předimenzovaný objekt hotelu, situovaný v dolní části obce Pavlov a opatřený nesymetrickou střechou s téměř 30 vikýři. Objekt představuje vážnou urbanistickou i architektonickou závadu v obraze sídla, vyznačujícího se mimořádně harmonickým sepětím historických staveb a krajiny.

Vinařské domy a sklepy v Pavlově, barokní hřbitov

Nedílnou součástí sídelního útvaru obce Pavlov je kromě usedlostí rovněž pozoruhodný soubor vinařských domů nebo jen lisoven se sklepy. Patrové nebo přízemní stavby jsou soustředěny převážně podél České ulice, souběžné Vinařské ulice a ulice Na Cimbuří.

foto: Nadsklepní vinařské domy

Ulice patrových vinařských domů v jihomoravském Pavlově

Vinařská ulice tvořená patrovými objekty s vinařským přízemím a obytným patrem. Lisovny se sklepy místy též jako přízemní.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

Vinařské domy a sklepy

Vinařské ulice probíhají za blokem zemědělských usedlostí vymezujících svými domy severozápadní návesní frontu. Lze předpokládat, že první ulice vinařských domů vznikla později než vrcholně středověká náves.

Jejich stáří je však přesto značné, jak dokládají renesanční a barokní jádra těchto staveb. U jednoho z vinařských domů opatřeným datací rokem 1676 byla obnovena sgrafitová výzdoba. Jinde se dochovaly dvoukřídlé dveře s diagonálně kladenými prkénky na spodní svlakové vrstvě ze svislých prken. Některé ze staveb byly již bohužel nevhodně upraveny a pozbyly historickou podobu.

Materiál a konstrukce

Jako stavební materiál stěn vinařských domů nebo jen přízemních lisoven se sklepy je užito především kamene. Kamenné jsou rovněž hlavice sloužící k odvětrání sklepů.

V řadě případů je kámen kombinován s pálenými cihlami mladšího užití. Kromě valených kleneb interiéru sklepa jsou pálené cihly použity rovněž v exteriéru. Jedná se zejména o nároží, korunu zdiva, niky nebo záklenky otvorů. Cihelné záklenky mají segmentový nebo povětšinou již přímý tvar. Uplatnění nachází na zpravidla středově umístěném vstupním otvoru nebo ležatých větracích otvorech situovaných po stranách. Jako střešní krytina domů jsou veskrze již použity pálené tašky.

Přízemí domů

foto: Vinařský dům

 Vinařský dům v obci Pavlov s lisovnou a sklepem

Zděný vinařský dům se vstupem do lisovny v přízemí. Za lisovnou je umístěn vinný sklep. Patro domu plní obytnou funkci a sloužilo bydlení vinaře s rodinou.
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

V přízemí vinařských domů situovaných nejčastěji ve svažitém terénu a vyznačující se až na výjimky štítovou orientací je umístěn vstup do lisovny vinné révy.

Z lisovny přisvětlené a odvětrávané ležatými otvory krytými mříží je zpravidla šikmou nebo stupňovitou šíjí přístupný vlastní vinný sklep k uskladnění vína.

Patro domů

V patře nad sklepem se nachází vlastní bydlení vinaře s rodinou,někdy též sloužící jako výměnek nebo k pronájmu. Patro s bytem je přístupné přímo z terénu vstupními dveřmi situovanými na boční nebo zadní straně patra. Dispoziční řešení patra se vyznačuje tradičním trojdílným dělením.

Charakteristickým znakem vinařských domů je často i nika pro sošku světce, nejčastěji sv. Urbana jakožto patrona vinařů.

Barokní hřbitov s věžičkami

foto: Barokní hřbitov

Barokní hřbitov s věžičkami krytými prejzy

Zeď barokního hřbitova se vstupem opatřeným nástavcem a nárožní věžičkou krytou prejzy. V pozadí vrch Děvín se zříceninou hradu Děvičky (Dívčí hrady).
Obec Pavlov, okres Břeclav, Foto © MaČe • fotogalerie

Za vinařskými ulicemi je situován barokní hřbitov obehnaný vysokými zdmi. Půdorys hřbitova je zhruba obdélníkového tvaru, s osově umístěným vstupem směrem k obci. Opěrné pilíře a štítový nástavec je již proveden z pálených cihel. V nároží ohradní zdi jsou věžičky kryté jehlanovými střechami s prejzovou krytinou.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Památkové rezervace Jihomoravského kraje – Pavlov a vinařské domy © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *