Dobřeň – středočeská obec v CHKO Kokořínsko

Obec Dobřen leží v CHKO Kokořínsko, v prostředí výrazně modelovaném okolními vrchy (Špičák u Střezivojic, Špičák u Jestřebic) nebo roklemi a doly, tj. údolími (Střezivojský důl, Dobřeňský důl). Území situované na hranici přírodní rezervace je tvořeno převážně smíšenými lesy a zemědělskou půdou v odlesněných polohách.

Dochovaný a mimořádně hodnotný historický stavební fond obce pochází převážně z období 18. a 19. století s řadou mladších a na štítech často datovaných přestaveb z 1. čtvrtiny 20. století. Nedílnou součástí obrazu vesnice jsou vedle přírodního prostředí se vzrostlými památnými stromy rovněž drobné sakrální stavby (výklenková kaplička, křížek na kamenném podstavci), vhodně doplňující vnitřní i vnější prostředí sídelního útvaru.

mapa: Dobřeň na Mělnicku

Obec Dobřeň na mapě stabilního katastru

Mapa stabilního katastru z roku 1842 zachycující historické objekty převážně spalného, tj. dřevěného provedení.
Obec Dobřeň, okres Mělník, Historická mapa © ČÚZKfotogalerie

Půdorys obce Dobřeň

Obec Dobřeň představuje uceleně dochovanou historickou vesnici vyznačující se poměrně nepravidelným půdorysem podmíněným členitostí terénu.

Zástavba je soustředěna ve větší či menší vzdálenosti od hlavní komunikace, přičemž ve východní části obce došlo k vytvoření veřejného prostoru návesního charakteru. Rovněž pro západní část obce je vlivem staveb situovaných ve větší vzdálenosti od komunikace příznačné vytvoření volnějšího prostranství, avšak jeho charakter je v důsledku značné svažitosti terénu již zcela odlišný.

Dřevěné a zděné stavby

foto: Dobřen – západní část obce

Roubené patrové domy v podobě typické pro CHKO Kokořínsko. Stavby jsou situované ve svažitém terénu, který je charakteristický pro západní část obce.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Vlastní památková rezervace zahrnující v podstatě celou obec je tvořena významným souborem staveb lidové architektury. Mezi těmito vynikají především roubené patrové stavby v podobě typické pro oblast Kokořínska. Ke starší vrstvě zástavby můžeme ovšem zařadit i mnohé zděné konstrukce vystavěné za použití místního kamene. Početná je v současnosti rovněž mladší vrstva zástavby z pálených cihel, stejně jako řada stavebních úprav starších objektů spočívající především v přezdívání stěn nebo nové konstrukci krovu.

Roubené patrové domy

Starší vrstvu staveb obce Dobřen reprezentují celoroubené patrové domy, později kombinované s kamenným zdivem. Kamene je ovšem užito i na další stavby, zejména v souvislosti s ohrazením hospodářských dvorů.

foto: Roubený patrový dům

Celoroubený patrový dům v obci Dobřeň

Celoroubený patrový dům opatřený pavláčkou v patře. Dům je zastřešen sedlovou střechou s přesahem právě nad zkrácenou pavláčkou.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Patrové domy roubené konstrukce jsou charakteristické bílením vodorovných spár mezi trámy a vyřezávanými podstávkami (přístěnnými rámy) z profilovaných sloupků, vodorovných ližin i šikmých ztužujících pásků.

Příznačná je rovněž předsazená konstrukce pavlače situované v patře při dvorní straně domu (někdy i hospodářské stavby) a opatřená převážně plným zábradlím s profilovaným madlem. Běžné je rovněž užití jednoduše svisle bedněných štítů nebo jejich mladších úprav s uplatněním oblíbeného slunečního motivu.

Konstrukce přízemí a patra domů

Vedle roubení se můžeme v patře setkat i s uplatněním hrázděné konstrukce, avšak převažující řešení patra domů i hospodářských staveb představuje roubení za pomoci hraněných trámů. Oproti tomu je přízemí staveb (u domů zpočátku jen střední a zadní část, u hospodářských objektů v plném rozsahu) již často vystavěno nebo přezděno za použití kamenných kvádrů běžně dostupných v této oblasti skalních pískovcových masivů.

Kamenné sklepy a podezdívky

Pískovcového kamene je z důvodu zemní vlhkosti užíváno rovněž na podezdívky roubených stěn nebo pod dřevěné sloupky podstávek či otevřených kolen. V některých případech jsou původní sloupky zcela nahrazeny pilíři vyzděnými právě z pískovcových kvádrů. Ze stejného důvodu jsou od počátku přirozeně kamenné i sklepy opatřené zpravidla valenými klenbami.

Ohrazení a vjezdové brány do dvora

foto: Zděná klenutá brána

Klenutá vjezdová brána vyzděná z pískovcových kvádrů

Převážně z pískovcových kvádrů vyzděná klenutá brána vjezdu do dvora, datovaná do 1. poloviny 19. století.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Nebývale výrazné uplatnění nachází pískovcový kámen rovněž na klenutých branách vjezdů do prostoru hospodářského dvora. V některých případech dochází již ke kombinaci s pálenými cihlami, užitými rovněž na pozdější opravy.

Ohradní a opěrné zdi, sloupky u plotů

V podobě kvádrů je pískovce užíváno rovněž na ohradní či opěrné zdi, doplněný i jinak tvarovanými prvky pro krytí koruny zdiva. Většími rozměry se vyznačují plotové sloupky z tesaného pískovce, mnohdy opatřené svislou nebo zalomenou drážkou pro osazení dřevěného plotového pole.

Přestavby a mladší zděné domy

Mladší vrstvu staveb reprezentují v obci Dobřeň celozděné patrové domy vystavěné z pálených cihel a kryté pálenou střešní krytinou. Ta může být ovšem užita i na stavbách starších, zejména v souvislosti se změnou střešní konstrukce.

foto: Zděný patrový dům

Zděný patrový dům opatřený datací rokem 1876

Patrový dům zděné konstrukce, datovaný ve štítu do 2. pol. 19. století. Kromě zdiva je příznačné uplatnění nespalné taškové krytiny a segmentové záklenky oken.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Zděné stavby

Pálené cihly zpočátku užívané pouze na segmentové záklenky otvorů nebo přezdívání domových štítů či vjezdových bran jsou později používány na celé obytné a hospodářské stavby. K tomuto dochází zejména ve 2. polovině 19. století, kdy v důsledku vnější povrchové úpravy i nasazení střešní konstrukce dochází k proměně vnějšího výrazu staveb zachovávajících si ovšem tradiční architektonické formy.

Sedlové střechy bez přesahu

Pro cihelné domy zděné od počátku v celém půdorysném a výškovém rozsahu jsou již charakteristické symetricky nasazené sedlové střechy. Jejich stolicové krovy jsou tedy nad patrem již vztyčeny bez přesahu přes zápraží i pavlač, od které je při přechodu na zděnou vrstvu zástavby postupně upuštěno.

K proměnám dochází rovněž na průčelí staveb, neboť nový krov je v čelech uzavírán mezi zděné štíty mající korunu zdiva mírně přetaženou nad šikmé střešní roviny s krytinou.

Střechy s vaznicovými krovy

Pro stavební úpravy starších roubených staveb probíhající v období 1. třetiny 20. století jsou již charakteristické vaznicové krovy. Jejich krovová soustava se vyznačuje přesahem krokví přes půdorysný obvod domového patra a rovněž přesahem vaznic před štítové průčelí. V horní třetině štítu jsou přitom zpravidla osazeny vyřezávané trámky kladené ve směru vodorovném i svislém.

Náhradní a nová střešní krytina

foto: Přestavba domu

Roubený dům po přestavbě z 1. třetiny 20. století

Při přestavbě roubeného domu došlo kromě přezdění části stěn a štítu rovněž ke vztyčení nového vaznicového krovu krytého již taškovou krytinou. Přestavba
v omítce datována do roku 1925.
Dobřeň, okres Mělník, Foto © MaČe • fotogalerie

Především na starších objektech zcela či z části roubených byla původní spalná krytina zpravidla již nahrazena lehkými vláknocementovými šablonami. Pro šablony čtvercového tvaru je obvyklé diagonální kladení s výjimkou obvodu střešních rovin, kde jsou kladeny pravoúhle a s větším přesahem. Ojediněle se zde můžeme setkat rovněž s použitím šablon na obklad domového štítu.

U staveb zděných v celém rozsahu a staveb s novými nebo dostatečně dimenzovanými či zesílenými krovy je samozřejmě běžná i těžká skládaná krytina z pálených nebo vápenocementových tašek.

Autor textu a fotodokumentace ke kapitole
Mladší stavby a přestavby v památkové rezervaci Dobřeň © Martin Čerňanský

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *