Žudro je ochrana vstupu do domu nebo jiné stavby ve formě závětří

Žudro je malý blokový výstupek (závětří), který má význam především pro ochranu vstupu. Je tvořeno pilíři postavenými po obou stranách vstupního otvoru a nesoucími rovnou nebo segmentovou stříšku. Podle situování domu bylo žudro obráceno do ulice nebo dvora. V tvarování a jeho výtvarném pojetí existovaly krajové odlišnosti.

Žudro na Moravě

Na střední a jihovýchodní Moravě (a na jz. Slovensku) bylo žudro postaveno před vchodem do síně domu, samostatně stojící komory a vinné „búdy“. V některých moravských obcích v Bílých Karpatech (a na jz. Slovensku) byly klenuté výstupky také u vstupu do chléva a svědčí to o staré ochranné funkci. Žudro z jižní Hané, Slovácka a luhačovického Zálesí jeví úzké genetické souvislosti s přilehlým západoslovenským územím.

Žudro v Čechách

Obdoby žudra nalézáme v jižních Čechách, v rakouském Burgenlandu a v západním Maďarsku. Archeologicky je žudro na našem území doloženo v předměstí Sezimova Ústí (okres Tábor), opuštěného roku 1420, a v zaniklé středověké osadě Pfaffenschlag u Slavonic (okres Jindřichův Hradec) z přelomu 14. a 15. století. V jižních Čechách se žudro dochovalo u patrových zděných sýpek (nejstarší objekty pocházejí ze 16. století). Ikonograficky pak ze 17. století na vedutě Vimperku.

Také žudro je provázeno některými zvyky a obyčeji (např. u Břeclavi pokládali za bouřky do žudra sekeru ostřím a křížem přes ni lopatu, aby do domu neuhodilo). Žudro je známo pod řadou místních a nářečních pojmenování:

• Moravskoslovenské pomezí, moravskoslovensky – „dolník“, „gáněk“, „kapla“, „klebetnica“, „žebračka“, „žebráčka“, „vídanek“
• východní morava – podžudří (srov. loubí-podloubí, síň-podsín)
• jihovýchodní Morava -„rampúch“, „síňka“, „přílepek“, „výstupek“, na Slovácku „nálepek“
• jižní Čechy – „šíje“,
• jihozápadní Slovensko – „ výpustok “ (lit. 016: V. Frolec, str. 271/zcela změněn slovosled).

Nálepek

(nářečně, vých. Morava, na Těšnísku „nolepa“)

1. Žudro (Slovácko);

2. Zápraží (Kopanice);

3. Otevřené ohniště (Těšínsko) (lit. 016: V. Frolec, str. 127).

Výstupek

1. Přístěnek (nářečně, Čechy, též „vejstupek“);

2. Žudro, vchod do domu (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, str. 256).

Síňka

1. Zdrobnělina k síň;

2. Žudro (nářečně, jihovýchodní Morava) (lit. 016: V. Frolec, J. Vařeka, str. 197).

Rampúch

(nářečně, jihovýchodní Morava)

1. Žudro;

2. Otvor do sklepa, jímž se sypou brambory;

3. Ventilační otvor u vinného sklepa;

4. Klenba u stěny oddělující kuchyňský prostor s otevřeným ohniště od vlastní síně (jihozápadní Slovensko);

5. Přeneseně též trám („mandrholec“) ve zdi oddělující prostor černé kuchyně od síně, na němž sočívá zděný široký komín nad otevřeným ohništěm (jihozápadní Slovensko) (lit. 016: V. Frolec, str. 182).

Literatura a odkazy k tématu:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.