Římsa

1. Vodorovný prvek architektury, jednoduchý nebo profilovaný pás vystupující z líce zdiva, který má členící i konstrukční funkci. Původně římsa tvořila předsazený okap chránící průčelí před zatékáním. Podle polohy a účelu se rozeznává římsa:

  • soklová (podnožní), tj. při spodní části stavby
  • římsa kordónová (pásová), tj. dělící jednotlivá patra zpravidla v úrovni stropní konstrukce
  • římsa parapetní, tj. probíhající pod okny ve spodní parapetní části okenních otvorů
  • nadokenní nebo nadedveřní, tj. nad okny nebo nad vchody v horní nadpražní části okenních nebo dveřních otvorů
  • římsa hlavní (korunová či ukončující), která ukončuje stěnu v podstřeší.

Častým prvkem byla především římsa oddělující štít od spodního podlaží; uplatňovala se také při výtvarném řešení architektonických článků domu.

2. Police (nářečně) (lit. 016: V. Frolec, str. 189/kráceno).

Autor hesla Římsa z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka / doplněno o text kurzívou

rozpracovat: dřevěné římsy roubených staveb (truhlářsky opracovaný profil), římsy zděných staveb (ploché kameny nebo cihly, kamenicky opracované nebo hrubě osekané, případně přímo tvarovky, omítaní pomocí šablon, různé profily, prvky vyskládány v jedné nebo více vrstvách, režné nebo omítané pomocí šablon)

doplnit: římsa průběžná po celém obvodě stavby, jen na hlavním průčelí, pouze o šířce o málo větší než okenní či dveřní otvor, provedení z jednoho kusu (dřevo) nebo kusového staviva (kámen, cihly), případně jen v omítce, u slohové architektury s konzolami, volutami či zubořezem (odkaz na antiku),

doplnit: důležité z hlediska konstrukčního provedení krovu

doplnit: římsový profil rovněž u mansardových střech, madlo zábradlí pavlačí patrových roubených domů / MaČe