Humna nebo humno? Zahrady, cesty a pole i plocha na mlácení obilí venku nebo ve stodole

1. Původně otevřené místo s udusanou hlínou, kde se pod širým nebem mlátilo obilí

2. Mlat ve stodole, někde označuje humno celou stodolu. Z provozních důvodů podlaha zpevněna udusanou hlínou. (Morava, jižní a západní Slovensko)

3. Prostranství za stodolou (často ve tvaru humna) (vše Frolec, 1983, str. 69).

Jako humna označujeme přírodní prostředí vesnice za stodolami zemědělských usedlostí. Tvoří přechod mezi zastavěným územím sídla a nezastavěnou zemědělskou nebo lesní krajinou, tedy mezi intravilánem a extravilánem. Za stodolami jednotlivých usedlostí jsou obvykle stejně široké zahrady s ovocnými stromy, tvořící společně důležitý vegetační pás po obvodě vesnice. Zde zpravidla také procházela záhumení cesta zajišťující propojení hospodářských dvorů jednotlivých usedlostí a k těmto náležejících polností. Pokud byly ovocné stromy vysázeny jinde nebo se nejednalo o ovocnářské regiony, mohla vést okružní cesta přímo za stodolami. Prostor s polnostmi za touto cestou je zpravidla označován jako „Za humny„, jak dokládají historické mapy stabilního katastru i současné katastrální mapy obsahující rovněž pomístní názvosloví (MaČe).

Záhumení, záhumenice, záhumní

Pozemek za humny (J. Vařeka, str. 259).

Záhumenicová plužina

Pozemky náležející k jednotlivým rolnickým dvorům; táhnou se za usedlostí na hranice katastru (Frolec, 1983, str. 259)

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

ČERŇANSKÝ, Martin. PAMÁTKY A LIDOVÁ ARCHITEKTURA ČR. URN:NBN:cz-nk2008545.

Humno – Wikipedie. [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Humno