Hospoda nebo hostinec – obecní, rychtářské, formanské a plavecké hospody

Veřejná budova sloužící k podávání nápojů, popř. stravování a k dočasnému ubytování. Hospody byly středem společenského života na vesnici a z tohoto důvodu byly často umísťování v návesním prostoru.

Hospody měly charakter rolnických usedlostí se specializovaným provozem. Budovy hospod vynikaly výstavností, jíž se lišily od obytných stavení na vesnici.

Interiér hospody

Vnitřní zařízení hospod bylo v podstatě všude stejné. Větší místnost (na Valašsku „hrubá jizba“), v níž se nalévaly nápoje, měla v rohu „šenkyš“ s výčepním pultem zpravidla ohrazeným do stropu tyčemi; byla vybavena kamny s pecí a stoly s lavicemi.

Obecní hospody, rychtářské hospody

Výsadní postavení zaujímaly obecní hospody a hospody v držení bohatých rychtářů.

Formanské hospody

Po této stránce stály v popředí zejména velké formanské hospody u důležitých cest, které začaly vznikat patrně již v 16. století a jejichž síť se vytvářela v 18. století. Celkové uspořádání a vybavení hospod bylo podřízeno potřebám formanů, kteří se tu zastavivali a odpočívali. Před budovami formanských hospod stály na dřevěných podstavcích žlaby pro krmení koní. Součástí hospod byly stáje, kolny pro povozy i prostory, v nichž nocovali formani.

Plavecké hospody

V obcích v blízkosti splavných řek byly typické plavecké hospody.

Hostinec, krčma, šenk

Názvy krčma, šenk a hostinec se vyskytují především na Slovensku, třebaže posledně uvedený je častý rovněž v České republice. (V. Frolec, str. 64-65/změněn slovosled, kráceno).

Lednice, ledárna na maso

Větší klenutý kamenný nebo do skály vytesaný sklep u venkovské hospody se zásobami ledu ke chlazení nápojů a potravin (též zvaná lednice) (J. Vařeka, str. 112).

Literatura a odkazy:

FROLEC, Václav, VAŘEKA, Josef. Lidová architektura (Encyklopedie). SNTL a ALFA, L 17-U3-VI-31f/2145 1. vydání, Praha 1983.

Doplněny budou roubené a zděné hospody: Svobodné Hamry, Úpice – Vlastiboř, Praha atd.