Kachlová kamna na dřevo a kachlové sporáky, stavba a oprava kamen či sporáků

Kachlová kamna jsou pokojová nebo kuchyňská kamna vyrobená z kachlů, tzn. keramických tvarovek nejrůznější velikosti, tvaru a povrchové úpravy. Rozšíření kachlových kamen postupně nahrazujících starší pec je v rámci Evropy různé a odráží sociální diferenciaci společnosti. Tomuto často odpovídá i samotné provedení kachlových kamen a posléze kachlových sporáků.

Gotická kamna

Počátek používání kamen spadá již do 13. a 14. století, tedy do středověkého období výrazově ovládaného gotickou architekturou.

Celá středověká kamna se v našich zemích ovšem nedochovala a jsou známa pouze z rekonstrukcí na základě archeologických objevů gotických kachlů. Užívání středověkých kamen přitom souviselo jen s prostředím nejvyšších společenských vrstev.

Renesanční a barokní kamna

Kromě interiérů klášterů, zámků (kachle renesanční) a paláců pronikají od 16. století pokojová kachlová kamna rovněž do honosnějších měšťanských domů. Zde v podobě ojediněle dochovaných renesančních a početněji dochovaných barokních kachlových kamen dosahují po výtvarné i řemeslné stránce nebývale vysoké úrovně.

Barokní a klasicistní kamna

Od konce téhož období začínají z vyšších společenských vrstev pronikat kachlová kamna zcela ojediněle i do venkovského prostředí. Za období skutečného rozšíření kachlových kamen na venkově je však možné považovat až 18. století a počátek 19. století, se zřetelným postupem od západu na východ.

Starší a velikostí i formou nepřehlédnutelná jsou kachlová kamna na dřevo vyrobená z velkých jednobarevných barokních kachlů i mladší kamna klasicistního tvarosloví, náležejícího již do období moderních dějin.

Kachlová kamna na dřevo ve světnici

Kachlová kuchyňská kamna domu nebo chalupy se vyznačují hranolovou formou. Stará kachlová kamna na dřevo mají poměrně velké rozměry, zatímco mladší jsou stále menší velikosti.

Umístění kamen

Kachlová kamna na tuhá paliva jsou umístěná ve světnici, která ve starším období reprezentovala zpravidla jedinou vytápěnou místnost ve venkovském domě nebo chalupě. V rámci světnice mají kamna na tuhá paliva své stálé umístění a jsou situována v prostoru kuchyňského koutu, vyhrazeném v rohu světnice za dveřmi ze vstupní síně.

Kachlová kamna jsou postavena obvykle na místě starší zděné pece (někdy jen přesunuté do sousedního prostoru) a z důvodu snadného odvodu kouře v návaznosti na zadní část vstupní síně domu nebo chalupy. V některých případech mohou být kuchyňská kachlová kamna přistavena přímo k peci, která nadále zůstává ve světnici a slouží pro pečení chleba.

Hrnčíři a výroba kachlů

Výtvarné pojednání kachlových kamen bylo určováno již samotnými hrnčíři vyrábějícími keramické kachle a zdobné kamnářské doplňky nejrůznějšího tvaru a barevnosti.

Kamnáři a stavba kachlových kamen

Pokojová nebo kuchyňská kachlová kamna, resp. jejich velikost a konkrétní tvar, byla značné rozdílná a určovaná místními tradicemi i okruhem specializovaných řemeslníků – kamnářů. Kamnáři byly zedníci věnující se stavbě nebo opravě kamen, přičemž často byly zváni i do vzdálenějších míst. V důsledku toho mohlo docházet ke vzájemnému ovlivňovaní jednotlivých regionů.

Spodní část kachlových kamen byla obvykle vyzděna z nepálených nebo pálených cihel. Horní část s troubou je provedena z kachlů spojených na maltu a z rubové strany jištěných dráty nebo svorkami.

Kamnovec či měděnec

U starších kachlových kamen býval v horní části osazen kotlík na ohřívání vody – kamnovec. Voda v kamnovci zvaném též pecák byla ohřívána kouřovými plyny stoupajícími kachlovou části kamen. Podle použitého materiálu se užívalo rovněž názvu měděnec případně medenec.

Kachlový sporák z plochých kachlů

Názvu kamna se používá přeneseně též ve významu sporák, přičemž na nejstarší kuchyňské sporáky bylo nezřídka použito kachlů ze starších kachlových kamen.

Druhá polovina 19. století až počátek 20. století jsou charakterizovány rozšířením zděných a kachlových sporáků. Po domech zámožnějších společenských vrstvev jsou sporáky v tomto období osazovány rovněž do světnic nebo vstupních síní venkovských domů řadového obyvatelstva i obydlí domkářů. Pro jejich stavbu jsou užívány pálené cihly a ploché kachle často menších rozměrů.

Dochází přitom k zjednodušení původně odstupňovaného či oblého tvaru a sporáky získávají tvar prostého hranolu, mnohdy ještě s typickým kachlovým nástavcem s pečící troubou. Vnější výraz je přitom často určován mělkým vzorem nebo mramorováním moderních kachlů.

Moderní kachlová krbová kamna

Kachlová kamna jsou oblíbená i v současnosti, a to zpravidla jako kachlová krbová kamna s výměníkem vyráběná opět v řadě variant.

Autor textu a fotky k heslu Kachlová kamna na dřevo a kachlové sporáky, stavba a oprava kamen či sporáků © Martin Čerňanský

Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:

Masonry heater. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation 2001–, [cit. 2024-4-27]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Masonry heater

Přejít nahoru