Studánka Povrchový pramen upravený k nabírání vody. V horských oblastech bývají chráněny dřevěnou stříškou. Ke studánce se pojí starý letní obyčej vylévání a čistění studánek a studní (Českomoravská vrchovina) (lit. 016: J. Vařeka, str. 216/). Autor hesla Studánka z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka
Encyklopedie
Stavební řád Stavební řád představuje souhrn předpisů, podle nichž se řídí výstavba domů a obcí. Nejstarší stavební řád je z roku 1548. Prvním moderním souhrnem stavebních předpisů, vydávaných od poloviny 18. století a doplněných o nová ustanovení, je stavební řád nazvaný Řád stavební pro města království Českého a pro širé kraje neb dědiny, který vyhlásilo …
Stavební řád pro výstavby domů, Stavební zákon Pokračovat ve čtení »
Obklad stěn domu z důvodů estetických, tepelně-izolačních, protipožárních, provozních apod. Obklad stěn je stavební úprava zlepšující vlastnosti svislých nosných konstrukcí stavby, především domu. Důvody provedení obkladu mohou být různé, zpravidla jsou však stavebně-technické a/nebo estetické. Stavební obklad je obvodovým pláštěm stavby, přičemž převažuje použití z vnější strany namáhané povětrnostními vlivy. Méně často ze strany interiéru, …
Obklad stěn šindelem, prkny nebo břidlicí atd., též obkládání či obednění Pokračovat ve čtení »
Sokl, podrovnávka Přízemní část zdiva vyjádřená architektonickým tvarem a odlišená i stavebním provedením. U lidové architektury jde zpravidla o nejnižší, poněkud předstupující část obvodové zdi. Sokl bývá barevně odlišen od ostatní plochy zdi. Místně též podrovnávka nebo štráf (lit. 016: V. Frolec, str. 204/). Barevně vyznačený pás u nejspodnější části zdi; u novějších staveb též …
Sokl jako přízemní část zdiva, též podrovnávka, obrovnávka Pokračovat ve čtení »
Ratejna ve velkostatku i domech 1. Čeledník, místnost na velkostatku nebo větším statku k ubytování deputátníků a jejich rodin. Z Kladenska i odjinud jsou z 19. století známy ratejny, v nichž bydlelo 15 i více rodin pohromadě (přes 50 lidí). Později žily v ratejně obvykle 4 rodiny, každá v jednom koutě, kde měla postele, stůl, …
Ratejna k ubytování deputátníků a jejich rodin, též čeledník Pokračovat ve čtení »
Náves – hlavní veřejný prostor na vesnici Veřejné prostranství obvykle v centru vesnice. Vznik návsí spadá do středověku. Domy jsou seřazeny těsně vedle sebe nebo v určité vzdálenosti. Náves mívá kruhový, obdélníkový, čtvercový, trojúhelníkový nebo nepravidelný tvar. Do návsi se obvykle sbíhají všechny cesty. Východy ze vsi uzavíraly někdy brány, jež sloužily k tomu, aby …
Náves jako veřejné prostranství v centru obce Pokračovat ve čtení »
Socha u krovu nebo plastika Rozsocha, socha 1. Tenčí kmen (popř. sloupek) nahoře vidlicovitě ukončený. Socha (též rozsocha) tvoří základní nosný prvek sochového krovu, jehož počátky sahají až do pravěku; 2. Plastika (lit. 016: V. Frolec, str. 204). Autor hesla Průvlak (podvlak) z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef Vařeka Doplnit: severní Čechy, …
Socha jako plastika nebo nosný prvek krovu Pokračovat ve čtení »
Perón (z němčiny, původ francouzský) Zvýšená zděná komunikace před vstupy, zejména do hospodářských budov. Přístup na perón umožňuje rampa nebo schodiště. U patrových budov pod klenutým nebo rovně položeným perónem jsou vstupy do spodního podlaží (Slánsko, Litoměřicko) (lit. 016: J. Vařeka, str. 159). Autor hesla Perón z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav Frolec, Josef …
Perón jako komunikace se vstupy, též nástupiště vlakového nádraží Pokračovat ve čtení »
Plenta, plentování – lícová přizdívka stěny z vnější nebo vnitřní strany Lícová přizdívka (přezdívka) na stěně z jiného (zpravidla „méně“ hodnotného) materiálu. Uplatnila se zejména u roubených staveb, jejichž dřevěné stěny byly z vnější strany obezdívány (lit. 016: J. Vařeka, str. 162/upraveno, doplněna druhá věta). Autor hesla Plenta z publikace Lidová architektura. Encyklopedie © Václav …
Plenta jako přizdívka stěny, též plentování Pokračovat ve čtení »
Světnička 1. Malá světlá místnost; 2. Výměnek; 3. Podružské obydlí ve dvorech sedláků (V. Frolec, str. 219). Rovněž pod názvy: Malá světnička (západní Čechy) Místnost obývaná nájemníky. V západních Čechách „malá světnička“ znamená místnost s jedním nebo dvěma okny směřujícími do dvora, obývanou výměnkáři (viz. výměnek). Byla zařízena podobně jako hlavní světnice. V domech, v …
Světnička – malá světlá místnost, výměnek nebo podružské obydlí Pokračovat ve čtení »