Typy větrných mlýnů v ČR – 5 typů (dřevěné a zděné větrné mlýny, mlýnky s turbínou a větrná čerpadla)

Větrné mlýny na území ČR jsou reprezentovány nejrůznější konstrukcí a velikostí. Zastoupeny jsou nejen typy známé již ve středověku, ale i mlýny datované do novověkého období. Nechybí však ani mladší konstrukce mlýnů, pocházejících z období moderních dějin 20. století.

Typy větrných mlýnů

Na území Čech, Moravy a Slezska rozlišujeme 2 základní historické typy velkých větrných mlýnů, které jsou charakterizovány odlišným stavebně-konstrukčním řešením v důsledku použitého stavebního materiálu. Kromě těchto historických mlýnů se v oblasti severovýchodní Moravy a Slezska uplatnily i mladší typy mlýnů, vyznačujících se nepoměrně menšími rozměry. Přehled všech typů větrných mlýnů vyskytujících se na území ČR je uveden níže, přičemž je tento seznam pro úplnost doplněn i o větrná čerpadla.

• dřevěný větrný mlýn německého typu
• zděný větrný mlýn holandského typu
• malý dřevěný větrný mlýn
• větrný mlýnek poháněný turbínou
• větrné čerpadlo poháněné motorem

Dřevěný větrný mlýn německý

Početnějším a na území ČR od 16. století ikonograficky doloženým typem větrných mlýnů je na samostatné stránce popisovaný dřevěný větrný mlýn německého typu.

Zděný větrný mlýn holandský

Samostatně a podrobněji je popisován rovněž u nás o dvě století později (18. století) doložený zděný větrný mlýn holandského typu.

Malý dřevěný větrný mlýn

Kromě výše uvedených velkých mlýnů dřevěné nebo zděné konstrukce jsou na historických fotografií z oblasti severovýchodní Moravy a Slezska zachyceny rovněž malé větrné mlýny. Malé dřevěné mlýny jsou řešeny jako otáčivé nebo pevné (neotáčivé) a pocházejí z počátku 20. století. Oproti velkým větrným mlýnů mají jejich menší větrná kola větší počet perutí – lopatek, zpravidla šest nebo více. Žádný z tohoto typů větrných mlýnů se v terénu bohužel nedochoval.

Větrný mlýnek s turbínou

foto. Malý větrný mlýnek s turbínou

Nad stříškou drobné stavby pokryté pásy lepenky je osazena větrná turbína s oběžným kolem čítajícím 15 lopatek.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie

Poslední typ reprezentují malé větrné mlýnky budované od počátku 20. století v oblasti severovýchodní Moravy. Jsou typické zejména pro kovozemědělské usedlosti na průmyslovém Ostravsku.

Na rozdíl od velkých mlýnů jsou tyto mlýnky již vybaveny strojním zařízením. Vyznačovaly se proto podstatně menšími rozměry a k pohonu mlecího zařízení již nesloužilo velké větrné kolo, alenad střechou umístěná větrná turbína domácké nebo tovární výroby.

Větrné čerpadlo

Větrné turbíny pohánějící vodovodní čerpadla jsou v ČR reprezentována příhradovými konstrukcemi stožárů doplněných v horní části o oběžné kolo s lopatkami a kormidlem. Jak samotný název napovídá, namísto mletí slouží k čerpání vody do vodovodu. Větrným čerpadlem byl v některých případech dovybaven i panský velkostatek nebo továrna. Použití větrných čerpadel je datováno do závěru 19. století a počátku 20. století.

Větrné mlýny a mlýnské složení

Historický větrný mlýn je stavba sloužící ke šrotování a mletí obilného zrna.K tomuto účelu byly větrné mlýny (i vodní) vybaveny postupně zdokonalovaným mlecím složením různého typu.

Mlecí složení větrných mlýnů

foto: Větrný mlýn – paleční kolo

Pohled do střešního prostoru větrného mlýna s palečním kolem na hřídeli.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto: MaČe • fotogalerie

Mlecí složení větrného mlýnu má obdobné uspořádání jako podstatně rozšířenější mlýny na vodní pohon. Vlivem větru se otáčející lopatky včetně vodorovné hřídele, na které je umístěno paleční kolo. Z palečního kola se pohyb přenáší pomocí malého cévového kola na svislou hřídel. U mlýnu německého typu otáčí svislá hřídel přímo horním mlýnským kamenem – pohon shora, kdežto u holandského typu dochází k otáčení kamene pomocí převodu pod kameny – pohon zdola.

Výkon a typy mlecího složení

Z důvodu proměnlivosti povětrnosti byl výkon mlecího složení větrného mlýna podstatně menší než v případě mlýnů na vodní pohon. Ve větrných mlýnech se můžeme stejně jako u vodních setkat se 3 typy složení, jejichž použití nezávisí na řešení stavby větrného mlýna. Jedná se o

• české složení
• poloumělecké složení
• umělecké složení

České složení ve větrném mlýně

foto: Větrný mlýn – moučnice

Interiér mlýna s mlecím složením tvořeném zdobenou moučnicí opatřenou datací rokem 1828 (stavba mlýna 1819).
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto: MaČe • fotogalerie

Obdobně jaku u vodních mlýnů převažuje i u mlýnů větrných tzv. české složení, odlišující se pouze umístěním větrem roztáčené hřídele v horní části stavby (u vodních mlýnů v části dolní). Mezi typické rysy českého složení ve větrných mlýnech náleží zejména nutnost vynášet obilí do patra, nepřítomnost strojního předčištění a prosévání v moučnici s mlynářským pytlíkem.

Poloumělecké složení

Tento typ vznikl vylepšením českého složení. Vylepšení spočívalo zejména v upravování a přidávání strojů na čištění obilí a nahrazení mlynářského pytlíku v moučnici hranolovým vysévačem.

Umělecké složení

Instalaci pokročilého uměleckého složení do větrného mlýna bránila především nedostatečná půdorysná plocha stavby i počet volných podlaží. Oproti polouměleckému složení je charakterizováno lepší přípravou obilného zrna včetně odstraňování slupky, tříděním moučných produktů i automatizovanou dopravou zrna a meliva – kapsové výtahy. Použití uměleckého složení je proto zcela vyjímečné a ojedinělé.

Další vybavení větrných mlýnů

V důsledku velké závislosti na proměnlivé povětrnosti nebylo větrného kola užíváno pro pohon dalších zařízení, narozdíl od vodních mlýnů doplněných mnohde o vodní pilu, hamr, valchovnu nebo stoupu. Vyjímkou jsou pouze drobná doplňková zařízení, jako je krupník (kámen na výrobu krup), jahelka (mlýnek na proso) nebo čistička hrachu.

Nové technologie – motory

Do větrných mlýnů jsou nové průmyslové technologie zaváděny až v 1. polovině 20. století po vzoru vodních mlýnů, majících k tomuto lepší předpoklady. Pomalý postup inovací ostatně souvisí i se sociálním postavením, neboť mlynáři pracující ve větrných mlýnech byly poměrně chudí a věnovaly se i nadále hospodářské činnosti (výkon větrného mlýna je nedokázal uživit). Ve zděných mlýnech instalované motory zpočátku „pouze“ pomáhají při bezvětří, později však větrné kolo zcela nahrazují.

Dřevěný větrný mlýn – stavba, prodej a stěhování

Početnějším a na území ČR vývojově starším typem větrných mlýnů je dřevěný větrný mlýn sloupové konstrukce, zvaný též německý podle země první písemné zmínky (skutečný původ není potvrzen). Na našem území se navíc vyznačuje některými rozdíly, díky kterým se často také mluví rovněž o mlýnu moravském. Mezi další názvy náleží mlýn beraní nebo kozlečí.

Přízemí

U celodřevěných větrných mlýnů se proti větru natáčela celá horní stavba s výjimkou rovnoramenného základového kříže uloženého na podezdívce. Osu otáčení patrové stavby tvoří pevný středový sloup, zajištěný ve svislé poloze vzpěrami – apoštolé a trámkovou obručí připevněnou ke sloupu.

Na rozdíl od starších vyobrazení je u řady dochovaných mlýnů tato část stavby obvykle již skryta pod obvodový plášť tvořený prkenným bedněním.

První patro

První patro větrného mlýna je přístupné po venkovních schodech. Uvnitř prostoru vymezeného prkenným bedněním na nosném rámu a záklopem trámového stropu je umístěna část samostatně popisovaného vnitřního vybavení – moučnice a moučná truhla. Z tohoto prostoru je rovněž obsluhováno brzdící zařízení s bubnovým navijákem a jsou zde rovněž umístěny dřevěné schody do druhého patra.

Druhé patro

foto: Perutě větrného mlýna

Pohled na horní část kopie větrného mlýna se čtyřmi lopatkami na vodorovné hřídeli.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín, Foto © MaČe • fotogalerie

Ve druhém patře sloupového mlýna je umístěno další vnitřní vybavení náležející k mlecímu složení. Jedná se o mlýnské kameny, násypku a paleční kolo včetně převodu na svislé hřídeli pohánějící shora běhoun (vrchní pohyblivý mlýnský kámen). Z důvodu velikosti palečního kola není prostor zastropen a je krytý až strmou střechou opatřenou šindelem.

Mlýnské lopatky na hřídeli

Svislé části střešní konstrukce jsou tvořeny prkenným bedněním s vynechaným otvorem pro protažení vodorovné hřídele. Ke hřídeli jsou za pomoci kovových prvků připevněny čtyři lopatky, pro které se užívá též výrazu perutě či křídla. Z důvodu co největšího výkonu byly lopatky původně potažené vypnutými plachetkami či dračkami nebo lískami.

Prodej a stěhování mlýnů

Dřevěná konstrukce větrných mlýnů umožňovala rovněž jejich přemístění, ke kterému v minulosti skutečně v řadě případů docházelo. Důvody byly převážně ekonomické a sociální, od špatných povětrnostních podmínek a nízkých výdělků po prodej mlýna či sňatek. V případě menších vzdáleností byl dřevěný větrný mlýn přesouván vcelku, zatímco větší vzdálenosti související často právě s prodejem mlýna vyžadovaly jeho úplné rozebrání.

Zděný větrný mlýn

Mladším typem větrného mlýna na území ČR je zděný větrný mlýn s otočnou střechou, která bezesporu představovala pokrok v konstrukci zděných větrných mlýnů. Tento typ mlýna se rozšířil a stal typickým především pro Holandsko, proto je často nazýváme mlýny holandské.

foto: Zděný větrný mlýn

Zděná stavba bývalého větrného mlýna adaptovaného pro účely bydlení. Dřevěné lopatky se bohužel nedochovaly.
Arnoltice, okres Děčín, Foto: MaČe • fotogalerie

Historické větrné mlýny zděné konstrukce se vyznačují věžovou formou, nejčastěji ve tvaru komolého kužele či válce. Šikmé nebo svislé stěny nad kruhovým půdorysem jsou vyzděny z místního kamene, použitého rovněž do základů. Na horní část zděné stavby je nasazena kuželová střecha, která se u mlýnů holanského typu natáčí společně s lopatkami proti větru.

Přízemí a první patro

Kromě architektonické formy se zděné mlýny holanského typu liší od dřevěných mlýnů německého typu i výškovým uspořádáním mlecího složení. Důvodem je především samotný vstup do mlýna, provedený u zděné stavby na úrovni přízemí využitého rovněž pro vnitřní vybavení. Zpravidla se zde nalézá převod zajišťující pohon běhounu zdola, neboť mlýnské kameny s násypným košem jsou umístěny v prvním patře . Patro je přístupné po vnitřních schodech.

Druhé patro a otočná střecha

Ve druhém patře zděného mlýna holanského typu se nachází převod na svislou středovou hřídel a paleční kolo, zasahující z větší části do prostoru krovu. V krovu se nalézá rovněž vodorovná hřídel protažená střešním vikýřem vně stavby a opatřená čtyřmi lopatkami. Uložení střechy na korunu zdiva je provedeno takovým způsobem, aby bylo možné otáčení lopatek proti směru větru.

Mlýn s Halladayouvou turbínou

Pouze v jednom případě se u nás dochoval modernější zděný mlýn poháněný namísto větrného kola Halladayovou turbínou (název podle vynálezce větrného motoru). Jedná se o větrný mlýn v Ruprechtově, prohlášený za kulturní památku. Základem mlýnů tohoto typu zůstává zděný objekt (nemusí však již být nutně kruhového půdorysu), nad jehož střechou je umístěna proti větru sama se otáčející větrná turbína.

Mlýny na historických mapách

foto: Zděný větrný mlýn na mapě SK

Podle kruhového půdorysu a perutí snadno indentifikovatelná zděná stavba větrného mlýna na mapě Stabilního katastru 1843.
Arnoltice, okres Děčín, Foto: MaČe • fotogalerie

Velmi dobře lze sledovat stavby dřevěných a zděných větrných mlýnů na historických mapách Stabilního katastru, které byly zpracovány v období 1. poloviny 19. století.

Konec 18. a počátek 19. století je totiž zároveň dobou největšího rozvoje větrných mlýnů. Souvisí to s rostoucím počtem obyvatel i poptávkou po potravinách, která vyžaduje zintenzivnění zemědělské produkce.

Autor textu a fotodokumentace k Dřevěný a zděný větrný mlýn © Martin Čerňanský