Podkrušnohoří – osídlení a vesnice pod Krušnými horami
Rozlehlou oblast Podkrušnohoří charakterizuje několik geomorfologických celků. Na území Ústeckého kraje se jedná o Mosteckou pánev, České středohoří a Dolnoohraskou tabuli.
Každý celek lze přitom charakterizovat nejen určitým typem zemského povrchu, ale rovněž převažujícím typem krajiny a sídel v rámci regionu. Skutečná rozmanitost je však mnohem větší, a to především z důvodu úzkého sepětí sídelních útvarů s místními podmínkami a způsobem hospodáření. Zároveň nestály stranou ani velkých událostí novodobých dějin, které se mnohým staly ostudnými.
Chomutovsko, Mostecko a Teplicko
Charakter oblasti
Z důvodu zemědělské činnosti byla krajina podkrušnohorských pánví odlesněna již dříve oproti dodnes stále převážně zalesněné oblasti Krušných hor. Sídelní struktura v oblasti Mostecké pánve (i Sokolovské pánve na území Karlovarského kraje) byla v průběhu 20. století výrazně narušena povrchovými uhelnými doly, elektrárnami i chemickými závody.
V pánevních oblastech mezi městy Kadaň, Chomutov, Most a Bílina došlo k úplnému zlikvidování desítek vesnic. Jen na území velkodolu Vršany se kromě samotné obce Vršany jednalo o obce Pohlody, Holešice a severně za vlečkou obec Hořany Slatinice. Severně od dolu obce Kyjice, Nové Sedlo nad Bílinou a Ervěnice, přičemž název obce nesla nedaleká elektrárna. Další obce stávaly pod proslulým zámkem Jezeří, v prostoru pozdějšího velkodolu Československé armády. Konkrétně se jednalo o Kundratice, Dřínov a Albrechtice. Východním směrem od uvedených dolů stávalo i královské město Most, ze kterého se podařílo po kolejové konstrukci zachránit kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Dalším z velkodolů, který výrazně negativně poznamenal oblast Podkrušnoří, je důl Bílina. I v jeho dobývacím prostoru zaniklo několik vesnic, konkrétně Břešťany, Břežánky, Jeníšův Újezd, Libkovice a Liptice. Samotné město Bílina charakterizované několika předměstími těžba nezasáhla.
Oblast Bíliny a severovýchodně situovaných Teplic je charakteristická využíváním minerálních pramenů a tedy lázněmi.
Charakteristika sídel
V oblasti Podkrušnohorské pánve převažují soustředěné formy sídelních útvarů, mj. i díky morfologii terénu. Názvy vesnic jsou odvozeny od
- přírodního prostředí (Louka, Háj)
- lidské činnosti (Lom)
- jmen osob (Oldřichov)
Typy sídelních útvarů
V oblasti převládají vsi zpravidla vrcholně středověké, někdy staršího původu. Jmenovat lze bývalé Tušimice nebo Bohosudov, dnes Novosedlice. Mladší založení vesnic je ve zdejší nížinné oblasti méně časté. Někdy se může jednat o pozdější název lokality jako ve výše uvedeném případě.
Návesní vsi
Díky rovinnému terénu jsou časté návesní vsi s pravidelnými půdorysy dokládají dobu jejich založení. Jejich velké návsi jsou zpravidla ve tvaru obdélníku, trojúhelníku (Bystřice, Bystřany) nebo lichoběžníku, případně jiného tvaru. Místy v krušnohorské oblasti nalezneme i protáhlé návsi a řadový typ zástavby. Příkladem jsou bývalé Libkovice.
Liniové vsi
Méně časté jsou v pánevních oblastech liniové vsi, třebaže jsou přímo pod Krušnými horami rovněž doloženy. Příkladem je oblast severně od Kadaně a Mostu, konkrétně vesnice Louka u Litvínova, Lom, bývalý Vernéřov a Prunéřov.
Autor textu a fotodokumentace k Podkrušnohoří – osídlení a vesnice pod Krušnými horami © Martin Čerňanský
Text vznikl doplněním a úpravou přednášky:
Poznámky a citace k příspěvku:
Literatura a odkazy k tématu:
Typy vesnických sídel v Čechách (1935)
Typy venkovského osídlení na Moravě (1946)
Základní problematika urbanistické struktury .. (1955)
Zaniklé středověké osady a jejich plužiny .. (1983)
Encyklopedie. Lidová architektura (1983)
Lidová architektura (1996)
Lidové stavby. Architektura českého venkova (1999)
